Agrofert loni vydělal téměř 13 miliard korun. Svůj zisk více než zdvojnásobil i přes vyšší ceny plynu
Agrofert loni více než zdvojnásobil své zisky, celkem skoro na 13 miliard korun a rozjel nákup divize výroby hnojiv rakouského koncernu Borealis. Nejvíce koncernu ze svěřenského fondu Andreje Babiše (ANO) vynesly především jeho chemické fabriky v zahraničí, příkladem může být třeba německá továrna, která vyrábí dusíkatá hnojiva SKW Piesteritz.
„Vysvětluji si to tak, že se Agrofertu podařilo promítnout zdražení plynu do koncových cen hnojiv. Zemědělci je potřebovali, a nakonec i za vysokou cenu nakupovali. V konečném důsledku se to projevilo i ve výsledcích Agrofertu,“ poznamenává redaktor Jan Brož z Hospodářských novin, který se dlouhodobě věnuje energetice a zemědělství.
Výborný odmítá regulaci cen potravin. Zlevnění má přinést klesající inflace a očekávaná nadúroda
Číst článek
Agrofert se podnikání ve výrobě hnojiv dokonce snažil rozšiřovat už v minulém roce.
„Možná, že tušil něco, co my ne. Zajímavé totiž je, že v loňském roce rozjel nákup divize výroby hnojiv rakouského koncernu Borealis. Výrazně tak rozšiřoval aktivity v tomto segmentu a možná tušil, že situace není tak extrémní, jak jsme si všichni mysleli,“ pokračuje Brož.
Ve středu rovněž holding Agrofert dokončil akvizici divize Borealis, a to transakcí za 810 milionů eur (přes 19,2 miliardy Kč). Holding díky odkupu divize rozšíří své aktivity v Rakousku, Německu a Francii a bude moci využívat distribuční sít Borealisu podél toku Dunaje.
Zisk navzdory krizi
Kromě chemických továren do koncernu patří i velké potravinářské značky. I u těchto výrobků se dá podle novináře Brože předpokládat, že Agrofert dokázal promítnout vyšší náklady do cen pro zákazníky
„V následujících týdnech možná uvidíme, jestli je to pravda – objeví se totiž výsledky konkrétních firem, které pod Agrofert spadají, jako jsou Kostelecké uzeniny nebo Olma,“ říká.
Sklizeň obilí bude podle odhadu statistiků proti loňsku o 8,1 procenta nižší, naopak řepky bude více
Číst článek
„Můžeme to ale porovnat s celým trhem, kde už se objevují výsledky jiných firem. Tam je vidět, že rekordní zdražení energií se podařilo přenést do výsledných cen. Spousta firem byla navzdory krizi opravdu velice slušně ziskových,“ upozorňuje.
Příští rok by ale takhle pozitivní nemusel být, obává se předseda představenstva Zbyněk Průša. Předběžné výsledky za první letošní pololetí totiž naznačují, že výkonnost podniků koncernu klesá. Nejpravděpodobněji za to může nestabilita trhů kvůli konfliktu na Ukrajině a vysokým cenám energií.
Agrofertu by mohly pomoct zemědělské dotace. Ty ale nepokryjí ani pětinu zisku, dosahují zhruba 2 miliard korun. „Pokleslo to asi o 200 milionů. Mírně se snížila i výše dotací na podporu obnovitelných zdrojů,“ uzavírá redaktor Brož.
Od příštího roku se navíc podmínky pro udělování dotací zemědělcům změní – v neprospěch Agrofertu. Více zvýhodnit by se totiž nově měli malí farmáři na úkor velkých agrárníků.
