Luis Ramón Marín: působivá rekonstrukce španělských dějin počátku 20. století
Španělské kulturní centrum v Praze se i v březnu a dubnu 2010 věnuje umění fotografie. Po úspěšné výstavě Společné cesty, která byla zaměřená na současnou španělskou fotografii, se v prostorách výstavního sálu představí fotografie historická. Pražský Institut Cervantes, jako vůbec první z více než sedmdesáti poboček, uvede výstavu nazvanou Marín, fotografie 1908-1940.
Jak už sám název napovídá, jedná se o monografickou výstavu věnovanou tomuto, ve Španělsku znovuobjevenému, fotografovi.
Luis Ramón Marín se narodil v roce 1884 a svá díla začal publikovat už ve čtyřiadvaceti letech. Spolupracoval s mnoha dobovými časopisy a stal se hlavním fotografem novin Informaciones, ve kterých publikoval ročně více než tisíc snímků. Jeho posledním posláním byla dokumentace španělské občanské války z obleženého Madridu. Po válce jeho fotografie - ze zřejmých důvodů - z novin zmizely a následovalo…zapomnění.
V Marínovi jako by se soustředily se v něm všechny požadavky na moderního profesionála - fotoreportéra, který měl zásadně proměnit tehdejší tisk. Jeho (nejen objemem) úctyhodné dílo, které dnes tvoří přes osmnáct tisíc negativů, přežilo desítky let jen díky dceři fotografa, Lucíi Ramón Pla, která tento rozsáhlý archiv uchovala a zachránila. Převážná část jsou negativy na skleněných deskách, menší část pak tvoří negativy filmové.
Na putovní výstavu, která má dílo tohoto významného španělského fotografa představit, bylo vybráno šedesát reprezentativních snímků. Nejde pouze o reportážní fotografie z různých událostí, jež samy o sobě mají výraznou dokumentární a historickou hodnotu - na Marínových fotografiích je zjevný také záměr umělecký a estetický.
Díky této sbírce (a Marínově pečlivosti - každý snímek označoval datem a poznámkou o jeho vzniku) máme možnost rekonstruovat španělskou společnost ze začátku 20. století. Ať už prostřednictvím jejích postav (královská rodina, svatby ve známých rodinách), politického života (otevření parlamentu, pohřeb Pabla Iglesiase, portréty osobností), nových artefaktů, které teprve získají svůj význam v budoucnu (letectví, motocykly, automobily), dramatických událostí (vraždy předsedů vlád Canalejase a Eduarda Data), vzniku moderních průmyslových odvětví (zavedení Telefóniky), nebo národních tragédií (občanská válka).
Marín je jedinečným fotografem, v jeho díle lze nalézt velkou škálu intencí a cílů. Jako reportér poskytuje věrnou výpověď o světě, jehož projevy dokumentuje, ale přidává k tomu vždy osobní údaj, doplněk, gesto.
