Zemědělcům pomáhá nový web, který spustila Akademie věd. Sleduje rizika, jako počasí nebo škůdce

Badatelé z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR založili už weby mapující sucho, riziko přírodních požárů i klimatickou změnu v Česku. Nyní přidali do rodiny portálů další, zaměřený na zemědělce. Agrorisk.cz má pomoct předvídat silný vítr, jarní mrazy i výskyt škůdců a další rizika.

Tento článek je více než rok starý.

Brno Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Badatelé z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR přidali do rodiny portálů další, zaměřený na zemědělce. Agrorisk.cz  (na snímku) má pomoct předvídat silný vítr, jarní mrazy i výskyt škůdců a další rizika

Badatelé z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR přidali do rodiny portálů další, zaměřený na zemědělce. Agrorisk.cz (na snímku) má pomoct předvídat silný vítr, jarní mrazy i výskyt škůdců a další rizika | Zdroj: repro Agrorisk

„Když si portál otevřete, uvidíte modrou mapu České republiky. Čím je oblast modřejší, tím větší počet námi sledovaných rizik tam je. V současné době jich sledujeme několik desítek, asi třicet, a počítáme, že budeme toto portfolio rozšiřovat,“ popisuje Radiožurnálu portál Agrorisk.cz profesor Zdeněk Žalud z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR (CzechGlobe), který také učí na Mendelově univerzitě.

Přehrát

00:00 / 00:00

Zemědělcům pomáhá nový web, který spustila Akademie věd. Více si poslechněte v reportáži Štěpána Sedláčka

Mezi sledovaná rizika patří přímé dopady počasí, jako jsou silný vítr nebo mrazy, ale také možný výskyt chorob a škůdců, jejichž vývoj závisí na počasí. Předpověď je na tomto nekomerčním webu placeném z veřejných peněz výzkumných institucí k dispozici zdarma, a to na úrovni jednotlivých katastrů.

„V České republice je asi třináct tisíc katastrů. Pokud si zadáte jméno katastru, kde hospodaříte, kde žijete, tak se vám objeví přímo na mapě a hned u toho uvidíte, kolik rizik se v daném katastru v současnosti objevuje. A když si je rozkliknete, zjistíte, která to jsou, ale také formou semaforu jejich intenzitu od bílé po tmavě červenou. Ta značí, že podmínky pro daný faktor jsou prakticky stoprocentní. Každý uživatel si také může dole na liště otevřít příštích devět dní. Nevidí tedy jen současný stav, ale i vývoj rizik, na která se může připravit,“ vysvětluje Radiožurnálu profesor Žalud z ústavu CzechGlobe.

Bioklimatolog profesor Zdeněk Žalud | Foto: Štěpán Sedláček | Zdroj: Český rozhlas

Upozorňuje také, že mapa zobrazuje podmínky pro výskyt daného rizika, nikoli nutně reálný stav na místě. Tyto výstrahy lze sledovat také jen u vybrané plodiny ze seznamu.

Evropa zažívá nejhorší sucho od dob Římské říše, na vině je hlavně změna klimatu, vyplývá ze studie

Číst článek

„Nyní máme začátek dubna, vyberme si například ozimou pšenici. Okamžitě se pro váš katastr rozbalí lišta všech sledovaných rizik s příslušnou barvou. Vidíme například výskyt škůdců ze skupiny kohoutků, ale stejně tak je tu řada abiotických rizik, jako je silný vítr, který by mohl znemožnit aplikaci kapalných hnojiv či chemických prostředků. Sledujeme intenzitu napadení stéblolamem, což je velmi vážná choroba pšenice. Ale sledujeme například i vegetační mrazy. Jsme na začátku jara a víme, že i pšenice může zmrznout. Tento faktor je samozřejmě důležitý pro ovocné stromy či vinnou révu,“ dodává profesor Žalud.

To dosvědčuje i Martin Ludvík, který předsedá Ovocnářské unii. Portál podle něj teď může pěstitelům ovoce pomoct rozhodnout, kdy a jak stromy před mrazem chránit.

Doporučení proti rizikům

Vodu nejlépe zadrží pestrá krajina. Stát by měl přispět ke změně vztahu k půdě, říká sedlák Pitek

Číst článek

„Jde o další nástroj, který přispěje k tomu, aby mohli pěstitelé dělat rozhodnutí. Opatření proti mrazu jsou velmi drahá a pěstitelé váhají, do jaké míry je použít, aby optimalizovali náklady. Mezi opatření patří například pálení parafinových svící nebo použití nějakých zmlžovačů, promíchání teplého a studeného vzduchu a k tomu všemu je třeba být technicky i personálně vybaven. To znamená, že horizont rizika v příštích dnech umožní pěstiteli tyto práce lépe organizovat a investovat do nich… Zima byla letos chladnější a nástup vegetace je pomalejší, takže nepředpokládám, že by tento týden vznikly významnější škody. Nicméně určitě riziko jsou meruňky, které už kvetou na jižní Moravě. To je první druh, který je do určité míry v ohrožení. Riziko poškození jarním mrazem tady teď bude minimálně po dobu pěti týdnů,“ podotýká předseda Ovocnářské unie, členské organizace Agrární komory, která je také partnerem projektu.

Portál Agrorisk nabízí i doporučení, jak s riziky, u kterých svítí červená, naložit, a případně odkáže na další weby, jako je Rostlinolékařský portál Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského. Ten se na vzniku portálu podílel, stejně jako Výzkumný ústav rostlinné výroby, který také poskytuje svá data.

Zásoby vody jsou uspokojivé, zaostáváme ale ve sněhové pokrývce, říká koordinátor týmu Intersucho

Číst článek

„U každého faktoru je malé ‚i‘, kde si můžu rozkliknout a najít doporučení, jak eliminovat dopad daného rizika… Někdy je to velmi jednoduché. Když vám to hlásí velmi silný vítr řádově přes deset metrů za sekundu, tak to znamená žádnou aplikaci chemických látek. Daleko zajímavější tento faktor je, pokud ho vidím tři dny dopředu, protože u farmářů je velký problém, že něco připravíte a pak už musíte aplikaci provést. Pokud vidím, že podmínky nejsou vhodné, tak to nebudu chystat,“ podotýká Žalud.

Právě ke snížení aplikace pesticidů a dalších chemických látek v zemědělství by měl podle něj portál mimo jiné přispět. V tom jeho potenciál do budoucna vidí i Martin Ludvík.

„Ten portál má ambice predikovat účinnost a případně fytotoxicitu postřiků. Což samozřejmě závisí i na počasí, kombinaci větru, vlhkosti a případně i toho, jaké jsou teploty. Myslím si, že to je pro tento server výzva. Požadavky pro celou Evropskou unii počítají s tím, že by se měl snižovat objem používaných postřiků. K tomu bude velmi důležité mít dostatek dat a takovýchto pomocníků, aby pěstitelé věděli, kdy je postřik nejefektivnější a mají ho použít, aby nejvíce působil a také nejméně zatěžoval životní prostředí,“ podotýká předseda Ovocnářské unie.

Podrobná předpověď počasí

Vedle předpovídání rizik díky spolupráci s Českým hydrometeorologickým ústavem a jeho husté síti stanic server nabízí také podrobnou předpověď počasí pro danou oblast.

Problémy s vodou a suchem v Česku jsou stejné jako v rozvojových zemích, hodnotí ekolog Zelený

Číst článek

„V levé části najdete okénko s nápisem počasí v okrese. Když si to rozkliknete, dostanete čtyři grafy. První zachycuje teplotu pro daný den a dalších osm dnů. První dny jsou přitom podrobně rozepsané po hodinách. Následující graf zobrazuje srážky po jednotlivých hodinách, ale je tam i kumulativní čára pro celé období. Další graf zachycuje rychlost větru. Poslední graf ocení především lidé, kteří suší seno, protože zobrazuje relativní vlhkost. Tyto grafy jsou samozřejmě každý den aktualizované,“ popsal profesor Žalud.

Vědci plánují předpovědi rizik dále zlepšovat. Doufají, že jim v tom pomůže zpětná vazba od uživatelů, kteří budou vyplňovat jednoduchý dotazník, podobně jako to dělají v případě služby na monitorování sucha.

„Naši uživatelé nám řeknou, jestli nám předpovědi vychází, nebo nevychází. V okamžiku, kdy nám to nebude vycházet, což se samozřejmě může stát, budeme naše algoritmy a modely zpřesňovat. To ale skutečně vyžaduje spolupráci s našimi uživateli. Přáli bychom si, aby se portál rychle rozšířil do povědomí naší zemědělské komunity, aby ho využívali a dávali nám zpětnou vazbu. Bude ku prospěchu všem. Není to vědecký portál, ale portál pro praxi a pro naše zemědělce,“ podotýká profesor Zdeněk Žalud z Ústavu Czechglobe AV ČR.

Tato instituce už spravuje několik podobných portálů. Již zmíněný server intersucho.cz monitoruje sucho. Riziko vzniku přírodních požárů zase sleduje firerisk.cz. Tyto a další informace také zasazují do kontextu na webu klimatickazmena.cz.

Sucho je nadále problém

Jsou to přitom právě rostoucí teploty a častější extrémní projevy počasí, které souvisejí se změnou klimatu a zvyšují různá rizika.

Letošní zima přinesla krajině dostatek vláhy. Odborníci varují, že i přesto nadále hrozí sucha

Číst článek

„Podmínky hospodaření se skutečně velmi prudce mění. Informace v zemědělství, které mnohdy přecházejí z otce na syna, přestávají platit. Otec třeba řekne, že tady v prostoru za řekou se vždycky dařilo ječmenu a jinde zase něčemu jinému. Najednou to přestává platit a lidé z praxe se ptají proč. To jsou dopady měnícího se klimatu, na které můžeme zareagovat i tím, že budeme sdílet informace díky schopnosti vytvářet systémy založené na kvalitních a aktuálních datech v reálném čase. To je jeden z cílů naší výzkumné práce,“ popisuje Žalud.

I když loňský rok byl relativně vlhký a i zima chladná a bohatá na srážky, velkým problém podle Zdeňka Žaluda nadále představuje sucho. To bylo podle profesora Žaluda v posledních pěti letech extrémní kvůli tomu, že vedle vyšších teplot bylo zároveň i méně srážek.

Meteoroložka: Neobvyklá zima? Sníh a mráz zavítal i do velkých měst, Česko je na tom s vodou lépe než loni

Číst článek

„Kvůli vyšším teplotám se odpařuje více vody a ta nám pak chybí v půdě. Máme obavu z toho, že příští roky mohou být třeba srážkově normální. To znamená, že jich bude stejně jako dříve a stejně bude sucho. A to z toho důvodu, že teplota skutečně razantně roste. Za posledních 60 let můžeme hovořit v Evropě o nárůstu až o 1,2 stupně. Pro člověka to v rámci jednoho dne nic neznamená. Jestli dneska máte 21 nebo 22 stupňů, tak vám to může být jedno. Ale pokud se na to podíváte v teplotních sumách za delší období, tak zjistíte, že podíl na výparu je značný. A teplota navíc ovlivňuje i vývoj rostlin, protože má vliv na dělení buněk, takže se pak rostliny vyvíjí podstatně rychleji. Teplota ovlivňuje začátek jara. To znamená, že rostliny nám čím dál dřív nastupují do vývoje. Zaplať pánbůh, že v roce 2021 to tak není. Ale jara už skutečně nastupují někdy začátkem března. Pak se objeví vpády studeného vzduchu, kterých nás žádná klimatická změna nezbaví, a napáchají daleko víc škody. Jednoduše řečeno nám to tady mrzne častěji než dříve,“ dodává bioklimatolog.

Štěpán Sedláček Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme