Možnost vystoupení z 2. důchodového pilíře je nesmysl, tvrdí kritici návrhu
Stát chce nalákat více lidí do druhého pilíře důchodového spoření. Ministerstvo financí navrhuje, aby lidé do čtyřiceti let mohli vstoupit do systému i příští rok. O spoření byl zatím malý zájem. Penzijní fondy by i příští rok přijímaly klienty, kterým bude od 35 do 40 let. Za současných podmínek přitom mají starší ročníky čas už jen týden. Dalším z návrhů je možnost vystoupení ze systému.
Stát tak chce motivovat více lidí. „My již několik měsíců připravujeme návrh, který by zřejmě v tomto případě nebyl vládní, ale poslanecký,“ říká premiér v demisi Petr Nečas.
Podle Nečase prý od spoření odradila lidi negativní kampaň opozice, která slibuje, že po případně vyhraných volbách druhý pilíř zruší. ČSSD ale odmítá, že by peníze lidí znárodnila. Finance chce převést do třetího pilíře komerčního připojištění nebo na osobní účty klientů.
Také prezident Miloš Zeman o výhodnosti spoření pochybuje. „Mám poněkud silnější obavy o možnosti krachu těchto soukromých penzijních fondů,“ tvrdí.
Poslechněte si Speciál Radiožurnálu, jehož hosty byli náměstek MF Radek Urban, právní expert ČMKOS Vít Samek, finanční poradce Miroslav Škvára, prezident Asociace penzijních fondů Karel Svoboda a předseda představenstva ING penzijního fondu Jiří Rusnok
Podle Víta Samka z Českomoravské konfederace odborových svazů není druhý důchodový pilíř pro Čechy atraktivní, protože se nevyplatí lidem z průměrným a nižším příjmem, jichž je v Česku většina.
„Podle České národní banky se to vyplatí od výdělku 37 tisíc. Lidé pak usoudili, že to pro ně atraktivní není,“ vysvětluje Samek.
Finanční poradce Miroslav Škvára má z jednání s klienty především zkušenost, že se lidé neradi zavazují na tak dlouhou dobu. „Hlavní bariéra je, že někam dobrovolně vstoupí a pak se zavazují, že 30 let nemohou vystoupit. Neradi se zavazují na tak dlouho,“ myslí si.
Právě zavedení možnosti z druhého pilíře vystoupit nyní zvažuje ministerstvo financí, a to i i zpětně pro ty, kdo do něj již vstoupili.
„Je legitimní říkat, že každý systém, který provozujeme, se má vylepšovat. Tyto parametry mohou systém vylepšit. Bude platit pro všechny účastníky, i pro už existující smlouvy i pro ty budoucí. Změny budou platit pro všechny, pokud je Parlament schválí,“ objasňuje záměry ministerstva náměstek ministra Radek Urban.
Spoření na důchod je běh na dlouhou trať
Podle Víta Samka je ale taková úprava pouze zoufalé hledání toho, jak produkt zatraktivnit. „Jestliže má vzniknout dostatečný objem prostředků, z nichž má vzniknout doživotní penze, tak musí být velmi dlouhé spoření. Vystoupit z toho systému je proti smyslu věci. Důchodový systém je běh na celý život. Všechny úspěšné systémy, švýcarský, holandský, britský, jsou založeny na nemožnosti vystoupit,“ tvrdí.
O fungování druhého důchodového pilíře, už v jeho stávající podobě, mají pochybnosti i samotné penzijní fondy. Například ING penzijní fond do něj nepůjde.
„Za daných podmínek jsme vyhodnotili příliš velká rizika pro nás jako investora. Rizika jsou zejména politická, tedy nejistota, jak dlouho zůstanou podmínky stabilní. A po zkušenosti s tím, co je dluhová krize schopná udělat s veřejnými financemi a rozhodováním politiků…“ vysvětluje důvody rozhodnutí ředitel fondu Jiří Rusnok.
Naopak skupina ČSOB bude spoření ve druhém pilíři nabízet. „Skupina ČSOB nabízí pokrytí veškerých produktů a služeb a nemůže si dovolit nějaký finanční produkt ignorovat. A další důvod je ten, že je výhodný a tím spíš bychom ho měli nabízet,“ tvrdí vrchní ředitel ČSOB a prezident Asociace penzijních fondů Karel Svoboda.
Rusnok: Riziko záporného výnosu je malé
Připouští však, že investice se zřejmě nevrátí. „V rámci asociace jsme vypočítali, že při sto tisících účastnících je návratnost investice zhruba deset let. Za nynější situace se návratnost odsunuje prakticky ad definitum. To samozřejmě není dobrá zpráva, na druhou stranu ztráty z druhého pilíře nejsou tak vysoké, aby znamenaly pro naši finanční skupinu velkou ztrátu,“ tvrdí.
Jiří Rusnok ale ubezpečuje, že riziko, že by lidé z druhého důchodového pilíře dostali méně, než kolik do něj vloží, je velmi malé. „Já myslím, že to není příliš velké riziko. Co tam člověk vloží, to v podstatě dostane, snad i něco navíc, ale je otázka, jestli to odpovídá jeho očekáváním. Ale nebál bych se toho, že by se tam měly peníze ztratit,“ říká.
Do důchodového systému zatím podle odhadů vstoupilo zhruba sedmdesát tisíc lidí.
