Známý mořeplavec Kryštof Kolumbus nepocházel z italského Janova. Tvrdí to dokumentární film odvysílaný v sobotu večer španělskou veřejnoprávní televizí TVE.
„Jsou rodiny, kde se odložením miminka vyřešil problém. A jsou rodiny, kam přišlo vytoužené miminko,“ shrnuje Miroslav. Jeho adoptivní dcera dodává: „Doufám, že to všichni používají jen v nouzi.“
Sedmiletá Johanna jako jedna z mála odložených dětí ví, proč se o ni biologičtí rodiče nemohli postarat. Johanna ví, jak babybox funguje, téma se jí ale otevírá zatím těžko.
Mezinárodní tým odborníků se na místo dostal až na přelomu ledna a února. Několik členů této mise minulý týden popsalo své zkušenosti v rámci webináře britského institutu Chatham House.
„Skupina expertů WHO do Číny přijede na inspekce 14. ledna. Bude společně s čínským vědci pátrat po původu covidu-19,“ oznámilo v pondělí ve svém krátkém prohlášení čínské ministerstvo zdravotnictví.
Dříve dostávali jména jen dospělí a navíc jen ti z vyšších vrstev. O jménech pro děti a ženy ještě nemohla být ani řeč. Byli to spíš šlechtici, vládci a vojevůdci.
Masové kuličky podávané s brusinkami dnes ve Švédsku platí za národní jídlo. Skandinávské ale tak úplně nejsou, jak uvedlo Švédsko na sociálních sítích. Do země je přivezl švédský král z Malé Asie.
Obchodní řetězce nebudou muset zveřejňovat seznam pěti zemí, ze kterých nakupují zboží nejčastěji. Povinnost značení přitom platí teprve pár měsíců. Podle ministerstva zemědělství ale pravidlo nesplnilo očekávání, resort chce proto nařízení zrušit.
Spotřebitelé poslední dobou dávají přednost českým a regionálním potravinám. Platí to i v případě piva, které může být označeno speciální ochrannou známkou České pivo. Pivovary ji ale zatím nepoužívají v takové míře, jak se předpokládalo.
Od 1. dubna se u masných výrobků prodávaných v Evropské unii musí na obalech uvádět země původu. Lidé, kteří mají zájem o maso z tuzemského chovu, si to mohou lépe zkontrolovat.
Už za týden získají zákazníci lepší přehled, odkud pochází maso, které si kupují. Řeznictví i supermarkety musí od 1. dubna povinně na obalech uvádět zemi původu. A to u vepřového, drůbežího, skopového nebo i kozího masa. Nařízením Evropské unie se jen v Česku bude řídit zhruba 7000 podniků. Novinka se ale netýká mletého masa, u něj zákazníci původ nezjistí.
Evropští spotřebitelé by mohli mít víc jasno o původu masa v uzeninách a dalších masných výrobcích. Poslanci Evropského parlamentu dnes možná zadají úkol Evropské komisi, aby připravila nařízení o značení původu zpracovaného masa. To by se pak muselo objevovat nejen na salámech nebo klobásách, ale také třeba na výrobcích s mletým masem.
Nepřesné nebo dokonce chybějící označení země původu potravin vadí většině evropských spotřebitelů. Původ potravin je totiž pro mnohé z nich vodítko při nákupu. Jenže ne vždycky se daří zjistit, odkud výrobek skutečně je. A to by se mělo - alespoň podle spotřebitelů - změnit.
Inspektoři Státní zemědělské a potravinářské inspekce uzavřeli neregistrovaný sklad s potravinami a lihovinami ve Valašských Kloboukách. Potraviny byly v nevyhovujících podmínkách. Policie navíc zabavila větší množství nekolkovaných lihovin.
Unie výrobců a dovozců lihovin dnes spustila internetový portál, který má pomoci urychlit návrat alkoholu na pulty obchodů a do restaurací. Web má název certifikacelihovin.cz a lidé by v něm měli najít takzvané rodné listy destilátů, tedy informace o původu každé lahve. Zatím v něm ale nejsou nahraná všechna potřebná data. Majitelům restaurací tak příliš nepomáhá.
Válku přežila v Londýně a s rodiči emigrovala do Spojených států. Za války prý netušila, že je židovkou. Dozvěděla se to až ve zralém věku, když byla v USA nominovaná na ministryni zahraničí, kterou se také stala. To je příběh Madeleine Albrightové.
Státní zemědělská a potravinářská inspekce uložila společnostem Templářské sklepy Čejkovice a Vinium sankce ve výši pěti a jednoho milionu korun, tedy nejvyšší možné. Důvodem je klamání spotřebitelů.
Stále více lidí se zajímá o původ nakupovaných potravin. Vyplývá to ze státem zadaného průzkumu, podle kterého je země původu zboží důležitá u skoro poloviny dotazovaných. Podle Pavla Bohatce z Ministerstva zemědělství nakupuje více než 80 procent respondentů spíše potraviny domácího původu.
Lidé by měli mít o jídle v restauracích více informací než doposud. Podle Evropského parlamentu musejí země EU zajistit, aby každý strávník věděl, jaké alergeny jeho jídlo obsahuje.