Uvnitř rakve našli archeologové otisk lidské ruky. Byl v hrobce šlechtice Jana Jiřího ze Švamberka

Tři centimetry široký otvor v podlaze kostela a do něj zastrčené trubice a malé hadičky. Tak to ve čtvrtek vypadalo v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Poběžovicích na Domažlicku. Po necelých dvou letech tam pokračovali s průzkumem hrobky významného šlechtice a boháče Jana Jiřího ze Švamberka. Archeologové chtějí vytvořit její trojrozměrný digitální model.

Domažlice Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Archeologové při průzkumu využívali kameru s HD kvalitou

Archeologové při průzkumu využívali kameru s HD kvalitou | Foto: Martina Klímová | Zdroj: Český rozhlas

K prozkoumávání využili archeologové kameru, kterou měli umístěnou uvnitř hrobky. Zvenku ji ovládal Josef Vandělík. „Kamera je HD kvality, to znamená takových 1900 na 1024 bodů, máme to rameno zhruba do tří až čtyř metrů. Uvidíme, jak se nám ho podaří zalomit a vysunout do těch nejzazších míst.“

Obraz z kamery byl pak promítán na velkoplošné televizi. Záběry jednotlivě komentoval geoinformatik Jiří Šindelář. „Švamberk byl zcela jistě velmistrem rožmberského řádu lebky a lidská lebka byl základní symbol tohoto tajného spolku.“

Šest tisíc let stará hliněná ‚sila‘. Archeologové zkoumají pravěké sídliště ve Vysokém Mýtě

Číst článek

Průzkum hrobky sledovali kromě archeologů i studenti soukromého táborského gymnázia pod vedením učitelky Terezy Horské. „Z toho, co my tady zjistíme, se pokusíme udělat v hodinách výtvarné výchovy rekonstrukci sarkofágu původního Jana Jiřího ze Švamberka. Nejklasičtější je kresebný návrh, ale pokusíme se to zpracovat i digitálně. Uvidíme, na kolik se nám to podaří a pak popřípadě zkusíme 3D výtisk.“

Na obrazovce šel vidět i vnitřek hrobky. Na tento záběr se díval i Filip Vintner. „Nejvíc mě překvapilo to, že jsem myslel, že se tam najde víc kosterních pozůstatků, ale našly se tam pouze nějaké zbytky. A také mě překvapilo, jak je rakev zdobená.“

Otisk ruky

Podle Šindeláře se podařilo nakouknout s kamerou i dovnitř do rakve a na jednom dřevěném prknu se našel otisk lidské ruky. „Můžeme se jen dohadovat, jestli je to pot toho, kdo rakev stavěl nebo je to otisk prstů lotrů, kteří rakev v roce 1620 rozbili a okradli zemřelého.

Na nalezišti u Slaného archeologové objevili přes dva a půl tisíce předmětů, teď pracují na jejich očištění

Číst článek

Výsledky z průzkumu hrobky pak znovu shrnul geoinformatik Šindelář. „My jsme z písemných pramenů věděli, že kromě klečícího šlechtice na víku sarkofágu Jana Jiřího ze Švamberka by měl být anděl, který v jedné ruce drží ratolest a ve druhé zlatou korunu, kterou korunuje Jana Jiřího. My jsme ho tam našli při jiném osvětlení a z jiného úhlu a musím říct, že je to úžasná umělecká záležitost.“

Ze všech poznatků a záběrů teď archeologové udělají velice podrobný digitální model sarkofágu, který bude ve stavu k roku 2020. Ten pak bude základním kamenem pro žáky z gymnázia v Táboře, kteří se pokusí rekonstruovat rakev do podoby, v jaké byla při pohřbu.

Oba modely chtějí studenti a vědci veřejnosti představit letos v říjnu, kdy uplyne 400 let od vykradení hrobky.

Martina Klímová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme