„To, že souboj, který se odehraje v neděli, bude velice těsný, je velké překvapení, protože už dopředu bylo počítáno s tím, že Andrzej Duda velmi pravděpodobně obhájí svou pozici,“ říká Pazderka.
Podle zjištění Radiožurnálu úřad prošetřuje kampaně prezidenta Zemana, senátorů Drahoše, Fischera a Hilšera, bývalého premiéra Topolánka a textaře Horáčka.
„Senát jako horní komora parlamentu je strážcem ústavnosti a musí se ozvat, pokud má pocit, že někdo Ústavu porušuje. Jsem přesvědčen o tom, že v Senátu ústavní žaloba projde,“ uvedl Smoljak.
Aby se Warrenová mohla ve volbách v roce 2020 postavit šéfovi Bílého domu Donaldu Trumpovi, musí nejdříve s dalšími demokratickými uchazeči příští rok svést zápas ve vnitrostranických volbách.
„Chtěl jsem před celým národem a zemí Miloši Zemanovi oponovat. Postavit se proti tomu, co dělal a co reprezentoval,“ říká o své kandidatuře na prezidenta lékař, pedagog a aktivista Marek Hilšer.
Mnoho českých politiků se na sociálních sítích k volbám vyjádřilo a poblahopřálo současnému prezidentovi Miloši Zemanovi a Jiřímu Drahošovi k postupu do druhého kola.
Zvládla ochranka prezidenta Miloše Zemana incident ve volební místnosti dobře? Podle expertů ano. Jak uvedl bezpečnostní expert Andor Šándor, měla zajistit, aby k podobné akci vůbec nedošlo.
Prezidenta Miloše Zemana napadla během volby polonahá aktivistka. Proti ženě zakročila prezidentova ochranka a odvedla ji pryč ze sálu. Podívejte se na fotky přímo z volební místnosti.
„Občas si přečtu, na co se ptají kandidátů. Na všechny otázky už jsem desetkrát odpověděl, proč bych na ně odpovídal pojedenácté?“ komentuje Zeman své rozhodnutí nezúčastnit se předvolebních debat.
Kampaně devatera prezidentských kandidátů vstupují do finální fáze. Důležitou roli budou hrát sociální sítě. V počtu sledujících na facebooku s velkým náskokem vede současná hlava státu Miloš Zeman.
Trest smrti by většina uchazečů o funkci prezidenta neobnovila. Zdrženliví by prezidentští kandidáti byli i při udělování milostí. Většina z nich by také nevyhlásila plošnou amnestii.
Pravomoci prezidenta jsou dostatečné, a Ústavu proto není třeba měnit, shoduje se většina kandidátů na prezidenta republiky. Nesouhlasí tak s dřívějším názorem současného prezidenta Miloše Zemana.
Ani historicky druhá přímá volba prezidenta České republiky nemá taková pravidla, jaká by měla mít. Miloš Zeman, Jiří Drahoš i Michal Horáček se měsíce plahočili k povinným 50 tisícům podpisů.
Zhruba třetina lidí, kteří se chtějí zúčastnit prezidentských voleb, by vybrala současného prezidenta Miloše Zemana. Vyplývá to ze zářijového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).
Kampaň před prezidentskými volbami oficiálně začala, a to vydáním termínu voleb ve Sbírce zákonů. Jak současná hlava státu Miloš Zeman, tak jeho soupeři se musejí řídit novými, zpřísněnými pravidly.
Párty u Osečku z konce července vzbudila nebývalý zájem médií i veřejnosti. Server iROZHLAS.cz se proto na akci, které se zúčastnily tisíce příznivců freetekna, zeptal i uchazečů o úřad prezidenta.
Federální shromáždění před 25 lety - 3. července 1992 - nezvolilo Václava Havla československým prezidentem. Postarali se o to slovenští poslanci ve Sněmovně národů.
Prezidentský kandidát Michal Horáček předpokládá, že už má 50 tisíc podpisů potřebných pro nominaci do prezidentských voleb. Jiří Drahoš a Marek Hilšer jsou zatím ve sbírání podpisů na začátku.
Modrý proti zelenému, tak se dá podle stranických barev jednoduše popsat boj o křeslo rakouského prezidenta. Rozhodující druhé volební kolo bude v neděli. A oba kandidáti se večer potkali v poslední, ostře sledované předvolební debatě v televizi. Bývalý šéf rakouských Zelených Alexander van der Bellen a proti němu Norbert Hofer z populistické strany Svobodných.
Vítěz přímé volby prezidenta Miloš Zeman se připravuje na převzetí funkce hlavy státu, pochybnosti ohledně jeho volební kampaně však stále trvají. Kritikové se pozastavují třeba nad tím, že stále nejsou známi sponzoři, kteří mají Miloši Zemanovi doplatit faktury asi za 18 miliónů. Podle šéfa české pobočky Transparency International Davida Ondráčky je potřeba změnit pravidla pro financování politických stran a kampaní a zavést sankce za jejich porušování.
Miloše Zemana se rozhodl v druhém kole přímé volby prezidenta podpořit i předseda Českého svazu bojovníků za svobodu Jaroslav Vodička. Karlu Schwarzenbergovi vyčítá mimo jiné postoje k poválečnému odsunu sudetských Němců. Konfederace politických vězňů se zase postavila za Schwarzenberga.
Volby prezidenta, kterou mají Češi poprvé v historii ve svých rukou, si poslední dva dny všímají nejen česká, ale také zahraniční média. V Německu, Rakousku, Velké Británii i na Slovensku přitom hodnotí postup Karla Schwarzenberga, kterému volební průzkumy přisuzovaly až třetí místo, do druhého kola jako překvapení.