Před 20 lety se potopila jaderná ponorka Kursk. Rusové už zapomněli na detaily a neviní Putina

Přesně před 20 lety se v Barentsově moři potopila ruská jaderná ponorka Kursk. S délkou 155 metrů a čtyřmi podlažími patřila k největší třídě útočných ponorek, jaké byly kdy postavené. Podle oficiální zprávy byla příčinou havárie exploze cvičného torpéda. Zahynulo tehdy všech 118 členů posádky.

Moskva Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jaderná ponorka Kursk v červnu 2000 | Zdroj: Reuters

Pietní akce se chystaly hned v několika městech. Jednak na někdejší domovské základně Kursku ve městě Vidjajevo. Taky v Murmansku, kde od roku 2009 stojí památník obětem tragédie, vyrobený z části vyzdvižené paluby. Většinu trupu rok po havárii vyprostily ze dna Barentsova moře nizozemské společnosti.

Na ruské letadlové lodi Admirál Kuzněcov vypukl ve strojovně požár. Nejméně jeden člověk nepřežil

Číst článek

Další pietní akce byly plánovány do Petrohradu, kde je pohřbená víc než čtvrtina obětí. Anebo ve městě Kursk, podle kterého dostala ponorka své jméno.

Dvacet let po tragédii se poměrně výrazně změnilo vnímání této události. Průzkumy na toto téma opakovaně provádělo nezávislé sociologické centrum Levada. A zatímco v roce 2000 skoro tři čtvrtiny Rusů uváděly, že tehdejší vláda v čele s prezidentem Vladimirem Putinem neudělala dost, aby námořníky zachránila, tak postupem let se jejich podíl zmenšoval.

Po deseti letech jí to za vinu dávalo 46 procent a po 15 letech už jenom 35 procent. Lidé na události postupně zapomínají a nevybavují si už detaily, které tehdy rozezlily společnost, jako to, že Rusko odmítlo pomoc, kterou mu nabízely Spojené státy a Velká Británie, nebo to, že celé čtyři dny o katastrofě mlčel prezident Putin, který byl tou dobou na dovolené.

Kritika od ruských médií

V plné nahotě se tehdy ukázalo, v jakém stavu se opravdu nacházelo ruské námořnictvo. Jak se později ukázalo, dvě exploze, které potopily ponorku, tehdy přežilo 23 mužů.

Ruské flotile se v Sevastopolu utopila vysloužilá ponorka. Pod hladinou skončila i s dokem

Číst článek

Ruské záchranné operace ale brzdilo špatné a zchátralé vybavení. Technicky se prostě Rusové nedokázali k vraku přiblížit a prozkoumat ho. Teprve po čtyřech dnech marných pokusů požádala Moskva o pomoc britskou a norskou vládu.

Dneska přitom námořnictvo patří k masivně financovaným a modernizovaným složkám ruských ozbrojených sil. Jenom za posledních osm let přibylo na 200 různých plavidel s tím, že – jak se nechal minulý měsíc slyšet prezident Putin - podíl moderních lodí by prý měl do roku 2027 přesáhnout 70 procent.

Kursk byl ale zároveň i takový milník pro Putina osobně, který byl tou dobou v Kremlu teprve osm měsíců. Tehdy ještě relativně svobodná ruská média ho veřejně naprosto znemožnila, velmi tvrdě kritizovala za to, že se v prvních dnech po tragédii držel v ústraní.

Rusko si dnes připomíná 20 let od havárie jaderné ponorky #Kursk. Pietní akce se uskuteční hned v několika městech. Plavidlo se potopilo 12. srpna 2000 při cvičení v Barentsově moři. Podle oficiální zprávy byla příčinou exploze cvičného torpéda. Zahynulo všech 118 členů posádky.

08:10 – 12. 08. 2020

9 28

Různě zpochybňovala oficiální verze a dávala masivní prostor příbuzným námořníků, hystericky plačícím a křičícím manželkám, které mu spílaly. A to je věc, které se už nikdy neopakovala.

Mediální lynč od Berezovského

Tragédie se tak stala i určitým milníkem pro svobodu médií v Rusku. Už nikdy se nestalo, že by ruská média Vladimira Putina osobně takovým způsobem naprosto znemožnila a ukazovala jako neschopného.

Posílíme námořnictvo, oznámil Putin během oslav Dne ruské flotily

Číst článek

Je ale potřeba dodat, že mediální lynč byl ale do určité míry i záměrně rozdmýchávaný. Hlavně v médiích, které tehdy patřila oligarchovi Borisu Berezovskému, který měl v 90. letech velmi blízko k Jelcinovi a býval obchodním partnerem dalšího neméně známého oligarchy, Romana Abramoviče. Berezovskému kromě jiného patřila televize ORT, dnešní První kanál, nejsledovanější stanice v celém Rusku.

Měsíc po Kursku ale obvinil Kreml, že se pokusil vyvlastnit jeho podíl v ORT. Pro Berezovského byl tohle svým způsobem začátek jeho konce. Z Ruska nakonec emigroval, přišel o velkou část svého bohatství a až do své smrti v londýnském exilu vedl s Kremlem takovou zákopovou válku.

V Londýně i před tím ještě v Moskvě pro něj pracoval bývalý agent ruské tajné služby Alexandr Litviněnko. Ten byl otrávený poloniem. Berezovskij se pak v roce 2013 údajně oběsil.

Ivana Milenkovičová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme