Motivovala mě přítomnost českých fanoušků, říká po obhajobě zlata Sáblíková

Česká rychlobruslařka Martina Sáblíková potvrdila své dominantní postavení na pětikilometrové trati. Od roku 2011 na ní nenašla přemožitelku a ani olympijský závod v Soči nebyl výjimkou. V přímém souboji porazila Nizozemku Ireen Wüstovou a obhájila čtyři roky staré zlato z Vancouveru.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Rychlobruslařka Martina Sáblíková získala svou třetí zlatou olympijskou medaili | Foto: ČTK

Ve vašem obličeji není vidět únava, je vidět úsměv a možná i slzy…

Vidět to možná není, ale jsem hrozně unavená, ale také šťastná. Před startem jsem viděla hodně českých fanoušků včetně celé mé rodiny, bylo to emotivní. A samotný závod byl hodně těžký.

Bylo tedy těžší obhájit zlato z Vancouveru spíše po psychické než po fyzické stránce?

Přehrát

00:00 / 00:00

Martino Sáblíkovou po obhajobě olympijského zlata vyzpovídal reportér Michal Jurman

Bylo to tak i tak. Led je velmi těžký, což jsme viděli i na úterním desetikilometrovém závodě mužů. Měli jsme ale dobrou taktiku, když jsem ale viděla, kolik je tady diváků, tak mi moc dobře nebylo. Nechtěla jsem je zklamat.

Kdy jste začala věřit v komunikaci s trenérem Novákem, že by to mohlo vyjít na zlatý čas?

Hodně fyzické i psychické síly mi dodalo, když jsem začala Ireen (Wüstovou – pozn. red.) dojíždět. Na konci mi ale také začaly trochu docházet. Když odstartovala poslední rozjížďka a viděl jsem, že mají soupeřky náskok tak jsem si říkala, že to bude ještě zajímavé. Poté šly ale s časy dolů a pomalu jsme se mohli těšit na zlato.

Trpěla jste při poslední rozjížďce, když jste musela čekat?

Trpěla, byla jsem hrozně nervózní. Na druhou stranu jsem si říkala, že jsem po své jízdě první a že mám jistou medaili. To bylo trochu uklidňující, nicméně po zlatu z Vancouveru jsem chtěla dokázat, že na to pořád mám.

Nádhera i závazek, komentovala Martina Sáblíková zlatý závod

Číst článek

Před startem jste působila uvolněně. Opravdu jste si tolik věřila?

Musím přiznat, že jsem si vůbec nevěřila. Dnes jsem spala dobře, ale to bylo kvůli tomu, že jsem si vzala prášek na spaní. Den předtím jsem ale spala asi pět hodin, byla jsem opravdu hodně nervózní. Byla jsem ráda, že mi byl trenér pořád na blízku, nervozita ze mě jenom sálala.

Předpokládám, že oslava s trenérem Novákem bude dlouhá a veselá…

Možná začal slavit už teď, nevím, kam šel. Tohle byl můj poslední závod, zbytek olympiády si chci užít.

Michal Jurman, Petr Hašek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme