Slavná venuše, keltská hlava a meteority. V Praze je to nejlepší z české archeologie
Nejméně 100 let se možná nebude opakovat příležitost, kterou nabídne návštěvníkům Národní muzeum v Praze. Tři nejstarší muzea v Česku sem přivezla to nejvzácnější ze svých sbírek - z Brna Věstonickou venuši, z Opavy vzácné meteority a z pražského depozitáře sochu hlavy Kelta. Třítýdenní výstava začíná už zítra.
Hlavní sál Národního muzea skrývá ve svých útrobách stříbrný kvádr a v něm, mezi černým sametem, jen tři vitríny se třemi zmíněnými exponáty.
Na výstavě k oslavě 200 let českého muzejnictví se tyto unikáty sešly vůbec poprvé, navíc každý z nich opouští trezor jen výjimečně. Do nové budovy muzea nad Václavským náměstím je doprovodili ozbrojení policisté z Útvaru rychlého nasazení.
Příjezd vzácných exemplářů do Národního muzea v Praze sledovala reportérka Klára Fleyberková
„Je to opravdu o unikátním spojení těchto tří předmětů. Ne že by jeden byl víc nebo méně vzácný nebo zajímavý,“ přivítal exponáty ředitel Národního muzea Michal Lukeš.
Výstava Unikáty zemských muzeí je od července do září součástí projektu Strážci paměti: 200 let muzejnictví v České republice.
Nejvýznamnější předměty české archeologie navštívily už Opavu, v pražském Národním muzeu začíná výstava zítra a končí 27. srpna, pak se stěhuje do Brna.
Právě Opava, Praha a Brno jsou sídelními městy tří nejstarších muzejních institucí, které postupně do roku 2018 oslaví svá významná jubilea.
Věstonická venuše je v centrálním sálu nové budovy uložená v krabičce, v níž byla v roce 1925 nalezena. Včetně otisku prstu na zadní levé části, podle Martina Olivy z Moravského muzea v Brně velmi pozoruhodného detailu:
„Opravdu to tam je. Publikovali jsme to s mikrofotografiemi a je zajímavé, že nějaký kluk nebo dívka na měkkou, nevypálenou Věstonickou venuši sahal.“
Další socha, více než dva tisíce let stará plastika hlavy Kelta, budí pozornost nejen jako ojedinělý nález a umělecké dílo, podle ředitele Národního muzea Michala Lukeše ji i přes roky bádání stále zahaluje tajemství.
„Pořád je několik teorií, k čemu vlastně sloužila, jakým způsobem byla používána a zda byla součástí nějakého většího celku. O tom se odborníci zatím přou,“ říká Lukeš.
Třetím exponátem je sedm meteorických kamenů z Opavy-Kylešovic, starých asi 18 tisíc let, kterými si tehdejší lovci obkládali své ohniště.
Objeveny byly v roce 1925 a tvoří jednu z nejstarších sbírek na světě. Dnes největší z kylešovických meteoritů opatruje Slezské zemské muzeum.
O vzácných kylešovických meteoritech mluvil ředitel Slezského zemského muzea Antonín Šimčík
„Meteority byly nalezeny v kontextu paleolitického sídliště při práci v pískovně. Mimořádné jsou právě nálezové okolnosti, protože se jedná o soubor meteoritických těles, který musel být sesbírán tehdejšími obyvateli tohoto území,“ vysvětluje vzácnost meteoritů ředitel muzea Antonín Šimčík.
S úsměvem dodává, že se mu po předání mimořádně vzácných exponátů pražskému Národnímu muzeu ulevilo. „Samozřejmě, musí jim být zabezpečena maximální péče. Ale už jsme je předali a běží druhé kolo,“ uzavírá.
V rámci putovní výstavy Unikáty zemských muzeí se na kylešovické meteority, opukovou hlavu Kelta a Věstonickou venuši za necelé tři týdny přišlo do Slezského zemského muzea podívat přes 11 tisíc lidí. Podle Šimčíka návštěvnost předčila očekávání.