Elektronické neschopenky odhalily bezohlednost úřadů

Zavedení elektronických neschopenek provázely potíže, jak tomu při zavádění digitálních informačních systémů u státní správy bývá.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ilustrační foto | Zdroj: Profimedia

Systém měl výpadky, data byl schopen zpracovat se zpožděním někdy až desítek hodin. Věřme, že se příslušným pracovníkům IT podaří chyby co nejdříve vychytat.

Přehrát

00:00 / 00:00

Petr Holub: Elektronické neschopenky odhalily bezohlednost úřadů

Dílčí nepořádky v systému byly tak velké, že přiměly státní nemocnici na pražském Karlově náměstí, aby jedna z tamních primářek předvedla, jak je vlastně všechno jednoduché. Možná má i pravdu, a pokud by každý praktický lékař či specialista měl k dispozici zadarmo tým IT expertů a software podle potřeby, asi by si také nestěžoval.

Ovšem Sdružení praktických lékařů zvažuje žalobu na Českou správu sociálního zabezpečení, protože z pohledu jeho členů jim zavedení nového systému významně přidělává práci a stojí peníze, nehledě k tomu, že se doktoři zavedením elektronických neschopenek papírování úplně nezbavili a musí například tisknout lístek na peníze.

Příběh do určité míry připomíná model internetového bankovnictví, případně samoobslužných pokladen v supermarketech. Smyslem je ulevit bankám či supermarketům a přinutit klienty, aby převzali část byrokratických úkolů. Banky i obchody pak ušetří na personálu. Pokud je systém uživatelsky výhodnější i pro zákazníky, je to přidaná hodnota, o ni ovšem jde až ve druhé řadě.

Trend byrokratizace

274 e-neschopenek za první den. ‚Je to úspora času i papírování,‘ hájí novinku Maláčová

Číst článek

Ministerstvo práce a sociálních věcí tedy přenáší byrokracii na lékaře, i když ve srovnání s obdobnou operací u bankovních domů jde o pozoruhodně neohrabaný pokus.

Systém je uživatelsky nepříliš vstřícný, vyžaduje od klientů, aby investovali do potřebných pomůcek, a stát přitom počet úředníků neomezuje. Těch naopak průběžně přibývá a ještě odpovědní pracovníci vysvětlují veřejnosti, že ti doktoři jsou nějak nešikovní.

Ještě by šlo nad vším pokrčit rameny, kdyby příběh neměl jeden povážlivý rozměr. Česko má nedostatek lékařů v nemocnicích, ale také na místech praktických lékařů. Když je člověk zdravý, tak mu to ani nepřijde, ale pokud opravdu onemocní, pak zjistí, že se dostupnost péče snížila třeba ve srovnání s obdobím před deseti či dvaceti lety.

Existují sice kvalitnější rentgeny než dříve, ovšem na řadu se pacient dostane třeba až za dva měsíce. V ordinaci zase na něho lékař nemá čas, protože ho obléhají spousty pacientů, kteří si jdou k němu zadarmo popovídat. V této chvíli se státní úředníci nezajímají o to, jak dostupnost zlepšit, ale naopak lékařům berou další čas tím, jak přidávají byrokratické úkoly.

Příběh elektronických neschopenek zřejmě není tím, co samo o sobě nějak významně ohrozí výkonnost zdravotnického systému. Funguje ovšem jako součást trendu byrokratizace, která pacienty poškozuje už dnes. Na jeho prosazení se očividně podílejí mladí a zdraví lidé, kteří se ještě nedokážou na zdravotnický systém podívat očima člověka, který skutečně potřebuje pomoc. Dobře vyplnit kolonky a ušetřit tak práci státním úředníkům je důležitější než léčit.

Autor je komentátor serveru Echo24

Petr Holub Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme