Široce otevřené oči: řeznická romance

Homosexuální láska uprostřed ortodoxní židovské komunity v Jeruzalémě - těžko si představit křiklavější téma. A těžko si představit méně křiklavý způsob než ten, jakým ho uchopil izraelský režisér Haim Tabakman ve své prvotině Široce otevřené oči.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Z filmu Široce otevřené oči | Foto: NFA

Příběh milostného vzplanutí „spravedlivého muže" Aarona ke studentovi Ezrimu zevnějškem připomíná strohý oděv příslušníka ortodoxní komunity. O to působivější jsou momenty, kdy se před divákem vysvlékne až do spodek.

Široce otevřené oči vyprávějí o momentu, kdy se v dokonale organizovaném a dokonale střeženém komunitním životě objeví trhlina. Muž řádu a mravnosti řezník Aaron Fleischmann po smrti svého otce přijímá za pomocníka živelného a bezprostředního Ezriho, který do jeho fádního bytí přinese vášeň. Jakoby stárnoucí Žid poprvé široce otevřel oči a začal žít, vášnivě a bez zábran. V uzavřeném a bigotním společenství se však podobná vzplanutí netrpí a Aaronovo alibi, že slouží Bohu odvracením Ezriho z hříšné cesty, je jen chabou zástěrkou milostného vztahu.

Film je zkomponován v bravurně cudném duchu, jakoby sám byl spoután určitým tabu - to je ovšem připraven překročit kdykoli, kdy jsou jeho hrdinové přemoženi chtíčem. Obráží se v něm přesně řízený život komunity, zadržované emoce, rituály, které mají pomoci překonat pokušení. Destruktivním momentem není ani tak uvědomění, že zde pokušení je přítomno, ale spíše to, co Aaron charakterizuje jako nutnost pokušení podstoupit, aby člověk pochopil velikost božího záměru. Právě tento krok za hranici tabu vede z jedné strany k mravní zkáze, ze strany druhé k plnému a intenzivnímu prožitku, který není spoutaný restrikcemi a podřízen bigotní sublimaci.

Z filmu Široce otevřené oči | Foto: NFA

Proti obrazu homosexuálního vztahu v mainstreamové západní kinematografii vyhlížejí Široce otevřené oči skromně a střídmě. Nevypomáhají si líbivou stylizací a homoerotický vztah není předmětem plakátové estetizace, nýbrž bezprostředního tělesného prožitku. Prostředí řeznického rámu s flákotami syrového masa, kde se odbývají vášnivé avantýry Aaarona a Ezriho, je signifikantní a vnáší do Tabakmanova snímku živočišnost, tolik kontrastující s blazeovanou fasádou židovské komunity.

Široce otevřené oči se zdají být snímkem nedějovým, nesdílným, ale to je pouze iluze způsobená nedostatečně citlivým vnímáním subtilního Tabakmanova stylu. S filmem se to má jako s hereckým výkonem Zohara Strausse (Aaron) - většinu neobyčejně bohatého a dramatického přerodu situuje do očí, které obsáhnou více než všechna přepjatá gesta a tragické symboly, jaké nabízí např. Tom Ford ve svém Single Manovi.

Z filmu Široce otevřené oči | Foto: NFA

Široce otevřené oči jsou tak především o odlišném pohledu - odlišném pohledu do světa ortodoxního židovství i odlišném pohledu na homosexualitu jakožto tabu a symbol bytostného práva prožívat. Tabakmanova katarze je bezeslovná, přesto „plná" díky tragice poslední Aaronovy volby jakožto východiska z neřešitelné krize.

Hodnocení: 85%

Vít Schmarc Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme