Zahraniční investice ČEZu letos vydělají více než 10 miliard
Zahraniční investice letos vynesou ČEZu poprvé přes 10 miliard korun. Firma dosud za hranicemi investovala celkem 72 miliard. Spolu s dodatečnými investicemi utratil ČEZ v cizině celkem 100 miliard korun. Na konci letošního roku by se společnosti mělo vrátit 70 procent vložených peněz.
Podle nového šéfa ČEZu Daniela Beneše je tak roční výnosnost zahraničních investic skupiny velmi dobrá. „9 procent považuji za velmi dobrý výsledek. Když si vezmete, že české státní dluhopisy mají vynášet 3 procenta a je po nich velký hlad, tak ve srovnání s tím je 9 procent velmi zajímavé číslo.“
Právě vysoké zahraniční investice skupiny kritizoval premiér Petr Nečas, který chce, aby se firma teď soustředila hlavně na domácí trh. Změnu orientace polostátní firmy potvrdil i Daniel Beneš.
„Není pro nás priorita, abychom se dívali na nějaké další nové akvizice v zahraničí. My především zastabilizujeme naše uhelné portfolio, doděláme rekonstrukce našich uhelných elektráren a budeme se soustředit na výstavbu našich jaderných zdrojů.“
ČEZ se tak v dalších letech zaměří hlavně na dostavbu Temelína, dodal člen představenstva firmy Tomáš Pleskač.
„Jednoznačnou prioritou je příprava nového jaderného zdroje, to znamená bloku číslo 3 a 4 jaderné elektrárny Temelín. My dnes jasně počítáme s tím, že do obnovitelných zdrojů v zahraničí půjdou prostředky, které zbudou po investicích do už běžících projektů primárně v České republice, pak do přípravy Temelína a pak se investuje do zahraničí,“ řekl Pleskač.
Větrné farmy v Rumunsku a Polsku
Podle analytika makléřské společnosti Cyrrus Marka Hatlapatky se větší orientace na tuzemský trh pozitivně promítne i do hospodaření firmy.
„Největší ziskovost má ČEZ na domácím trhu z hlediska výroby elektrické energie. Tato výroba generuje největší provozní zisk, největší marže a to je určitě důvod, proč se na to ČEZ orientuje a snaží se dostavět Temelín. Bude to mít určitě pozitivní dopad na hospodaření ČEZu,“ tvrdí analytik.
V zahraničí se skupina ČEZ chce víc orientovat na regulovaný segment trhu s garantovanými výnosy, tedy na distribuci nebo obnovitelné zdroje. Distribuční firmy ale teď na trzích ke koupi nejsou. Firma se proto chce víc soustředit na projekty v obnovitelných zdrojích.
„My už dnes máme několik set megawatů v obnovitelných zdrojích. Především je to větrná farma v Rumunsku. Chceme se v nejbližších letech dostat až na několik tisíc megawatů v obnovitelných zdrojích v okolních zemích, především v Rumunsku a v Polsku,“ potvrdil Daniel Beneš.
Problémy na Balkáně
Z některých zemí se společnost ČEZ ale stahuje. Prodává podíl v německém hnědouhelném dole Mibrag, otazník visí i nad akvizicí v Turecku, kde teď podnik zvažuje prodej třetinového podílu v elektrárenské firmě Akenerji.
Vysoké ztráty má ČEZ v Albánii. Tam koupil distribuční společnost, která těžce zápasí s neplatiči. Podle Tomáše Pleskače by se investice měla z hluboké ztráty v roce 2009 letos přehoupnout do zisku. Pomoci tomu má i lepší odhalování černých odběrů elektřiny.
„Podařilo se z regulátorem domluvit, že můžeme fakturovat odhadované krádeže zákazníkům, u kterých jsou krádeže prokázány, což dříve nešlo. Vytvořili jsme úplně novou strukturu týmu, který pracuje na odhalování ztrát. Cílové číslo, na které se chceme dostat je 170 týmů, které budou v jednotlivých regionech Albánie odhalovat černé odběry,“ řekl Pleskač.
Podobně se léta nedaří vyřešit problém s velkými státními dlužníky v Rumunsku. Jen dráhy tam ČEZu dluží v přepočtu kolem dvou miliard korun. V Bosně se ČEZ pokusil koupit důl a elektrárnu Gacko, transakce ale skončila roztržkou s místním partnerem a soudními spory.
