Podstatnou část inflace jsme si sami upekli a taky snědli. Můžou za ni politické chyby, míní ekonom
Inflace v Evropské unii dál klesá, v Česku je ale stále téměř nejvyšší ze všech členských zemí. Předbíhá nás jen Maďarsko, kde míra zdražování podle Eurostatu dosahovala v říjnu 9,6 procenta, u nás se snížila na 9,5 procenta. Ekonomové ale vyhlížejí brzký pád ke stabilním dvěma procentům. „Klíčovou hodinou pravdy bude inflace za leden příštího roku,“ řekl pro Český rozhlas Plus ekonom Mojmír Hampl, předseda Národní rozpočtové rady.
V zemích platících eurem už růst cenové hladiny klesl pod tři procenta, přesně na 2,9 procenta ze zářijové hodnoty 4,3. Ekonomové si trend pochvalují, jelikož dvouprocentní hladina je dlouhodobým cílem evropských centrálních bank.
Jak výrazně může dlouhodobě vyšší inflace poškodit naše hospodářství? V pořadu Řečí peněz odpovídá ekonom Mojmír Hampl
Česko ale vykazovalo podle Eurostatu v říjnu 9,5procentní inflaci. Český statistický úřad dospěl za pomoci rozsáhlejší metodiky k nižšímu číslu, podle jeho výpočtů v říjnu meziroční růst spotřebitelských cen u nás zrychlil na 8,5 procenta. Podle predikcí by ale zdražování mělo brzo skončit.
„Klíčovou hodinou pravdy bude inflace za leden příštího roku. Na začátku února si můžeme říct, jestli je opravdu pravděpodobné, že se stabilně a dlouhodobě vrátíme v roce 2024 ke dvěma procentům,“ vysvětluje Hampl.
Většina členů bankovní rady ČNB ale ještě nezvažuje snižování úrokových sazeb, které inflaci zbrzďují. „Tomu se říká The Art of Monetary Policy – umění měnové politiky: načasovat změny úrokových sazeb tak, aby braly v úvahu všechny informace o budoucím vývoji,“ podotýká expert.
Inflace v zahraničí
Česko podle ekonoma udělalo především politické chyby, které daleko výraznější zdražování zapříčinily. „Příští rok bude potvrzením, nebo vyvrácením teze, jestli autonomní měnová politika skutečně pomáhá, nebo nepomáhá,“ míní o zásazích centrální banky, která je protiváhou fiskální politiky. Tu vytváří vláda.
Neschopností bojovat s inflací se vzdalujeme západní Evropě, upozorňuje před stávkou odborů Středula
Číst článek
Srovnávání Česka s ostatními zeměmi je podle Hampla ošemetné. Pozoruje ale jeden společný rys: „V zemích, které jsou blíž Rusku, byla inflace o dost větší. Jako kdyby se zdálo, že část komoditní inflace související s cenami energií na nás měla větší vliv.“
„V každém případě ale i centrální banka potvrzuje, že podstatná část inflace byla doma upečená, uvařená a taky jsme si ji tady doma, tak říkajíc, snědli. Nesouvisela s tím, co jsme si přivezli ze zahraničí,“ uzavírá ekonom.
Poslechněte si celý rozhovor v audiozáznamu v úvodu článku. Moderuje Naďa Bělovská.
