Ekonomka: Investicemi do betonu pokrýváme staré dluhy v době, kdy bychom už měli investovat do lidí
Státní rozpočet na příští rok počítá s rekordními investicemi i nižším deficitem než v předešlých letech, přesto bude schodek 230 miliard korun. „Pokrýváme dluhy v podobě nedokončených dálnic nebo rychlostních tratí. V moderní ekonomice bychom měli investovat převážně do lidí a nových technologií, my ale investujeme do betonu,“ podotýká členka Národní ekonomické rady vlády a hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská v pořadu Interview Plus.
Kvalitní dopravní spojení nejenže podporuje ekonomiku, ale především vyrovnává rozdíly mezi regiony, s čímž má Česká republika velký problém.
Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank, členka Národní ekonomické rady vlády a poradkyně premiéra Fialy
„Dálnicemi a železnicí můžeme napojit zaostávající regiony na ty, v nichž ekonomika roste, kde je poptávka a zájem o firmy. Jsou to ty nejvíce multiplikační investice, které si lze představit,“ vysvětluje hlavní ekonomka společnosti Raiffeisenbank a poradkyně premiéra Petra Fialy (ODS).
Do investic je zároveň třeba více zapojit soukromý sektor, přičemž naší výhodou je velké množství úspor občanů, které ovšem z poloviny zůstávají na běžných účtech bank.
25:02
Analytička: Státní rozpočet prověří sílu koalice. Žádná strana ale nemá tak navrch, aby ho nepodpořila
Číst článek
„Potřebujeme, aby se tyto peníze začaly v ekonomice otáčet. PPP projekty, tedy partnerství privátního a veřejného kapitálu, jsou šance, jak snížit tlak na rozpočet a ušetřit prostředky. Díky soukromému sektoru budou investice efektivnější,“ věří Horská.
Investice do betonu mají rychlý dopad na ekonomiku, v delším časovém horizontu je ale důležitější investovat do vzdělání. A nejde přitom jen o peníze, ekonomka uvádí příklad polské reformy školství z 90. let, po níž se Poláci začali umisťovat stále lépe v žebříčcích kvality vzdělání PISA (program pro mezinárodní hodnocení žáků), zatímco výdaje na školství klesaly.
Bezpečí je základ
Za nutné považuje Horská investice, které umožní budoucí růst ekonomiky, naopak kritizuje výdaje na spotřebu. „Můžeme dojít ke krátkodobému růstu, ale bude to znamenat vyšší inflaci a do budoucna nižší růst HDP,“ varuje členka Národní ekonomické rady vlády.
Návrh rozpočtu vyvolává u ekonomů smíšené reakce. Chválí investice, kritizují neřešení hlubších problémů
Číst článek
K zamyšlení je podle ní i výše mandatorních – tedy zákonem daných výdajů – které tvoří 93 procent rozpočtu a bez reforem budou dál růst samospádem. Hlavní ekonomka Raiffeisenbank oceňuje vládu za to, že alespoň začala podnikat některé kroky v oblasti důchodů a samospráv.
Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) vládě vyčítá, že čtvrtina investic jde do obrany. Horská namítá, že základním předpokladem pro růst ekonomiky je bezpečnost a že výdaje na obranu ve výši dvou procent HDP jsou v dnešní době minimem.
„Bezpečí je základní hodnota a první povinnost státu, který přesně kvůli tomu vznikl. Nesmíme podlehnout kritice, že investice do obrany nejsou investicemi,“ zdůrazňuje.
Podaří se vládě plánovaný schodek dodržet? Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus, audio je v úvodu článku.
