Japonci na principu vertikálních farem produkují bez slunečního svitu tisíce plodin denně
Vypadá to jako laboratoř střežící smrtelně nebezpečné viry – žádná okna, ze zvláštních polic vychází silné nafialovělé světlo, všude vládne perfektní čistota a lidé chodí oblečení v bílých pláštích s rouškami přes ústa a bílými čepicemi na hlavách. Na až patnáctipatrových stojanech ale roste jen obyčejný salát. Tak vypadají vertikální farmy.
„Kontrolou osvětlení můžeme efektivně řídit fotosyntézu a dýchání, a poskytnout tak rostlinám ideální podmínky pro růst i pro odpočinek a dosáhnout maximálního užitku,“ vysvětluje ředitel japonské společnosti Mirai Shigeharu Shimamura základní princip vertikálních farem fungujících za umělého osvětlení.
Rostliny v nich rostou v plně kontrolovaném prostředí velkých klimatizovaných hal, kde se dá zvolit ideální teplota, vlhkost, větrání, přísun vody a živin, a především světla.
Pěstování v hale vylučuje jakékoliv vnější vlivy, jako jsou výkyvy počasí, škůdci, plísně a podobně – díky tomu se používá daleko menší množství pesticidů a výnosy jsou výrazně vyšší.
Japonci tvrdí, že oproti klasické farmě spotřebují jen jedno procento vody a salát vypěstují uvnitř skoro třikrát tak rychle, díky zkrácenému střídání dne a noci – a to navíc celoročně.
„Klasická světla produkovala hodně tepla, mezi jednotlivými patry muselo být hodně místa a bylo třeba chlazení. Světelné diody oproti tomu spotřebují méně elektřiny a vytvářejí málo tepla, takže mohou být velmi blízko k rostlinám,“ popisuje Robert Colangelo z americké společnosti Green Sense Farms revoluci, kterou do tohoto odvětví přineslo v posledních pár letech požívání světelných diod.
Salátové farmy v bývalých elektronických továrnách
Číst článek
Navzdory tomu ale produkce vertikálních farem stále nedokáže cenově konkurovat běžné zemědělské produkci. Problém je pak také v tom, že podobným způsobem není možné vypěstovat zdaleka všechno – i když se sortiment stále rozšiřuje, je pořád omezený hlavně na listovou zeleninu a bylinky.
I přesto podobné farmy vznikají jedna za druhou od Singapuru přes Japonsko až po Spojené státy. Nejen zmíněné dvě společnosti na vertikální farmaření vsázejí jako na budoucnost zemědělství.
