Z bioodpadu metan? Čeští vědci si postup patentovali už před deseti lety, teď by se mohl finančně vyplatit
Náhradou za ruský zemí plyn by mohl být biometan vyrobený z bioodpadu. Dosavadní pokusy ale zatím nebyly ekonomicky příliš výhodné, protože u nás neexistují dotační programy. Dneska už je cena zemního plynu ale tak vysoká, že úprava bioplynových stanic na výrobu biometanu se vyplatí i bez dotací. Zároveň existuje zajímavá česká patentovaná technologie, která se teď ale nikde nevyužívá.
Metoda vznikla už před deseti lety, ale tak trochu předběhla svou dobu, přestože umí biometan vyrobit levněji než ty stávající.
„Dělali jsme ekonomickou analýzu a zjistili jsme, že naše metoda je v porovnání s tou klasickou o třetinu levnější,“ přibližuje pro Radiožurnál Pavel Izák z Ústavu chemických procesů Akademie věd.
„Všechno děláme v jednom kroku, takže nepoužíváme žádné adsorbenty, nepřidáváme složky, které se pak musí čistit, a využíváme vodní páru, obsaženou v surovém bioplynu.“
Novela energetického zákona zavádí opatření, která mají urychlit plnění zásobníků plynu, tvrdí energetik
Číst článek
Už v roce 2013 si se svými kolegy nechal patentovat v českém i evropském prostoru tento jednokrokový postup výroby biometanu z biodpadu, o rok později za něj dokonce získal prestižní ocenění Česká hlava a vypadalo to nadějně. Po testovacím provozu v podbabské čističce odpadních vod se rozjely hned dva poloprovozy.
„První byla bioplynová stanice ve Valečově, kde ovšem po naplnění všech zásobníků, byla jednotka vypnuta, protože už nebylo kam biometan skladovat. Druhá jednotka byla v postavena v Ergo-klasteru Vysočina v Jihlavě, ale ten po čase zkrachoval,“ smutně říká Izák, že i vzhledem k dotační politice nebyl tehdy zájem výrobu obnovit.
„Bohužel je tam nerovnoprávnost mezi dotacemi na solární energii a bioplyn, takže se nevyplatilo investovat do čištění bioplynu na zemní plyn, protože tenkrát nebyl problém s Ruskem a zemní plyn byl relativně levný.“
Firmy i obce hledají alternativní zdroje energií. Chtějí se tak připravit na budoucí zdražování
Číst článek
Dnes je situace jiná a soběstačnost je důležitější. „Komoditní cena zemního plynu je šestkrát vyšší než byla před rokem a je tak vysoká, že výroba biometanu vlastně dotaci vůbec nepotřebuje,“ říká Jan Štambaský z České bioplynové asociace, podle kterého ale biometan nemůže být jedinou alternativou ruského zemního plynu.
„V Evropě může nahradit do 15 procent z dovozu ruského plynu, který se dneska pohybuje okolo 155 miliard kubíků. Na druhou stranu, za posledních deset let Evropa snížila spotřebu o více než 100 miliard kubíku zemního plynu, takže řešení musí být víc,“ dodává Štambaský.
„Tahle doba nám nahrává,“ říká vědec
V západních zemích je výroba biometanu z bioodpadu rozšířenější než v Česku, kde se například Izákova metoda vůbec nevyužívá.
V Rapotíně na Šumpersku mají jinou technologii a jako jediní u nás už tři roky vyrábějí biometan ve vlastní bioplynové stanici a zásobují teplem, energií i plynem zhruba dva tisíce domácností. Svážejí k tomu bioodpad z okolních restaurací, obchodních řetězců a také domácností.
Přibyla: Zvládneme-li šetřit s energiemi a nastartovat zelenou transformaci, vyřeší to i geopolitiku
Číst článek
Bez přístupu vzduchu vzniká bioplyn, který se pak musí vyčistit, aby z něj mohlo být použitelné palivo. K tomu existuje více technologií, většina z nich využívá tři kroky. Nejprve se odstraní vodní páry, pak sloučeniny síry a poté se pomocí membrán oddělí oxid uhličitý od metanu. Patentovaná technologie akademického Ústavu chemických procesů ovšem toto všechno dokáže udělat najednou.
„Využíváme toho, že ten surový bioplyn je vlhký a na reverzní osmotické membráně odstraníme všechny složky, které jsou rozpustnější ve vodě než metan,“ přibližuje Pavel Izák princip metody, jejímž základem je reversní osmotická membrána, které se ve velkém využívají na odsolovací jednotky a proto jsou levné.
„Jsou to kompozitní membrány, kdy je na porézní podložce téměř neporézní vrstva, v našem případě z polyamidu. Ten ve vodě zbobtná a v tom se rozpustí oxid uhličitý, sulfan i vodní pára a přejdou přes membránu, nad ní zůstane téměř čistý metan.“
Pavel Izák věří, že i vzhledem k ruské invazi na Ukrajinu teď přichází ten správný čas pro už před deseti lety vyvinutou technologii. „Tahle doba nahrává nám, abychom konečně ten náš vynález mohli posunout do praxe.“
Solární energie se vrací ve velkém a ‚z popelky je zase princeznou‘
Číst článek
Podle Jana Štambaského ale pouze vhodná technologie nestačí. Aby bioplynové stanice, kterých je u nás přes pět stovek, mohly vedle tepla a energie produkovat také biometan musí být v blízkosti plynárenské infrastruktury.
„Teď to řešíme v projektu Doprava 2020+ pro ministerstvo životního prostředí a vychází nám, že pouze čtvrtinu, maximálně 30 procent bioplynových stanic je možné konvertovat na výrobu biometanu,“ říká Štambaský.
Závisí to také na dostupnosti bioodpadu, kterého je na první pohled hodně. „Ale už se nějak využívá, nikde se nevrší,“ upozorňuje Štambaský, „takže pokud si dnes někdo otevřenou novou bioplynovou stanici, bude dostatečné množství bioodpadu velmi těžko shánět.“
