Většinu srážek zachytí vegetace. Suchu by pomohl týden méně vydatného deště, říká odborník
Úřady v České Lípě a Novém Boru od pátku zakázaly kvůli nízké hladině odběry vody z řek a potoků. Omezení se týká zhruba 60 měst a obcí. Problém s nedostatkem vody je i na dalších místech v Česku a sucho by se mělo v následujících dnech zhoršovat. „Situaci by zlepšil týden méně vydatného deště a pokles teplot,“ vysvětluje Miroslav Trnka, koordinátor projektu Intersucho, který dlouhodobě monitoruje stav vody v půdě.
Jak byste zhodnotil současnou situaci? Kde je sucho v Česku nejhorší?
Momentálně je sucho ve většině částí Česka. Nedá se říct, že bychom měli nějaký region, který by se suchu zcela vymykal. Kromě zemědělského sucha, kterému se věnujeme, zažívá v podstatná část území nízké stavy vodních toků a podzemních vod, což jsou známky hydrologického sucha.
Jak dlouho a jak moc by muselo pršet, aby se stav podzemních vod výrazně zlepšil?
Problém je, že v momentálním vegetačním období zachytí většinu srážek vegetace, zvlášť pokud srážky nejsou extrémní.
Aby bylo možné podzemní vodu doplnit, muselo by jít o srážky v řádech vyšších desítek milimetrů. Jenom v povrchové vrstvě chybí na většině území do jednoho metru 40 až 50 milimetrů vláhy.
Jak dlouho by tedy přibližně muselo pršet?
Aby se voda dostala do hlubších vrstev, srážky by musely trvat několik dní a musely by být pozvolné. Například týden méně vydatného deště by půdě umožnil vstřebat vláhu. Současně by pomohl i pokles teplot, aby výpar či slušná schopnost atmosféry nebyla tak velká. To vše souvisí i s vojem počasí, který momentálně vidíme.
Jak už jsme zmínili, na Českolipsku platí od pátku zákaz čerpání vody z potoků a řek. Budou podle vás taková opatření v dalších regionech přibývat?
Při pohledu na naši prognózu půdního nebo zemědělského sucha nevidíme velký prostor pro zlepšení. Proto lze očekávat, že i hydrologické sucho bude mít podobný vývoj. V tuto chvíli není situace na většině území moc „veselá“, pokud se tedy vysoké teploty vrátí, můžeme podobná opatření očekávat i jinde.
Podle údajů vašeho projektu InterSucho je letošní vlna sucha specifická tím, že přišla už na začátku léta. Čím je to způsobeno?
Každé sucho je něčím specifické, to letošní bylo velmi rychlé. Nazval bych to jako „bleskové sucho“, protože jsme měli poměrně příznivé jaro. Potom jsme se ale během několika týdnů jsme se dostali do toho stavu, kdy začaly klesat stavy podzemních vod a zároveň byla velmi nízká zásoba vody v půdě. To není úplně obvyklý průběh.
Sucho se rozšířilo téměř na celé území Česka. V následujícím týdnu by se mělo zmírnit
Číst článek
Způsobuje to obecná cirkulační situace v celé Evropě. Blokační tlakové výše bránily srážkám na našem území. Současně se k nám zčásti nasunul teplý vzduch z jižní Evropy. To vše přispělo k tomu, že krajina vyschla rychleji, než bychom třeba ještě v květnu čekali.
Mohl byste ještě popsat, jak ovlivní nedostatek podzemních vod například letošní úrodu?
Podzemní vody jako takové nejsou pro úrodu tak podstatné, protože se na závlahy a pro zemědělství tolik nepoužívají. Bavíme-li se o podzemních vodách, tedy těch, které odebíráme ze studen nebo z vrtu.
Co se týče půdní vlhkosti, tedy to, co se nachází v půdě, co je dostupné rostlinám, a co také monitorujeme, její dopad na výnosy obilovin už nebude tak velký. Naopak výnosy už teď sklizených plodin, s výjimkou západu Česka, nebudou dramaticky nepříznivé. Minimálně to nenaznačují první údaje.
Ohroženy jsou však sklizně plodin, jako jsou třeba brambory či kukuřice, tedy ty, které vytváří v létě výnos. Naši zpravodajové hlásí poškození nebo snížení výnosu třeba sadech či vinicích.
