‚Stratkomu‘ pod Foltýnem je rok. Kritiku sklízí hlavně od politiků, hokej jako hodnota se nelíbí ani odbornici
Ostré výroky, komunikační karty, hokej jako hodnota. Zanedlouho to bude rok od snahy zavést v Česku to, co je třeba ve Velké Británii nebo Finsku desítky let běžné – tedy že třeba krizové situace stát řídí jednotným komunikačním kanálem. Strategická komunikace státu, zkráceně stratkom, se u nás ale za posledních dvanáct měsíců téměř synonymicky spojuje s jedním mužem – Otakarem Foltýnem, kterého vláda jmenovala jejím koordinátorem.
Otakara Foltýna do funkce koordinátora stratkomu jmenovala vláda Petra Fialy (ODS) loni v květnu. Původně na šest měsíců. Měl dát dohromady tým, nastavit vizi. Na začátku měl prý Foltýn k sobě jen jednu asistentku na půl úvazku.
Otakar Foltýn
Otakar Foltýn je právník a armádní plukovník. V minulosti působil v armádních silách, zkušenosti má z Kosova nebo Afghánistánu. V letech 2022–2023 byl náčelníkem vojenské policie. Od roku 2023 působí ve Vojenské kanceláři prezidenta republiky jako zástupce náčelníka. Poslední rok je „zapůjčen“ do funkce koordinátora strategické komunikace státu na Úřadu vlády.
„Mohl jsem to urvat sám, nebo vůbec. Ale nechci se vymlouvat, věděl jsem, do čeho jdu a jaké budu mít možnosti,“ říká Foltýn v rozhovoru pro Radiožurnál a iROZHLAS.cz.
I když na Úřadu vlády snahy o jednotnou komunikaci nebo boj proti dezinformacím byly už před příchodem Foltýna, právě jeho tvář a taky jeho slova pojem stratkom dostaly do veřejného prostoru. Od jeho nástupu se diskutuje, jestli je institut v Česku potřeba, ale i o tom, jestli je právě on mužem na svém místě.
„Za normální situace bych jako koordinátor strategické komunikace neměl být vidět. Takový ale nejsem typově. A i kdyby ano, znamenalo by to, že nebudu mít žádný efekt,“ hodnotí armádní plukovník. Na sebe si tak prý vzal roli někoho, kdo české veřejnosti představí pojem strategická komunikace státu.
Nápad Babišovy vlády
„S panem Foltýnem se o tématu začalo mluvit,“ dává mu za pravdu politoložka Marcela Konrádová z Katedry marketingové komunikace a PR na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.
Oddělení strategické komunikace na Úřadu vlády ale vzniklo už v roce 2022 a její vize v Národní strategii proti hybridnímu působení ještě o rok dřív. Tedy v době, kdy byl u vlády Andrej Babiš (ANO). Koordinace strategické komunikace byla ale jen na papíře.
Konkrétní kroky začaly se současnou vládou Petra Fialy zřízením pozice vládního zmocněnce pro oblast médií a dezinformací, do které byl jmenován Michal Klíma a skončil v ní po necelém roce bez výraznějších výsledků. A to i kvůli kritice připravovaného Akčního plánu pro čelení dezinformacím.
1:15
Zatím pokračuji, říká Foltýn. Koordinátorem strategické komunikace zůstává i v příštím roce
Číst článek
Unie vydavatelů tehdy Klímu i premiéra Petra Fialu žádala o přepracování i kvůli tomu, že chyběla definice dezinformací, což by podle unie mohlo vést k ohrožení svobody slova. Klímovy pravomoci měl pak v nějaké formě převzít poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar.
Vládní představitelé, ale i samotný Foltýn dnes mluví o tom, že stratkom je reakcí na covidovou pandemii. Šlo o krizi, ve které bylo klíčové informovat občany, ať už o opatřeních, nebo čistě o tom, co se děje.
„Se strategickou komunikací bychom tím prošli lépe,“ říká k tomu poslankyně a bývalá ministryně pro vědu a výzkum Helena Langšádlová (TOP 09), ta prý za zřízením odboru strategické komunikace stojí.
„Jako členka vlády jsem o to hodně usilovala, protože mi záleží na tom, abychom byli odolnější společností,“ popisuje Langšádlová, která ve vládě skončila loni v dubnu. Předsedkyně její strany Markéta Pekarová Adamová jí tehdy vyčetla, že neumí vysvětlit a prodat svoji práci.
Vedle covidu byla dalším katalyzátorem ke vzniku odboru i ruská agrese na Ukrajině. „Mým primárním úkolem bylo definovat a komunikovat základní hodnoty. A konkrétně upozorňovat na ruský vliv,“ říká Otakar Foltýn.
Podle Marcely Konrádové si stratkom na začátku správně určil, že má prosazovat hodnoty jako demokracie a svoboda. „To by mělo trvat, ať je u vlády kdokoliv. Pořád je to ale funkce pod vládou, vláda je politická. Dochází tu ke tření a vždycky bude, zvlášť když ty cíle nemáme dlouho zakořeněné,“ předesílá další diskusi politoložka.
‚Zapšklé svině‘
Foltýn na sebe výrazně upozornil právě svými výroky, které se týkaly aktuální geopolitické situaci a války na Ukrajině. Nejvíc tím, který pronesl loni v létě na festivalu ve Slavonicích.
Foltýn: Brannou povinností budoucnosti je informační gramotnost. Nemusíte věřit politikům, ale institucím
Číst článek
Řekl tam, že lidé, kteří podporují režim ruského prezidenta Vladimira Putina, jsou „nešťastní, zapšklí, zahořklí, smutní, opuštění a nebo mají jen životní smůlu anebo jsou prostě jenom svině“.
Foltýn pak mnohokrát vysvětloval, jak výrok myslel, dál si na něm ale i přes kritiku trvá.
„Pokud někdo v této době podporuje či adoruje ruský režim, který vraždí na Ukrajině zajatce, mučí lidi, zabíjí civilisty a unáší děti, já o něm říkám, že je buď smutný, opuštěný, frustrovaný nebo prostě jen svině,“ zopakoval v únoru na půdě Poslanecké sněmovny, kam si ho pozvali poslanci mediálního výboru.
„Z mého pohledu měl být pan Foltýn zdrženlivý a společnost nenálepkovat. On sám nemá rád, když se mu říká, že dělá cenzuru, taky nemá rád nálepku a on vlastně škatulkuje, to tam nepatří,“ hodnotí Marcela Konrádová.
Premiér Fiala se pak k Foltýnovým problematickým výrokům vyjádřil třeba v odpovědi na interpelaci poslankyně Ivany Mádlové (ANO), ve které se za šéfa strategické komunikace státu postavil. Napsal, že jeho slova byla řečena v určitém v kontextu a že jsou jeho výroky často dezinterpretovány.
Komunikační karty
Před poslanci ale Foltýn mluvil i o takzvaných komunikačních kartách, které se pár týdnů předtím dostaly do médií. Odbor strategické komunikace rozesílá členům Parlamentu i vlády stručné informace například o historických událostech. Jde o úsporný formát, kde je stručně napsané, co se stalo a jak má daný politik téma komunikovat s veřejností.
Na jedné takové kartě byla i připomínka sebeupálení Jana Palacha. „Jan Palach nebyl pouze studentem, který se rozhodl k zoufalému činu. Byl to také bratr a syn. Komunistický režim šikanoval jeho rodinu dlouho po Palachově smrti,“ stojí na jedné z komunikačních karet s tučně vyznačenými částmi „bratr a syn“ a „šikanoval jeho rodinu“.
Karty kritizují hlavně opoziční politici. „Když odmyslím vyjadřovací způsob jejich šéfa (Foltýna – pozn. red.), který je možná tak někde na úrovni vojenského cvičení, tak vytvářet systém komunikačních karet, kde doporučují, co mají lidé říkat, to je něco, na co jsou lidé u nás těžce alergičtí. Takové karty z ÚV chodily v osmdesátých letech,“ nešetří stratkom státu místopředseda Sněmovny a hnutí ANO Karel Havlíček.
‚Transfuze v poslední chvíli.‘ Analytik o záchraně Ukrajiny muniční pomocí ze Západu
Číst článek
„Neznamená to, že se s tím všichni musí ztotožnit. Je to návod, jak přistupovat k historickým událostem, je na poslancích, jestli se tím budou inspirovat,“ hájí „servis“ v podobě komunikačních karet Helena Langšádlová.
„Je třeba rozlišovat, kdy Otakar Foltýn vystupuje jako bezpečnostní analytik a kdy vystupuje jako koordinátor,“ dodává pak i v reakci na jeho ostré vyjadřování.
Foltýn sám říká, že komunikační karty jsou jen doporučením, nikomu neurčuje, co má, nebo nemá říkat. A taky že to, co Úřad vlády rozesílá, se netýká jen historických událostí, ale i témat z geopolitiky nebo bezpečnosti. „Jsou tam uvedena základní fakta. Úplně stejně si můžete otevřít wikipedii a dospějete k obdobným výsledkům,“ argumentuje.
Hokej jako hodnota?
Kromě mediálně vděčných komunikačních karet nebo ostrých výrazů se pak dá aktivita odboru strategické komunikace a prosazování vytyčených hodnot vypozorovat třeba na sociálních sítích. Oficiální účty ale nemají velký dosah. Třeba instagramový profil sleduje jen něco přes tři tisíce lidí.
Strategickou komunikaci Česka povede plukovník Foltýn. Bude mít tým na Úřadě vlády
Číst článek
„Když jste si otevřeli facebook stratkomu, mohli jste se dočíst, že Česko má další hokejový úspěch. Tak co to je? Jestli mi někdo bude říkat, že to postovali proto, že chtěli podpořit národní identitu, tak to pro mě není hodnota. Mělo být víc než to, že jsme vyhráli hokej,” kritizuje komunikaci Marcela Konrádová.
Za uplynulý rok ale stratkom i chválí. „Odvedli dobrou práci třeba v kampani, kde upozorňovali na přínos pracujících ukrajinských uprchlíků,“ říká politoložka. Česko je ale podle ní v této oblasti opravdu na začátku. „U nás je to v plenkách,“ dodává.
Jeden z hlavních problémů je podle Konrádové to, že strategickou komunikaci dělá málo lidí. Práci, kterou ve Velké Británii dělají i stovky lidí, tady vykonávají jednotlivci.
„S tím strategickou komunikaci státu neuděláte. Je třeba to posílit, dát tam odborníky a kontinuitu. Ať se nám pan Foltýn líbí, nebo ne, je dobře, že pokračuje. Ať mu na to ale dají peníze a lidi,“ apeluje Marcela Konrádová.
Co bude dál?
Budoucnost odboru i strategické komunikace státu je nejistá. Je možné, že po podzimních sněmovních volbách zanikne. Předesílá to například místopředseda nejsilnějšího opozičního hnutí ANO, které dosud vede všechny předvolební průzkumy.
Až se Rusové zkonsolidují, odezva bude zuřivá, ví Ukrajinci. Neopakují ale jejich chyby, chválí Foltýn
Číst článek
„Odbor musí skončit. Je velmi špatně zapsán. To, že kolem něj stojí pár set aktivistů, kteří ho podporují, a pár desítek známých osobností, které mu tleskají, to pro mě není měřítko,“ říká Havlíček.
Strategickou komunikaci mají podle Havlíčka řídit volení politici a v čele má stát premiér. „Premiér by si měl ohlídat, že vnitro a obrana komunikují bezpečnostní tematiku synergicky, že to odpovídá dohodám v rámci NATO, EU, komunikaci se spojenci a podobně,“ dodává.
To je ale podle Marcely Konrádové problematické. „Jednotlivé resorty řídí většinou různé strany, a i když je to koalice, je tam stále politický boj,“ myslí si.
Exministryně Helena Langšádlová přiznává, že je prostor pro zlepšení, za Foltýnem, ale i ředitelem odboru Oldřichem Bružou nicméně stojí. „Takový odbor jsme měli mít už třicet let. Velmi mě překvapuje, že vedení ANO jde proti tomu, co Babišova vláda sama ve svých strategiích přijala a co všichni bezpečnostní analytici doporučují,“ říká poslankyně.
Ať už bude u vlády po volbách kdokoliv, Otakar Foltýn ve funkci národního koordinátora velmi pravděpodobně skončí. „To, co je vybudované, je potřeba v mírovém životě a tuplem je potřeba v krizích, které ne vždycky dokážeme odhadnout. Nakolik to bude akceptovat budoucí vláda, to nevím. Já u toho rozhodně nebudu,“ uzavírá.
