Olomoučany ráno budí houkání vlaků. Znamení používají strojvedoucí kvůli nefungujícím přejezdům

Obyvatelé Olomouce-Pavloviček mají každý den před pátou hodinou ranní nedobrovolný budíček. Vlaky projíždějící po nedaleké trati už tři týdny výstražným houkáním upozorňují řidiče, že mají zastavit. Podle Správy železniční a dopravní cesty se porouchaly tři přejezdy na trati. Oprava potrvá ještě dva týdny.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vlak na pražském Hlavním nádraží (ilustrační foto) | Foto: Filip Jandourek | Zdroj: Český rozhlas

„Vlak houká třeba 2,5 minuty se sekundovými intervaly. U toho se opravdu spát nedá,“ popisuje Pavel Řehulka, který bydlí několik set metrů od železniční trati v Olomouci-Pavlovičkách.

Projíždějící vlaky ho už tři týdny budí každý den ve 4.51 ráno. Zvuk si nahrál na telefon. „Pouštím k obveselení všech známých, že máme od Správy železniční a dopravní cesty takový nedobrovolný budíček,“ dodává Řehulka.

Přehrát

00:00 / 00:00

Olomoučany budí houkání vlaků. Znamení používají strojvedoucí kvůli nefungujícím přejezdům. Podrobnosti zjišťovala Barbora Taševská

Za houkání vlaků může podle mluvčí Správy železniční dopravní cesty Kateřiny Šubové porucha hned na třech přejezdech na trati mezi Olomoucí a Bohuňovicemi.

Přejezdy kvůli závadě nepřetržitě ukazovaly řidičům výstrahu, proto zůstávají vypnuté.

„V případě takovéto technické závady jsou o této skutečnosti spraveni všichni strojvedoucí. Musí denním úsekem jezdit na rozkaz o takzvané opatrné jízdě, což představuje opakované výstražné houkání a jízdu do 10 kilometrů v hodině tak, aby mohli případně okamžitě zastavit,“ vysvětluje Šubová.

Závada se prý objevuje jen při deštivém počasí a zatím se tak nepodařilo odhalit místa, kde problém vzniká. „Technici intenzivně pracují na odstranění této závady. Pevně věříme, že do dvou týdnů by mohl být tento problém eliminován,“ upřesňuje Šubová.

Pavel Řehulka doufá, že dělníci opraví závadu co nejrychleji. „Rádi bychom se ráno budili v době, kdy normálně vstáváme, a večer chodili spát dřív než o půl dvanácté,“ uzavírá Řehulka.

Za patnáct let bydlení u trati se s vlaky prý už naučil žít. Takový problém ale podle svých slov zažívá poprvé.

Barbora Taševská Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme