Londýnský ekonomický deník se odvolává na chystaný návrh víceletého finančního rámce, ve kterém chce Evropská komise upravit systém dotací pro méně rozvinuté země.

V budoucnu by jejich výši podle FT a obeznámených diplomatů už neměla určovat jen výše HDP na hlavu, ale i další faktory: od nezaměstnanosti mladých přes inovace až po přístup k migraci.

A z toho by měly víc profitovat jihoevropské státy. Kolik přesně to „odkloní“ z východu EU na jih, není zatím známo. Britský list tvrdí, že desítky miliard eur.

„Čechy ani tak neštve, že dostanou méně, ale že jejich peníze mají dostat Řekové nebo Španělé,“ komentoval reakce na chystaný návrh jeden znalec české povahy a bruselského zákulisí.

Spíše než Česka by se podle něj ale dotknul Polska a Maďarska – pokud se tato myšlenka prosadí, což vzhledem k nutné jednomyslnosti při schvalování státy vůbec není jisté.

Z hlediska budoucí kohezní politiky pocítí Česká republika mnohem víc vlastní bohatnutí, které omezí její nárok na využívání fondů pro chudší regiony. Druhým významným zdrojem evropských peněz pro naši zemi je podpora zemědělců. Také ta se má snížit a dotknout se to má především velkých podnikatelů, kteří shodou okolností patří v Česku k hlavním příjemcům těchto dotací.

Výsledkem těchto a dalších faktorů bude nutně zmenšení celkového koláče, který si Češi budou moci v příštím finančním období z unijního rozpočtu ukousnout. V tom současném k tomu máme vyhrazeno zhruba 24 miliard eur. I tak naše země dál zůstane čistým příjemcem evropských peněz, i když s návratností dvou eur za každé jedno poslané unii jako dosud už počítat nemůže.

O tom česká vláda ví a nahlas to i říká. Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) dokonce před časem v Bruselu už vyčíslil odhadovaný čistý zisk Česka v příští sedmiletce, a to na 150 miliard korun. Není to přitom tak dávno, co si na stejnou sumu přišla naše republika v jednom jediném roce.

Co naopak slyšet moc není, je to, na co chce Česko prostředky z utaženého evropského penězovodu směřovat. Evropská komise už několik měsíců zdůrazňuje, že se struktura programů změní a šanci budou mít projekty, které přinesou nějakou přidanou hodnotu. Od premiéra ale zatím slýcháme hlavně to, že chce pružnější využívání fondů, a že sami nejlíp víme, co s evropskými penězi udělat, a Brusel by do toho neměl mluvit.

Když pomineme fakt, že tohle opakuje politik obviněný z podvodu s evropskými dotacemi, nezbývá než doufat, že vláda nějaký plán má. Například s těmi projekty s přidanou hodnotou to u nás totiž dlouhodobě není žádná sláva. Takovými jsou podle odborníků ideálně ty přeshraniční, třeba dopravní spojení. A všichni víme, jak jsme na tom se stavěním dálnic a železnic k sousedům.

Každopádně už příští týden Evropská komise přestaví návrh základních obrysů unijního rozpočtu na roky 2021-2027 a naostro začne boj členských zemí o jeho konečnou podobu. Tak snad nebudeme překvapení.

Filip Nerad Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít