Jak ošálit mozek? Ve Spojených státech testují léčbu duševních problémů klinickou virtuální realitou
Panické ataky, deprese nebo důsledky mozkové mrtvice. I v takových případech může pacientům pomáhat klinická virtuální realita. Úspěšnost této terapie je přes 60 procent, uvedl pro Český rozhlas americký psycholog Albert Skip Rizzo z Institutu pro kreativní technologie na univerzitě v Jižní Karolíně.
„Představte si, jak trénujete pilota v simulátoru, jak má létat v reálném světě. Virtuální realita je také takový simulátor. Můžeme vytvořit světy, do kterých vložíme lidi. Nenaučíme je, jak mají létat, ale jak se mají cítit v určitých situacích, ve kterých třeba zažili nějaké trauma,“ vysvětluje pro Magazín Experiment vědec.
Trauma na Ukrajině bude obrovské. Zkušenosti, které máme třeba s veterány, se teď snažíme přenést na Ukrajinu, popisuje projekt americký psycholog. Poslechněte si Magazín Experiment
Trauma často vede ke vzniku posttraumatické stresové poruchy. Tradiční léčebnou metodou je zavřít oči, představit si trauma a pak o něm mluvit. Problém je, že lidé s posttraumatickou stresovou poruchou jsou natolik vystresovaní, že o zážitku nechtějí mluvit.
„U virtuální reality je přeneseme do virtuálních světů, které se více a více podobají jejich traumatu, takže se tam dostávají postupně. Následně dokážou být konfrontováni s danou situací, ze které trauma vzešlo. Jak o tom mluví, najednou vidíte, že symptomy posttraumatické stresové poruchy postupně ustupují, tempem, jaké dokážou unést,“ přibližuje psycholog.
Virtuální realita pomáhá léčit závratě. V motolské nemocnici ji pouštějí lidem po operaci mozku
Číst článek
Nástroj, ne kouzlo
O tom, že jde o náročnou terapii, není pochyb. Jde o proces, který se dělá za pomoci terapeuta. „Když máte třeba strach mluvit na veřejnosti, můžete si stáhnout program s virtuální realitou, který vám pomůže mluvení před lidmi trénovat. A časem se to skutečně zlepší. Pokud ale máte nějaký hlubší a bolestivější psychologický problém, potřebujete terapeuta. Terapeut používá virtuální realitu jako nástroj, ne jako kouzlo, které někoho napraví.“
A co se tedy při použití virtuální reality v terapii děje s mozkem? „Můžeme ošálit mozek. Například když děláte terapii kvůli strachu z létání, náhle jste ve virtuálním letadle, díváte se z okénka a víte, že to není skutečné. Ale když otáčíte hlavou, jste ve 3D prostoru a část mozku, která je zodpovědná za emoce, se aktivuje. Stále pociťujete strach, ale ne v takové míře, jako kdyby to bylo doopravdy.“
Toto se pak opakuje na různých typech letu. A strach, protože není úplně racionální, začíná mizet. „Nemá to totiž žádné špatné výsledky.“ Podobně to může pomáhat lidem s traumatem i na Ukrajině, kam vědci svůj projekt nyní přenesli.
Rozšířená realita? Nový AI model Mety dokáže ‚rozštěkat‘ fotku psa a chce přenášet i pachy
Číst článek
Bude to peklo
„Ve vědě mluvíme o Petriho misce posttraumatické stresové poruchy. Do Petriho misky vkládáte mikroby a studujete, jak rostou. Pokud to mám říct jinak, na psychologické úrovni to bude na Ukrajině peklo. Ať už pro přeživší, vojáky nebo civilisty, kteří ztratili všechno, včetně rodiny, přátel, majetku.“ konstatuje Skip Rizzo.
Vyrovnávat se s takovým traumatem je podle něj nesmírně složitá věc. „Proto spolupracujeme s kolegy z Kyjeva na tom, abychom práci, kterou jsme udělali ve Spojených státech třeba s válečnými veterány, přenesli na Ukrajinu. Teď to můžeme udělat s kýmkoliv, kdo na Ukrajině potřebuje terapii. Vkládáme do toho velké naděje,“ uzavírá pro Magazín experiment psycholog.
