Rekonstrukcemi bytu manželů Herdanových chtějí restaurátoři pracující společně se studenty Vyšší odborné školy restaurátorské zachránit a uchovat dědictví prvorepublikového Brna.
Hospodářský dvůr byl postaven mezi lety 1710–1716 na základě plánů architekta Santiniho. Oprava jeho severního křídla, které bylo v havarijním stavu, probíhá aktuálně pět let.
První lidé by se do sálů, které budou sloužit Správě železnic především jako reprezentační, mohli dostat po nových eskalátorech z odbavovací haly nádraží příští rok v září.
„Z pozice své profese to naprosto odsuzuji. Osobně umělecké dílo vnímám téměř jako živoucí organismus,“ odsuzuje útoky vedoucího restaurátor Národní galerie v Praze Adam Pokorný.
„Je to velice vzácné. Je to z počátku stavby kostela svatého Ignáce. A tady ta kaple zřejmě sloužila jako hrobní kaple jezuitského řádu,“ popisuje historik Jaroslav Pachner.
„Ačkoliv jsem viděl kalendárium už mnohokrát, najednou mě zarazilo, že dvojice milenců nesedí u rozkvetlého keře, ale u kupky slámy,“ říká Milan Patka.
Není to úplně tak, že co je čisté, to je správně zrestaurováno, říká v rozhovoru pro Český rozhlas Hradec Králové restaurátor Jakub Ďoubal z Fakulty restaurování Univerzity Pardubice.
Jak bude postupovat další odstraňování zbytků barvy na Karlově mostě, ukáže až nyní probíhající laboratorní rozbor. Poškození mostu, pokud nějaké je, je latentní.
„Orloj je nejstarší mechanický stroj na světě. To za astrolábem je nejstarší dílo lidských rukou, které se už přes 600 let pohybuje. Nic podobného na světě není,“ říká architekt Petr Malinský.
Zásah amatérského restaurátora dostal sochu v kostele svatého Michaela ve španělské Estelle do světových médií. Nová podoba svatého Jiří na koni se stala předmětem kritiky.
Zemřel přední český restaurátor Karel Stretti, bylo mu 74 let. Podílel se na záchraně cenných památek v Česku i zahraničí. A jako pedagog na Akademii výtvarných umění vychoval generace restaurátorů.
Unikátní Proboštův betlém je po kompletní opravě znovu v provozu. Zrestaurovanou památku si mohou ode dneška zblízka prohlédnout návštěvníci Muzea betlémů v Třebechovicích pod Orebem. Na obnově betléma pracoval tým odborníků deset měsíců. Během té doby je lidé mohli sledovat přes sklo.
Desítky let ukrývali brněnští sokolové svůj prapor před nacisty a komunisty. Před několika lety ho jejich nástupci objevili schovaný přímo na sokolském stadionu. Teď tato kulturní památka České republiky míří do restaurátorské dílny, aby ji mohli Brňané na podzim opět slavnostně rozvinout.
Seškrabování omítky se může podobat takřka objevení Tutanchamonovy hrobky. Objevitelem je v takovém případě restaurátor, který neúnavně pomocí dlátka a špachtle hledá poklad ukrytý pod omítkou. Ťukání se teď rozléhá kostelem Nejsvětější trojice na Křemešníku, kde se restaurátoři opět pustili do renovace dalších čtyř fresek. Ty už sice v 50. letech restaurátorským zásahem prošly, teď však obnovu potřebují znovu.
Zámecká zahrada v Rosicích má novou dominantu - tři metry vysokou a 150 kilogramůtěžkou repliku historického dřevěného včelího úlu, takzvaného klátu. Ty patřily k Moravě neodmyslitelně po půl tisíciletí, ale po 2. světové válce se začaly postupně ztrácet. V tomto školním roce je začali vyrábět na Střední škole stavebních řemesel v Brně-Bosonohách v rámci projektu Šikovné ručičky Jihomoravského kraje - cesta k řemeslu.
Korunovační klenoty po pěti letech opustily korunní komoru v katedrále svatého Víta. Deset dní si je mohou prohlížet návštěvníci ve Vladislavském sále Pražského hradu. Restaurátor a uznávaný zlatník Jiří Belda je jedním z mála lidí, který zná každý detail pokladu. Dvakrát totiž vytvořil jeho kopii.
Oprava starého obrazu je velké dobrodružství. Na počátku bývá dílo, u kterého není známý ani autor. A čím důkladněji se zkoumá, tím více detailů se objeví. Stejně tomu bylo u dvou obrazů, které opravili restaurátoři z Národní galerie a nyní jsou k vidění v Anežském klášteře.
