Jak mluvit s dětmi o válce na Ukrajině? Radiožurnál vysílal debatu s psychologem

Válku na Ukrajině sledují prostřednictvím médií i sociálních sítí také děti. Dismanův soubor ve spolupráci s odborníky připravili v sérii rozhovorů odpovědi na otázky, kterým děti v souvislosti s válkou nejčastěji nerozumí. V neděli od 19.00 vysílali čeští Skauti ve spolupráci s psychology a Radiožurnálem debatu na téma Jak mluvit s dětmi o válce. Sledovat ji bylo možné také online na facebookovém kanálu Radiožurnálu. Záznam je v článku.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jak mluvit s dětmi o válce? | Zdroj: Centrum Locika

V prvním ze série rozhovorů Radiožurnálu se jedenáctiletá Johanka ptá mediální teoretičky a novinářky Alice Němcové Tejkalové na to, které informační zdroje jsou pravdivé a které dezinformační.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si, kde mají děti hledat informace o válce na Ukrajině

Kde my děti můžeme najít nejlepší informace o válce?
Ono je hrozně těžké se v tom vyznat i pro dospělé. Já říkám svým dětem i dětem svých kamarádů, že je důležité se do toho moc neponořovat. Nedívat se celý den na zprávy, ale podívat se vždycky na to nejdůležitější. A pro mě jsou tím nejdůležitějším weby veřejnoprávních médií jako je iROZHLAS nebo ČT24 nebo hlavní zpravodajské relace. Ať už jsou to hlavní zprávy Radiožurnálu nebo Události České televize.

Ale já když se koukám na Českou televizi nebo poslouchám Český rozhlas, jak se tam mluví o Ukrajině, tak tomu úplně nerozumím. Je to moje chyba? Nebo co bych s tím měla dělat?
Já si myslím, že když se ti něco nezdá, tak by ses na to měla zeptat rodičů nebo ve škole paní učitelky. Určitě si všichni udělají čas na to, aby s tebou diskutovali. Rozhodně to není tvoje chyba. Najít si ty informace je určitě důležité. Pro větší děti, které už můžou mít třeba Instagram, jsou zajímavé účty jako např. Zprávičky ČT:D nebo Jsem v obraze, kde se těmhle tématům věnují o něco jednodušeji než na těch stránkách médií, o kterých jsem mluvila předtím.

A co máme dělat, když se doma a ve škole ty odpovědi neshodují? Jak se v tom máme pak vyznat?
Myslím si, že to je velký problém u třeba pěti nebo šestiletých dětí, které si to ještě samy neumí pořádně srovnat. Ale já si myslím, že starší děti už vědí, komu vnitřně věří víc. Kdo je ten člověk, který s nimi vždycky jednal poctivě a nepodrazil je v důležitých situacích. Ale samozřejmě mýlit se může každý i ten náš nejbližší, kterého máme úplně nejraději. Tak není od věci i tyto informace občas ověřovat právě třeba u veřejnoprávních médií. Nešla bych do žádného velkého konfliktu, protože ten za to v rodinách opravdu nestojí, ale třeba co se týče školy, tak tam nabídnout tu jinou perspektivu dává smysl. A když jsou ti lidé otevření a rozumní, tak se nad tím zamyslí.

Politikou se často zabývají i Youtubeři - já třeba znám Kovyho. Jak poznám, kterému z nich můžu věřit?
Youtuberů je spousta a každé dítě nebo mladý člověk sleduje nějakého jiného. A je dost Youtuberů, kteří se v tom nevyznají o nic víc, než se v tom vyznáte vy samy. A potom vypouštějí i informace, které nejsou ověřené. Takže já bych se vždycky na to, co mě hodně zajímá podívala hlavně na ty mediální stránky (ČT, ČRo a ČTK) a potom bych si to srovnala s tím, co říká ten Youtuber. Ne všichni bohužel to znají tak dobře.

Ukrajinci házeli molotovy na Rusy, to ale i v roce 2014. Některá videa na sociálních sítích nejsou autentická

Číst článek

A jak rozpoznám pravdivou informaci od té falešné? Pořád nechápu, proč se do světa vůbec nepravdivé zprávy dostávají.
Dezinformace se někdy šíří proto, že je někdo šířit chce. Že schválně vymyslí zprávu, která má někoho zmást, naštvat nebo rozrušit. Je to něco, na co si musíme zvyknout právě v době válek. Není to vůbec nic nového, zažili to naše babičky a dědečkové i prababičky a pradědečkové už ve válkách, které byly předtím. Ale dneska, na rozdíl od těch starších dob, už jsou tak dokonalé koláže, že na to často naletíme (i my novináři). Jsou prostě hodně věrohodné. Ověřit si informaci můžeš třeba přes ty už několikrát zmíněné servery a nepodléhala bych tolik tomu, co je na stránkách těch soukromých. Vem si, že tady v Českém rozhlase na tom pracují stovky novinářů. To se Youtuberům s vlastním kanálem stát nemůže.

A jak můžeme vědět, že lže Rusko a ne Ukrajina s Amerikou?
To je moc těžká otázka, protože ve válce velmi často lžou všechny strany. Dělají to třeba kvůli tomu, že nechtějí ohrozit svoje vojáky. A není možné spoléhat se jen na vládní informace, protože ty opravdu mohou být zavádějící. Proto jsou spousty velkých médií (ve světě třeba BBC nebo Reuters) a taky zahraničních novinářů a reportérů, kteří to pro nás ověřují. Najít si takové ověřené informace nám momentálně může asi nejvíc pomoct.

Já mám hodně spolužáků a kamarádů z Ruska a někteří z nich právě tvrdí, že za válku může Amerika. Jak jim mám vysvětlit, že nemají pravdu? Nebo můžou ji mít?
V České republice žije opravdu hodně lidí z Ruska i Ukrajiny. Velmi často se teď dětem ve třídě stává, že tam mají člověka, který je z Ukrajiny, a s ním i člověka, který je z Ruska. Zaznamenala jsem velké spory mezi dětmi, boří se kamarádství. Na některých faktech je ale nutné trvat. To je věc, která je jasná. Když ti ruský spolužák říká, že v roce 1968 nám tady ruští vojáci pomáhali, protože mu to babička říkala, tak to prostě není pravda a člověk si musí stát za svým.

Evropská unie zablokuje ruskou RT a server Sputnik. ‚Už nebudou šířit lži,‘ řekla von der Leyenová

Číst článek

Mám se s nimi tím pádem přestat kamarádit?
Určitě ne. Ta nenávist, kterou válka často vzbuzuje, což jsme viděli i v historii, by nás neměla válcovat. Neměli bychom se kvůli tomu napořád rozhádat, protože tím ty lidi stejně jenom ztratíme. Ale trvat si na svém, když ctíme fakta, je správné. Protože říkat si, že každý má právo na interpretaci a na názor, není pravda. Třeba já mám dneska na sobě růžovou mikinu. Ty víš, že je růžová a já taky vím, že je růžová. Ale jsou děti, které vyrostly v rodinách, ve kterých se téhle barvě říká zelená. To myslím s nadsázkou samozřejmě, asi to tak není. Ale zhruba takhle to funguje. Oni si prostě myslí, že to je zelená. A přesvědčit je o tom, že to je růžová, dá dost práce.

Jedna moje ruská kamarádka mi říkala, že se našim médiím nedá věřit a že ona sleduje zahraniční zprávy, kde o válce na Ukrajině informují jinak. Je to možné?
Ta média, která se věnují válce na Ukrajině, o ní v Rusku informují úplně jinak. Protože Rusko se teď dopustilo velmi nepřátelského a agresivního jednání, které se snaží svým občanům ospravedlnit. Je to jako když rozliješ skleničku a pak se snažíš říct, že to rozlil někdo jiný. A když se podíváš, jak o tom informují britská média nebo americká média, tak zjistíš, že o tom informují podobně jako ta naše. Ale třeba média z podobných států jako je Rusko o tom zase budou informovat spíš podobně jako ruské televize nebo noviny.

Já vidím na internetu spoustu videí z Ukrajiny, která jsou hodně drastická a rodiče nechtějí, abych se na ně dívala. Máme se vůbec my děti o situaci na Ukrajině zajímat?
Ano, máte se zajímat o situaci na Ukrajině, ale právě proto si myslím, že byste se měly dívat na videa, která jsou na těch prověřených webech. Protože tam jsou videa, která vás nemůžou zranit. A nebo ve chvíli, kdy je na tom videu něco drastického, tak to ti novináři musí označit. Ale ta videa, která se šíří po sociálních sítích nebo je šíří Youtubeři, mohou být opravdu šílená. Takže těmhle videím bych se určitě vyhýbala. Nedívala bych se na ně.

Josef Kaňka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme