Japonci na principu vertikálních farem produkují bez slunečního svitu tisíce plodin denně

Vypadá to jako laboratoř střežící smrtelně nebezpečné viry – žádná okna, ze zvláštních polic vychází silné nafialovělé světlo, všude vládne perfektní čistota a lidé chodí oblečení v bílých pláštích s rouškami přes ústa a bílými čepicemi na hlavách. Na až patnáctipatrových stojanech ale roste jen obyčejný salát. Tak vypadají vertikální farmy.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Pěstírny hlávkového salátu v bývalých provozech elektronických firem | Foto: GE Japan

„Kontrolou osvětlení můžeme efektivně řídit fotosyntézu a dýchání, a poskytnout tak rostlinám ideální podmínky pro růst i pro odpočinek a dosáhnout maximálního užitku,“ vysvětluje ředitel japonské společnosti Mirai Shigeharu Shimamura základní princip vertikálních farem fungujících za umělého osvětlení.

Rostliny v nich rostou v plně kontrolovaném prostředí velkých klimatizovaných hal, kde se dá zvolit ideální teplota, vlhkost, větrání, přísun vody a živin, a především světla.

Přehrát

00:00 / 00:00

Vertikální farmy jako budoucnost farměření? Téma Ondřeje Himmera

Pěstování v hale vylučuje jakékoliv vnější vlivy, jako jsou výkyvy počasí, škůdci, plísně a podobně – díky tomu se používá daleko menší množství pesticidů a výnosy jsou výrazně vyšší.

Japonci tvrdí, že oproti klasické farmě spotřebují jen jedno procento vody a salát vypěstují uvnitř skoro třikrát tak rychle, díky zkrácenému střídání dne a noci – a to navíc celoročně.

„Klasická světla produkovala hodně tepla, mezi jednotlivými patry muselo být hodně místa a bylo třeba chlazení. Světelné diody oproti tomu spotřebují méně elektřiny a vytvářejí málo tepla, takže mohou být velmi blízko k rostlinám,“ popisuje Robert Colangelo z americké společnosti Green Sense Farms revoluci, kterou do tohoto odvětví přineslo v posledních pár letech požívání světelných diod.

Salátové farmy v bývalých elektronických továrnách

Číst článek

Navzdory tomu ale produkce vertikálních farem stále nedokáže cenově konkurovat běžné zemědělské produkci. Problém je pak také v tom, že podobným způsobem není možné vypěstovat zdaleka všechno – i když se sortiment stále rozšiřuje, je pořád omezený hlavně na listovou zeleninu a bylinky.

I přesto podobné farmy vznikají jedna za druhou od Singapuru přes Japonsko až po Spojené státy. Nejen zmíněné dvě společnosti na vertikální farmaření vsázejí jako na budoucnost zemědělství.

Ondřej Himmer Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme