Jasany v Česku napadá invazní houba z Asie. Účinná obrana proti jejímu šíření neexistuje
Proschlé koruny vzrostlých jasanů, zničené mladé stromky, ale také zdecimované části lužních lesů. Takové stopy nechává v krajině invazní houba z Asie voskovička jasanová. Účinná obrana proti jejímu šíření podle odborníků neexistuje. Invazní choroby navíc ohrožují i další listnaté stromy, a snižují tak pestrost českých lesů.
„Tady vidíte, jak infekce proniká i do zdravé části kmene. Vnitřní část je vyhnilá - suchá, odumřelá,“ ukazuje Radiožurnálu poničený jasan Libor Jankovský, děkan Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně.
Ve školním arboretu nedaleko Křtin stojí jasan, ze kterého v roce 2007 odebral Jankovský s kolegy vzorky houby, kterou později určili jako voskovičku jasanovou. Usychání jasanů ale lesníci v Česku pozorovali už v devadesátých letech.
„Tento strom, jak ho pamatuju, měl nádhernou deštníkovitou korunu. Dneska tady vidíte takový pahýl,“ popisuje pro Radiožurnál Jankovský.
Voskovička napadá nejprve listy jasanů, ze kterých se pak dostává dál do větví, kmenu a někdy až do kořenů. Choroba se drží i v opadaném listí. Na zčernalých stoncích pak v létě rostou malinké houby.
Česko přišlo už o 90 000 kubíků jasanového dřeva. Napadá je drobná houba, situace se řeší kácením
Číst článek
„Tady na zemi jsou krásné čerstvé plodničky, takové bělavé terčíky. Mají průměr kolem dvou nebo tří milimetrů. Máme tady řapík dlouhý 10 centimetrů a máme na něm nějakých 20 plodniček, a to tady ještě není úplně plno,“ přibližuje Jankovský. „Z nich se pak uvolní askospory, které jsou přenášené větrem. Houba spory úplně vystřeluje, vytváří se takové obláčky, a to jsou vlastně ti zabijáci.“
Právě kvůli snadnému způsobu šíření vzduchem se lesníkům proti voskovičce těžko brání. Houba navíc napadá i sazenice a mladé stromky, podle Jankovského proto nemá smysl jasany uměle vysazovat. Místo toho by lesníci měli v porostech nechávat odolnější stromky, které vyrostou přirozeně ze semen.
„Bezpečností pojistka proti šíření jakékoli choroby je dostatečná pestrost hospodářských postupů, dostatečná diverzita lesa a obrovská genetická diverzita dřevin, které v lesích používáme. Ve městech můžeme snížit infekční tlak - odstraňovat opadané listí. Nepřipustíme tak, aby se na řapících houba vyvíjela,“ vysvětluje Jankovský.
Mizení jasanů
Usychání jasanů se projevuje i na vzrůstajícím množství vytěženého jasanového dřeva. Minulý rok se podle Českého statistického úřadu vytěžilo přes 230 tisíc kubíků. To je přibližně pětkrát tolik, co se těžilo v polovině devadesátých let. Například Lesy České republiky kvůli voskovičce ročně vytěží asi 10 až 20 tisíc kubíků jasanového dřeva.
„Jasan roste na méně než procentu plochy obhospodařované Lesy České republiky - od nížin až po hory převážně jako přimíšená dřevina. Mizení jasanů z porostů tak nemusí být patrné, kromě lužních lesů, kde je významnou součástí porostů, jako například lesů v okolí Židlochovic na jižní Moravě, v Litovelském Pomoraví nebo v Polabí,“ vyjmenovává mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.
Lesníci zahlazují tisíce hektarů holin po kůrovci. Letos jim při práci přálo chladné a deštivé jaro
Číst článek
Podobný osud postihl v minulosti i jilmy. Ve druhé polovině minulého století je zdecimovala invazní houba přenášená hmyzem.
S houbovými patogeny se v současnosti potýkají i olše a další listnaté stromy.
„Mezi aktuální hrozby lze zařadit například původce sazné nemoci kůry javorů - houbu Cryptostroma corticale - představující riziko pro domácí druhy javorů. Plošný výskyt nákazy javoru klenu touto chorobou byl v roce 2020 zaznamenán například na Litoměřicku a Žatecku,“ říká mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.
Velkým problémem pro české lesy by podle Libora Jankovského z Mendelovy univerzity bylo zavlečení choroby, která ničí buky. Právě ty jsou totiž nejčastějšími listnáči v tuzemských lesích.
