Radon ohrožuje třetinu populace. Nejsnazší způsob měření je zdarma
Radioaktivní radon v bytových domech má podobné účinky jako kouření. Jeho dlouhodobé působení může vést i k rakovině plic. Ročně radon v České republice zabije asi 900 lidí. Nechat si přeměřit hodnotu smrtícího plynu ve svém domě nebo bytě je přitom velmi jednoduché.
Kateřina Rovenská ze Státního ústavu radiační ochrany přijela do malé obce Slatina nad Úpou na Náchodsku, aby přímo v obývacím pokoji rodinného domu přeměřila hodnotu radonu monitorem na měření.
„To je přístroj, který zaznamenává každých 30 minut. My potom stáhneme data a podíváme se na naměřenou křivku. Z toho pak můžeme vidět, jestli tady nějaký problém je nebo není," popisuje Kateřina Rovenská.
Radon ohrožuje v Česku asi třetinu populace, způsobuje rakovinu plic a ročně zabije stovky lidí. Měření hodnoty radonu je přitom velmi snadné
Měření Státního ústavu radiační ochrany Praha si objednala rodina Michaela Jílka, která rodinný dům v malé obci rekonstruuje.
„Mám kolegu, který si tohle měření objednal. Říkal mi, že tady v té oblasti je zvýšené riziko radonu, tak jsme si to chtěli raději ověřit," vysvětluje Michael Jílek.
Jeho ani další členy rodiny měření nijak neomezí ani neohrozí. Přístroj je velký asi jako krabice od bot, nevydává žádné zvuky ani záření. Pouze zaznamenává koncentrace radonu.
„Přístroj jsme umístili do prostoru, kde už skončila rekonstrukce a rodina tady tráví nejvíc času," říká Kateřina Rovenská.
Měřit radon je prý možné několika způsoby, ten nejjednodušší je navíc zdarma. Stačí si třeba e-mailem ze Státního ústavu radiační ochrany objednat stopový detektor měření radonu.
Malý plastový kelímek přijde poštou a lidé by ho měli ve svém bytě nebo domě nechat co nejdéle.
Každý dům je ‚uzdravitelný‘
„Doporučujeme provádět dlouhodobé měření. Měření je na dva měsíce v topné sezóně, nejlépe ale na jeden rok," doplňuje Kateřina Rovenská.
Případných špatných výsledků měření se přitom lidé bát nemusí, téměř každý dům je prý totiž možné takzvaně uzdravit. Potvrzuje to další ze zaměstnankyň Státního ústavu radiační ochrany Ivana Fojtíková:
„Používá se celá řada opatření, nejčastěji podvětrání objektu, tedy snížení tlaku pod základovou deskou. Pak se radon do objektu netlačí. Naopak nejhorší, co může člověk udělat, je přestat větrat."
O nebezpečném působení radonu se v Česku mluví dlouhodobě, přesto o něm lidé vědí jen velmi málo.
Státní ústav radiační ochrany loni v rámci radonového programu provedl tisíc měření v soukromých domech a v téměř 500 školách a školkách. Překročení doporučených hodnot odborníci zjistili v deseti procentech případů.
