Denně, což možná překvapí, spotřebujete tisíce litrů vody. Možná překvapí i to, že víc vody projíte, než vypijete. Řeč je o takzvané virtuální vodě. Tedy té, která se používá při pěstování, při výrobě a při dovozu potravin nebo třeba při výrobě textilu. Virtuální voda je navíc často z řek, které jsou tisíce kilometrů daleko.

Nejnáročnější rostlinou na vodu je bavlník. Jen spotřeba bavlněných produktů na celém světě spolkne 256 miliard metrů krychlových virtuální vody za rok.

Je virtuální - přesto skutečná. Voda, která se používá na krmení zvířat, zalévání rostlin nebo třeba barvení látek. V průměru jí denně spotřebuje jeden člověk až 4 a půl tisíce litrů.

Spotřeba virtuální vody začíná už ráno. Na jeden šálek kávy je potřeba podle propočtů organizace Rozvojovka 140 litrů vody. Včetně té, kterou se kávovník zalévá. Na kilogram hovězího masa je potřeba až 15 tisíc litrů vody. „Krávy se totiž krmí sójou nebo kukuřicí, tedy rostlinami, které potřebují hodně vláhy," říká Tereza Čajková ze společnosti Glopolis.

V 200gramovém řízku nebo hamburgeru z hovězího masa se skrývá až 2400 litrů virtuální vody.

Kdo zaleje šťavnatý hovězí steak dvěma půllitry piva, také zvýší spotřebu virtuální vody. „Na jeden litr piva je totiž potřeba až osm litrů vody," potvrzuje sládek Únětického pivovaru Jan Lumbert.

„Když pomineme vodu dešťovou, která je potřeba na to, aby nám vyrostly suroviny, tedy ječmen a chmel, tak je to voda, která se spotřebuje při výrobě sladu při jeho čištění a máčení a především voda varní, která se mísí se surovinami," vysvětluje sládek, na co všechno se voda, která není ve sklenici piva vidět, používá. V neposlední řadě je voda i při udržování čistoty v celém průběhu výroby a celé to končí vyplachováním sklenice, než se do ní pivo začne čepovat.

Nejvíce vody je potřeba v zemědělství. Na něj připadá 70 procent spotřeby sladké vody na světě. Používá se hlavně na zavlažování polí. Třeba i na ta bavlníková. Právě bavlník je jednou z nejžíznivějších rostlin. Látky, které se z něj vyrobí, je ale potřeba i barvit, a tedy použít další vodu. S jedním bavlněným tričkem si tak oblékáme skoro 3 tisíce litrů vody, s džíny asi 8 tisíc litrů.

„V textilním průmyslu se používá té vody více. Je to například v operacích, kdy se textilie barví," namítá Jiří Česala z Asociace textilního oděvního a kožedělného průmyslu, že vypočítat přesnou vodní stopu je obtížné.

Barbora Kladivová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít