V hlavním foyeru Národního divadla opravují restaurátoři Alšovy a Ženíškovy malby
Až do poloviny dubna budou restaurátoři opravovat nástěnné malby ve foyeru na prvním balkonu historické budovy Národního divadla. Pracují na opravě lunet z cyklu Vlast Mikoláše Alše a nástropního triptychu Umění od Františka Ženíška.
Součástí restaurování je dokumentace, dodatečné průzkumy, čištění, retušování, tmelení a fixace maleb.
Poprvé v historii je podle ředitele Národního divadla Jana Buriana uplatňován jednotný přístup k restaurování.
„Lunety se opravovaly všechny. Dělal to celý tým restaurátorů – jeden například dělal jednu lunetu. Kdežto my pracujeme jako tým šesti lidí. Děláme to už od studií. Jsme velice dobře sehraní. Dokážeme si korigovat retuše, držet stejnou jednotnou technologii. A to je značná výhoda, protože malby tím mají jeden jednotný názor i v restaurování,“ vysvětluje vedoucí restaurátorského týmu Tomáš Záhoř.
Restaurátoři pracují na druhé etapě, ve které probíhá fáze čištění.
„Tu už téměř dokončujeme. Máme tu retuš, řešíme čtyři lunety a nástropní obraz Zlatý věk umění. Je to malba rozlišnou technikou. Jak lunety, tak hlavní obraz je malován více olejově. K tomu se přizpůsobuje technologie čištění. Každý obraz je namalován trošku jinak, byl jinak restaurován a opravován. A i my k tomu musíme přistoupit podstatně jinak.“
Nakolik je tu skutečný otisk Mikoláše Alše na lunetách, přiznává konzervátorka Národního divadla Petra Daňhelková:
„Prakticky asi největší zábava je určovat autorství maleb. Víceméně jsem se shodli na tom, že jestli tady vůbec nějaký Aleš je, tak úplně minimálně a když, tak pouze v postavě mladíka, případně v Moraně. Je tam takový rukopis, který Alšovi odpovídá.“
Je to zřejmě proto, že v předminulém století se problémy mezi tvůrci a zadavateli příliš nelišily od těch dnešních.
„Aleš se dostal do velkého skluzu, protože neustále nosil návrhy ke komisi, která ho stále nutila předělávat. Máme tu proto různé varianty od jedné lunety. Tím pádem nezbýval čas. Proto tady také angažovali další umělce, kteří malby přenášeli na zeď,“ domnívá se Daňhelková.
Podle ní se například po mnoha letech díky moderním technologiím podařilo vyčistit malbu Stráž na pomezí, kde se konečně objevil bílý sníh. Návštěvníci Národního divadla se pak mohou těšit, že po skončení další fáze prací bude zlatá kaplička zase o něco zářivější.
