Jak na řidičskou zkoušku s tělesným hendikepem? Auto ovládá hlas a joystick, příprava stojí miliony
Jen ojedinělý počet lidí s tělesným hendikepem složí ročně v autoškolách podle ministerstva dopravy povinnou řidičskou zkoušku. A právě to se v pátek v Přelouči na Pardubicku povedlo mladému muži ze Slovenska. Má zdravotně postižené horní končetiny, a co nezvládne rukou, to umí se svým pravým loktem. Auto s automatickou převodovkou tak místo volantu ovládá speciálně vytvarovaným joystickem a také hlasovými povely.
„Jízdou jsem si byl jistý. Byl jsem zkoušený ze všech typů parkování, to se mi podle mého očekávání povedlo. Též jsem ve své jízdě neviděl žádnou chybu, což pan komisař potvrdil. Jsem velmi spokojený,“ komentuje sedmadvacetiletý Slovák Robert Balušík úspěšnou jízdu ve speciálně upraveném voze.
Robert Balušík kontroluje auto kromě speciálního joysticku ovládaného loktem také hlasovými povely v anglickém jazyce. Podle instruktora autoškoly Pavla Pemla je řízení takového auta bezpečné.
„Co se týče vlastní jízdy, jednalo se o bezchybnou, plynulou a bezpečnou jízdu, pod kterou se můžeme s čistým svědomím podepsat. Robert získal řidičský průkaz s omezením na joystick. Vše se připravovalo čtyři roky. Čtrnáctidenní kurz u nás už byla hračka,“ říká Peml.
Staré pravidlo z autoškoly už neplatí. Řidič by měl volant držet v pozici tři čtvrtě na tři
Číst článek
Na auto na joystick získala škola licenci. Vůz je upravený v Německu, Robert u výrobce absolvoval stovky kilometrů zkušebních jízd. Za vůz a výcvik musel zaplatit přibližně 100 000 eur, v přepočtu 2,5 milionu korun. Z části mu pomohla sbírka a příspěvky nadací, větší část nákladů ale musí Robert splácet.
„Vše jsem si dopředu vypočítal, abych to finančně zvládnul,“ popisuje Robert. „Zkoušku dělám v Česku, protože je tady jediná soukromá autoškola v celém Československu, kde se tato zkouška dá absolvovat,“ dodává.
Auto chce Robert používat hlavně k podnikání, živí se jako IT specialista. Žije v hornatém kraji na severozápadě Slovenska v Považské Bystrici, několikrát týdně se ale otočí i v Bratislavě.
„Mám hodně schůzek se zákazníky, ale průkaz se mi hodí i při normálních přesunech. Když budu chtít někam jet, tak sednu a jedu, dřív jsem na větší vzdálenosti musel využívat spolujízdu,“ popisuje Robert.
Podle přeloučské autoškoly tu ročně řidičskou zkoušku vykoná 60 až 80 lidí s různým zdravotním hendikepem. Například v roce 2009 ji úspěšně absolvoval i bezruký řidič z České Třebové, který speciálně upravené auto ovládal nohama.
