Argentina zažívá vlnu vysoké inflace, lidé se bojí o své úspory

Ekonomové mají obavy z nestability třetí největší latinskoamerické země. Argentina zažila velký státní bankrot na přelomu tisíciletí a také dnes si řada lidí myslí, že vláda žene zemi ke katastrofě. Inflace se drží kolem 11 procent a touha Argentinců po dolarech roste. Černý trh s americkou měnou díky tomu jen kvete a argentinští "veksláci" mají práce nad hlavu.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Kurz na černém trhu je až o třetinu vyšší než v bankách. Za 50dolarovou bankovku na ulici připlatí veksláci přes třetinu navíc

Kurz na černém trhu je až o třetinu vyšší než v bankách. Za 50dolarovou bankovku na ulici připlatí veksláci přes třetinu navíc | Foto: David Koubek | Zdroj: Český rozhlas

Nákup dolarů na černém trhu je veřejným tajemstvím. Argentinci své měně příliš nevěří.

„Samozřejmě. I když se to nesmí, nakupujeme dolary. Vždycky to byl způsob, jak uchovávat peníze. Peso je k ničemu. V žádné jiné sousední zemi, a to nemluvím o Evropě, se například nedá platit naším pesem. Mě to jako Argentince bolí,“ říká Luis Acosta, který byl dlouholetým státním zaměstnancem, dnes v důchodu.

Přehrát

00:00 / 00:00

O argentinské inflaci a černém trhu s dolary natáčel zpravodaj ČRo David Koubek

Vládě nevěří. Nejraději by nakoupil za svůj důchod vždy dolary a schoval si je. Pamatuje vlastně spíš jen krizová léta, kromě oslabování měny také zdražování. V poslední době je to podle něj ještě horší. Vláda už přiznává, že rychleji se cenovky přepisují jen málokde na světě. A prohlubují se i sociální problémy.

„Každý čtvrtý člověk v Argentině nemá pořádné bydlení a základní služby. Každý třetí člověk pracuje mimo systém, takže není chráněn zákoníkem práce a odpracované roky se mu nepočítají do důchodu. A 1,5 milionu mladých lidí do 25 let nestuduje ani nepracuje. Všechno se to s inflací v posledních letech zhoršuje,“ takové je hodnocení profesora univerzity v Buenos Aires Daniela Arroya, někdejšího náměstka ve vládě prezidentky Cristiny Fernándezové.

Současná hlava státu, které všichni říkají Cristina, budí kontroverzní reakce. Jedni tvrdí, že její vláda žene zemi do katastrofy. A druzí na ni nedají dopustit a poukazují například na hospodářský růst.

Argentinská prezidentka Cristina Fernándezová | Foto: Reuters

„Argentina je na tom i se všemi svými problémy jistě lépe než před deseti lety. Situace se ale docela zkomplikovala,“ říkají příznivci.

I Luis Acosta má v rodině ty, kteří na prezidentku nedají dopustit. Dolary ve slamníku ale prý schované nemají.

„No... Oni tvrdí, že ne. Nevím. Říkají, že ne,“ dodává Acosta a evidentně si myslí něco jiného. Vypadá to, že je to zase jedno z dalších veřejných tajemství.

Příznivci Fernandezové tvrdí, že se daří držet ekonomiku, která se stále oklepává z krizových let 1998 až 2002 nad vodou a začleňovat chudé.

Kritici jí ale vytýkají zásahy do ekonomiky a dlouholeté upravování statistik. Vláda teď zavedla daň na dražší auta, což zdražilo i ta levnější, omezuje domácím výrobcům dovoz součástek, omezuje nakupování na zahraničích e-shopech a pro americké turisty zavedla jednorázový vstupní poplatek.

Na druhé straně ale překvapivě uvolnila nákup dolarů. Jenže černý trh kvete dál a pro zahraniční investory je takové prostředí nejisté - při rostoucím HDP vydělávají, ale ne všechny zisky si mohou odvézt.

Ulice Buenos Aires deset let po bankrotu | Foto: Lucie Christovová

David Koubek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme