Dcera národa, ne asi. ‚Příběh Zdeňky Havlíčkové byla strašná škoda nechat ležet,‘ říkají tvůrci nové série

Antonie Formanová jako Zdeňka Havlíčková v seriálu Dcera národa | Zdroj: Canal+

Čerstvě oceněná zvláštním uznáním na brněnském festivalu Serial Killer vstoupila na naše malé obrazovky Dcera národa. Moderně stylizovaná výpravná minisérie o osudech Zdeňky Havlíčkové, dcery spisovatele Karla Havlíčka Borovského, je prvním českým seriálem z produkce společnosti CANAL+. Národní obrození v něm nachází svou dost možná první romantickou komedii.

Praha / Havlíčkův Brod Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

„Cítila jsem se tak šťastná, tak naplněná. Mělo to trvat věčnost, a místo toho to skončilo,“ povzdechne si Zdeňka. „Ale pořád se ve mně něco chvěje, jako touha po něčem velikém, snad veliké lásce, jaké ještě nikdy nebylo. Nenávidím skutečnost, ale miluju sny. Chci věřit, že láska porazí všechno zlo.“

„Prosím tě, seš normální? Proč mluvíš takhle květnatě?“ oboří se na ni s lehkým pohoršením kamarádka Filipka.

Píše se rok 1871 a obrozenci jsou zrovna v družné debatě nad novou podobou české národní identity. Že se ale jako diváci pohybujeme ve společnosti škrobené pouze naoko, je jasné už z postesku Leoše Nohy alias poslance Františka Augusta Braunera: „Ale pánové, jest tato čeština opravdu naší češtinou? Vždyť mezi sebou mluvíme úplně jinak, k***a.“

Leoš Noha a Robert Mikluš jako obrozenci František August Brauner a Josef Hamerník v seriálu Dcera národa | Foto: Stanislav Honzík | Zdroj: Canal+, Barletta

„Je to určitá hra se stylizací. Ty postavy si uvědomují samy sebe a nějakým způsobem s tím pracují,“ vysvětluje pro iROZHLAS.cz scenáristka seriálu Lucie Vaňková. „Nevíme nic o tom, jak lidé v devatenáctém století mluvili. Známe jenom jejich psaný jazyk, který je vyhrocenější, šroubovanější, takže tady jsem si dopřála trošku větší svobodu.“

Když se tedy Antonie Formanová v roli náctileté Zdeňky – navíc v dramatické poloze ležmo s knihou přitisknutou k hrudníku – pouští k velkému pobavení své kamarádky do básnické mluvy, zdůvodní to tím, že „se zamilovala a trpí“. Jinak se totiž jejich soukromé rozhovory nesou na podstatně neformálnější notě. Martina Jindrová jako Filipka třeba zvolá anglické „ou maj gád“, jindy zase k větě dodá mladistvě zpupné „ne asi“.

„Najít tu správnou jazykovou vrstvu byla obrovská výzva – a něco, co se řešilo ještě během natáčení. Scénář byl napsaný trochu spisovněji, než jak reálně ty dialogy nakonec znějí. Když jsem se totiž po prvním natáčecím dni dívala na denní práce, zjistila jsem, že to nefunguje, jak jsem si představovala. Psala jsem pak Matějovi (Chlupáčkovi), ať to víc pustí do nespisovných koncovek a nechá to víc otevřené hercům,“ říká Vaňková.

Na prezidenta Donutila spáchají v nové minisérii atentát. ‚Politické šarvátky a zákulisní hry,‘ láká herec

Číst článek

„Obecně tuhle hranici vždycky rád hledám na place,“ potvrzuje její slova režisér Chlupáček, pro kterého jde po seriálu To se vysvětlí, soudruzi! už o druhý společný projekt. „Hodně často s herci na place improvizujeme a já je hrozně rád pouštím, kam až to jde.“

Dcera národa, drahá a neznámá

Kdybychom vycházeli z titulku v úvodní epizodě seriálu, mohli bychom o Zdeňce Havlíčkové říct, že je sirotek, dcera největšího českého spisovatele, nula ulic, nula pamětních desek, ale jeden seriál na kontě. Jako celkem obyčejná pubertální dívka si ráda čte německé sentimentální romány (takový TikTok své doby, slovy Vaňkové) a doufá v setkání s osudovou láskou.

Scenáristka své první setkání s osobností Zdeňky Havlíčkové označuje za náhodu. „Režisér a scenárista Vojtěch Mašek, v té době můj pedagog na FAMU, se mě jednou zeptal, jestli ji znám, protože má pocit, že je jako postavy z mých jiných scénářů,“ vzpomíná.

Bouřlivé osudy mladé ženy, kterou si obrozenci vybrali za nositelku nových národních hodnot a ideálů, byly podle ní „strašná škoda nechat ležet“. A tak se dala do psaní.

Stylizace do romantické komedie („Bridget Jonesová v 19. století“) byla ve scénáři od samého začátku. Dcera národa ovšem původně měla podobu celovečerního filmu. Byli to až Chlupáček s producentkou a castingovou režisérkou Majou Hamplovou, kdo přišel s nápadem rozpracovat příběh do šestidílného seriálu.

„Přišlo nám, že se to mnohem víc hodí k něčemu rozsekanějšímu, komediálnějšímu. Takže jsme si říkali, jak by bylo krásné, kdyby z toho byla minisérie, ale s 30minutovými epizodami. Což není úplně formát, který se u nás běžně dělá. Rozhodně se teda nedělá u historických látek,“ zdůrazňuje Chlupáček.

František Ladislav Rieger (Jiří Langmajer) a jeho velké plány pro Zdeňku Havlíčkovou | Foto: Stanislav Honzík | Zdroj: Canal+, Barletta

Prvotní nadšení tak brzy zastínily obavy, jestli se producentům k netradičně pojatému projektu podaří vůbec najít partnery, tedy vysílatele. „Začali jsme obcházet jednotlivé televize a streamery a dělo se přesně to, co jsme očekávali a čeho jsme se báli. Všichni říkali, že je to strašně drahé a že je to o holce, kterou nikdo nezná,“ popisuje režisér.

Srovnává to s televizním filmem o Bedřichu Smetanovi, který vznikal paralelně a který podle něj „každý zafinancuje rád“, nebo nedávnou minisérií o Boženě Němcové. „Všechna tahle wikipedická oživení, která jsou velmi konzervativní a nemusí se nad nimi moc přemýšlet, mají velmi rychle zelenou. Dcera národa ale bojovala s formátem a s postavou, takže někoho najít trvalo velmi dlouho,“ říká Chlupáček.

Minisérie se nakonec chopil CANAL+, který svou streamovací platformu spustil v Česku a na Slovensku teprve loni v dubnu. V současnosti je ale jediným mezinárodním streamerem, který v této oblasti podporuje lokální tvorbu. Na Dceru národa naváže na jaře 2025 politickým thrillerem Moloch.

„Zdeňka věří, že dělá výhodný obchod, který ji vytáhne z anonymity a chudoby. Dostane slávu, peníze, svobodu, rovnou příležitost – nebo si to aspoň naivně myslí,“ říká režisérka Cristina Grosan | Foto: Stanislav Honzík | Zdroj: Canal+, Barletta

Boj s formátem ale zářijovou premiérou na CANAL+ překvapivě neskončí. Dceru národa v příštím roce odvysílá ještě koprodukční Česká televize. Místo šesti půlhodinových ale nabídne tři hodinové epizody.

Z televizního druhého dílu se tak stane jakýsi hybrid. Chlupáček totiž uprostřed něj předá režii Cristině Grosan a kameru po Martinu Doubovi převezme Maďar Márk Györi. Kdo zná skutečný příběh Zdeňky Havlíčkové, toho nepřekvapí, že se v tomto momentu také začne měnit tón celého seriálu.

7:41

Natáčí sérii Dcera národa. ‚I v národním obrození je vidět smysl Čechů pro humor,‘ říká režisérka

Číst článek

„S Matějem jsme se tomu smáli, protože on v té první části má zamilovanost, rozvernost a mládí, a já dostala zradu, konflikt a spoustu dalších temných věcí,“ přibližuje výměnu rolí maďarsko-rumunská filmařka, která si svůj český debut odbyla už předloni se sci-fi snímkem Běžná selhání.

Sama přiznává, že si období českého národního obrození musela dostudovat. Díky společné rakousko-uherské historii aspoň nevycházela z úplné neznámosti. V převyprávěných osudech Zdeňky Havlíčkové ale nachází velmi univerzální zápletku dospívání a mladistvé rebelie.

„Zdeňka je mladá žena, která věří, že dělá výhodný obchod, který ji vytáhne z anonymity a chudoby. Dostane slávu, peníze, svobodu, rovnou příležitost – nebo si to aspoň naivně myslí,“ popisuje Grosan, co je podle ní nadčasové téma.

Choreografie na techno Dvořáka

S Chlupáčkem se údajně poprvé setkali v kině a doopravdy poznali v mnoha následujících diskuzích o filmech. „Oba jsme velcí cinefilové,“ usmívá se Grosan. Před natáčením Dcery národa začali pro inspiraci sledovat zahraniční stylizovaná kostýmní dramata, jmenovitě třeba seriály Veliká a Dickinson nebo snímky Korzet a Marie Antoinette.

Společně vyrazili také na obhlídku lokací, které ve velké míře tvořily hrady a zámky. „Na konci toho všeho už jsem mu takříkajíc viděla do hlavy,“ říká Grosan o vzájemné tvůrčí souhře.

Martina Jindrová a Antonie Formanová jako Filipka Hráská a Zdeňka Havlíčková v seriálu Dcera národa | Foto: Stanislav Honzík | Zdroj: Canal+, Barletta

Byl to ale Chlupáček, kdo dostal za úkol natočit, co bývá v žánru dobových romancí považováno za jednu z vrcholných scén, a to první společných tanec ústřední milenecké dvojice.

„Hrozně jsme chtěli, aby to byla scéna, kterou si divák bude pamatovat a která bude pro Zdeňku naprosto osudová. Natočit ji klasicky, bálově, jak jsme zvyklí, mi přišlo v úplném kontrastu s tím, co má Zdeňka zažívat,“ vysvětluje režisér svůj záměr. „Ten klasický tanec se tak začne postupně zvedat a zvedat, až je z toho konceptuální, moderní tanec, který více definuje Zdenčino nitro a pocit zamilovanosti, než že by se to takhle skutečně stalo.“

Scéna s davovou taneční choreografií vystupuje i ve vzpomínkách scenáristky Vaňkové. „Matěj s Mirem (Šifrou, dramaturgem) byli vždycky ti, kdo říkali, ať do toho šlápneme, ať to není polovičaté. Tohle se mi ale fakt styděl dopředu říct. Přišla jsem pak na natáčení a viděla ty lasery, tu diskokouli… Matěj se mě ptal, jestli ho zabiju, ale mně to přišlo báječné,“ směje se.

„Ten klasický tanec se začne postupně zvedat a zvedat, až je z toho konceptuální, moderní tanec,“ popisuje režisér Matěj Chlupáček | Foto: Stanislav Honzík | Zdroj: Canal+, Barletta

Hudba, která tanec doprovází, je další v řadě modernizačních prvků, které tvůrci do seriálu zakomponovali. Chlupáček jí přezdívá „techno Dvořák“. Britský skladatel Simon Goff, který už spolupracoval na režisérově loňském filmovém dramatu Úsvit, v ní totiž používá motivy klasické hudby Antonína Dvořáka předělané v elektronickém hávu.

Na Dceři národa se podílela i řada jiných Chlupáčkových stálých spolupracovníků, jako je například kostýmní výtvarnice Jarmila Dunděrová, architekt Henrich Boráros, už zmíněný kameraman Douba nebo také animátorka Diana Cam Van Nguyen, která pro sérii vytvořila úvodní znělku.

DCERA NÁRODA

romantické drama/komedie
ČR, 2024, 6× 30 min na CANAL+ (3× 60 min na ČT)

Režie: Cristina Grosan, Matěj Chlupáček
Scénář: Lucie Vaňková
Hrají: Antonie Formanová, Jiří Langmajer, Jan Vlasák, Vladimír Javorský, Leoš Noha, Robert Mikluš, Ladislav Hampl, Martina Jindrová, Vojtěch Machuta, Daniel Kadlec, Jakub Jelínek, Pavlína Štorková, Igor Chmela, Marie Ludvíková, Jana Stryková

V ní se rozpohybuje známý obraz, ve kterém se Karel Havlíček před odvlečením do Brixenu loučí s rodinou. Z matčina náručí to pozoruje i tehdy ještě malá Zdeňka.

Její seriálové obsazení si režisér nemůže vynachválit. „Antonie má v sobě ohromnou autenticitu a strašně krásně se s ní pracuje, protože má tu roli nastudovanou do detailu, ale zároveň se vůbec nebrání improvizaci, což je něco, co já na place nutně potřebuju,“ zdůrazňuje Chlupáček.

Vyzdvihuje přitom ovšem i její osobní zkušenost s rodovým odkazem: „Pořád je to vnučka Miloše Formana a myslím si, že je neuvěřitelné, jakým způsobem tu rodinnou tradici drží. Musí přitom pro ni být hrozně těžké se s tím odkazem stále popasovávat.“

O první spolupráci šlo i v případě Jiřího Langmajera, který v Dceři národa ztvárnil pro něj možná nezvykle vážnou úlohu politika a strůjce Zdenčina neštěstí Františka Ladislava Riegera.

„Historicky víme, že je (Langmajer) dobrý herec, ale postupem času začal brát komedie, které ho asi baví. Ten žánr ho ale svázal do škatulky. Myslím, že je úplně očividné, že v ní nemá zůstat,“ říká Chlupáček s vyhlídkou dalších společných projektů. „Postava Riegera má být hraná někým, kdo je superstar. A je dobré, že je to superstar, kterou v této herecké poloze vlastně moc neznáme.“

Kristina Roháčková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme