Posluchačka pomohla splnit přání malého chlapce ze syrského Homsu
Příběh malého syrského chlapce z vybombardovaného Homsu zaujal i posluchače Radiožurnálu, po odvysílání příspěvku mu dokonce splnili jeho narozeninové přání. Chtěl totiž hodinky, jeho rodiče si ale nemohli dovolit mu je koupit. I díky ochotě dalších lidí nakonec desetiletý Petr svůj vytoužený dárek dostal.
„Nemám žádné kamarády, hraju si s míčem a taky s vodní pistolí,“ svěřil se malý Petr před víc než měsícem v reportáži zvláštního zpravodaje Českého rozhlasu Roberta Mikoláše.
Chlapcova rodina se právě po třech letech vrátila do rozstříleného Homsu, kdysi výstavního města, které se kvůli bombardování změnilo v hromady neobyvatelných sutin. Čekal je tristní pohled a živoření bez vody a elektřiny.
Největším přáním Petra tehdy bylo znovu vidět svého nejlepšího kamaráda Evena, o kterém neměl žádné zprávy. Kromě toho si k desátým narozeninám přál hodinky, na které ale jeho rodiče neměli dost peněz.
„Posluchačka Jolana Přibylová z Hradce Králové reportáž slyšela, hodinky koupila a požádala mne, zda bych je nějak nedopravil do Homsu. Takže jsem zkontaktoval a poprosil příslušníky URNA, kteří mají na starosti ochranu naší ambasády v Damašku, a nakonec se hodinky i s osobním přáním dostaly do rukou, mohu prozradit, velmi překvapeného Petra,“ popisuje příběh splněného přání malého syrského chlapce autor reportáže Robert Mikoláš.
Původní reportáž Roberta Mikoláše ze syrského Homsu
Číst článek
Předání bylo velmi emotivní. Petr byl podle policistů z Útvaru rychlého nasazení velice šťastný. Dojatí byli i jeho rodiče a přítomná teta.
Sám Petr paní Přibylové napsal děkovný dopis, a i když žádné hračky prakticky nemá, jejím dětem poslal dvě malé sošky slonů, se kterými si hrál.
Dva příslušníci URNA ve vysílání Radiožurnálu popsali, jak probíhalo předání hodinek desetiletému Petrovi
„Slyšela jsem reportáž ve vašem rádiu a přišlo mi toho chlapce líto. Vzhledem k tomu, že mám sama devítiletého syna, tak asi i díky tomu mě to víc osobně oslovilo. Říkala jsem si, že by bylo hezké, kdyby se mu to jeho přání splnilo, a chtěla jsem mu prostě udělat radost,“ vysvětluje Jolana Přibylová, proč se rozhodla pomoct.
„Byla to taková spontánní reakce i díky tomu, že reportáž byla hodně emotivní. Hodně se mě to dotklo,“ dodává posluchačka, jejíž zásluhou se nelehký život jednoho malého chlapce v Sýrie stal alespoň na chvíli radostnější.
Emotivní předání hodinek silně zapůsobilo i na samotné policisty, kteří se následně také rozhodli malému Petrovi nějak pomoci. Přemýšlejí o uspořádání sbírky na tohoto chlapce ze zničeného Homsu.
