Pro nezaměstnané v Královéhradeckém kraji jsou šancí sezonní práce

Ministerstvo práce a sociálních věcí tento týden opět zveřejnilo aktuální počty nezaměstnaných. V Královéhradeckém kraji je bez práce skoro 24 tisíc lidí. To jsou historicky nejvyšší čísla. V letních měsících tradičně pomáhají snižovat míru nezaměstnanosti sezonní práce, které jsou alespoň dočasnou šancí pro lidi bez trvalého pracovního poměru.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Úřad práce (ilustrační foto)

Úřad práce (ilustrační foto) | Foto: Filip Jandourek

Čtyřiapadesátiletý pan Jaroslav z Hradce Králové je bez práce už téměř čtyři roky. Jak sám potvrzuje, jeho největším hendikepem je věk. Chodí na úřad práce, aby k hledání zaměstnání využil i počítač a internet, který si doma nemůže dovolit.

„Nejdřív jsem byl dva a půl roku bez práce. Pak jsem byl tři měsíce v práci a teď už jsem zase od března 2012 bez práce. Kamkoliv přijdu, první, co se zeptají, je věk. Řeknou, zavoláme, a už se člověk nedočká,“ popisuje své zkušenosti.

Práci na tři měsíce sehnal pan Jaroslav v Technických službách města, kde přes zimu uklízel ulice. Teď má navíc zdravotní problémy a čeká na invalidní komisi. Podle ředitele úřadu práce v Hradci Králové Martina Horáka mají lidé, kterým se jako panu Jaroslavovi jejich omezení sčítají, velké obtíže najít si zaměstnání.

Přehrát

00:00 / 00:00

O vývoji nezaměstnanosti v Královéhradeckém kraji informovala reportérka Lucie Valášková

„Například zdravotní problémy zkombinované s vyšším věkem, nedostatkem kvalifikace. To v podstatě pro ty lidi znamená téměř stopku. Bohužel to pak vede často k dlouhodobým evidencím, které zase zpětně představují pro toho člověka další hendikep. Ztrácí pracovní návyky. A čím déle je na úřadu práce, tím se šance na uplatnění zmenšuje,“ tvrdí Horák.

V červnu ale míra nezaměstnanosti v Královéhradeckém kraji mírně klesla. Přispěly k tomu i sezonní práce, které každoročně sníží počty lidí bez práce zhruba o půl procenta až procento. Nejčastějšími oblastmi, kam jsou pracovní síly dočasně přijímány, jsou cestovní ruch, stavebnictví a také zemědělství.

Ale například právě o sběračské práce přestává být zájem. „Zemědělská družstva každoročně mají poptávku po sběračích a každoročně mají problém ty lidi sehnat. Fyzická namáhavost těchto prací ve spojení s poměrně nízkým finančním ohodnocením ani při těch podmínkách, které jsou v nezaměstnanosti, a menším množství příležitostí si něco přivydělat, ten zájem příliš nevzbuzuje,“ vysvětluje Horák.

Někteří lidé tak raději hledají záminky a důvody, jak se těmto druhům práce vyhnout. A ani mezi studenty není o brigády v zemědělství velký zájem. Ti hledají nejčastěji práci v administrativě nebo v různých službách. Bývají lépe placené a méně namáhavé.

Lucie Valášková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme