V pečovatelské službě pracuje od šestnácti let. „Na roli zdravotníka jsem směřoval od mala, od mých tří let. Měl jsem to naplánované,“ vypráví svůj příběh dvacetiletý Jan Žatko.
Lékařů se nedostává, získat praxi trvá léta. V některých případech je proto nejspíš budou moct už příští rok nahradit sestry. Dostat by měly větší kompetence.
Už teď chybí zhruba dva a půl tisíce zdravotních sester. „Daleko podstatnější je to, co nám hrozí. Za pět až deset let zhruba 30 procent kapacity odejde do důchodu,“ upozorňuje Ladislav Dušek.
„Jsou to například sestry na operačních sálech nebo anesteziologicko-resuscitačních odděleních, zdravotničtí laboranti nebo radiologičtí asistenti,“ říká Žitníková.
V zahraničí už se práce ve zdravotnictví přizpůsobuje ženám. „V Česku je to založené na neformálních dohodách. Záleží na managementu, na vrchní sestře,“ upozorňuje socioložka Marie Pospíšilová.
Český zdravotní personál je přetížený a obává se, že kvůli tomu bude plnit nekvalitní práci. Plyne to z šetření spolku Mladí lékaři. Problém ale nechce nikdo řešit.
Hospice dlouhodobě řeší problém s nedostatkem zdravotníků, zejména pak zdravotních sester. V Česku jich chybí až čtyři tisíce. Práce pro domácí hospic nabízí jiné benefity než velké nemocnice.
Ve všech krajských nemocnicích na Královéhradecku teď chybí asi 40 sester. „Dnes už mají sestřičky peníze vyšší než dříve. Došlo k navýšení platů téměř o 30 procent,“ vyzdvihuje hlavní sestra.
Na některých místech nejezdí vlaky vůbec, o stávce list The Guardian. Železniční společnosti dopředu vyzvaly, aby lidé vlakem cestovali jen v případě nutnosti.
Pokud by oslovené školy měly navyšovat kapacity pro studenty, bude potřeba více pedagogů, odborníků z praxe a případně prohloubit spolupráci se zdravotnickými zařízeními.
„Nedostatek sester trápí celou Evropu. V letošním roce máme rekordní zaplnění škol. U praktických sester je to 3700 studentů,“ říká prezidentka České asociace sester Martina Šochmanová.
Povolání zdravotní sestry si podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky volí v posledních letech stále více lidí. Zdaleka to ale nestíhá pokrývat potřeby systému.
„Průměrně denně přibývá asi 75 pozitivních lékařů a asi 140 pozitivních sester. Čísla jsou velká, ale zdaleka to ještě nejsou čísla, která jsme viděli třeba na jaře roku 2021,“ řekl Dušek.
Policisté, hasiči a vojáci dostanou 700 korun. Stejně tak pracovníci v sociálních službách. Zdravotníkům porostou platy o 6 procent. Pedagogičtí pracovníci v regionálním školství dostanou 2 procenta.
O pomoc armády tento týden kvůli přibývajícímu počtu pacientů s koronavirovou infekcí požádaly už tři nemocnice na Vysočině. Covidová oddělení se v kraji plní každým dnem.
„V současné době pečujeme o 108 covidových pacientů. Z toho je v kritickém stavu 39. Situace je dramatická v tom, že nemáme v této chvíli žádná volná lůžka na intenzivní péči,“ popsal Vajdák.
Původně odbory požadovaly růst o deset procent pro lékaře a o 3000 korun pro ostatní zdravotníky. Současnou dohodu Žitníková považuje za maximum možného.
Tálibán, který za své minulé vlády tvrdě potlačoval ženská práva, se v Afghánistánu ujal moci v polovině srpna a zatím není jasné, nakolik umožní ženám vzdělávat se a pracovat.
„Naše produkce počtu sester na 100 tisíc obyvatel je kolem 14 ročně, což jsme na úrovni Mexika, zbylé země jako Kanada, Švýcarsko, tak mají 42 sester na 100 tisíc obyvatel,” vysvětluje děkanka Holá.
Zájem o studium dentální hygieny přitom v Česku roste. Stejně tak přibývá i škol, které obor vyučují. Ne všichni absolventi ale po studiu v oboru dál zůstávají.
„Začátky pro mě byly hodně těžké. Na dětském pacienti neumírají skoro vůbec, tady ale umírají opravdu hodně,“ svěřuje se v reportáži lékař z covidové JIP v Ústí nad Labem.
Mezi regiony nejvíc postižené koronavirem patří aktuálně Jindřichohradecko. Podle zdravotníků, kteří pracují na covidovém oddělení, je virus v posledních týdnech míň předvídatelný než dřív.
Hejtmani a pražský primátor můžou povolat na pomoc s náporem pacientů s koronavirem i ambulantní lékaře a další zdravotníky ze soukromých zařízení. Zjišťovali jsme, kde k tomu přistoupili.
Ti, kteří s vypětím sil drží naše nemocnice nad vodou – zdravotní sestry, sanitářky a také lékaři –, jsou svědky několik měsíců trvajícího koloběhu umírání, ze kterého jako by nebylo cesty ven.
„Samozřejmě jsem se bála a bojím se doteď, jde přece o zdraví lidí. Navíc ta technika obrovsky pokročila,“ říká Petra Valtrová, která se přihlásila do Domova důchodců v pražském Chodově.