Vyučování na dálku není pro děti z Austrálie nic nového. Přes vysílačky se tam učí už skoro 70 let

Po velikonočních prázdninách začala dětem opět škola. Tedy vyučování na dálku. Vzdělávací zařízení se mimořádným podmínkám přizpůsobila různě. Přece jen je to docela neobvyklá situace. Pro mnoho Australanů ale není škola na dálku ničím novým. Přes vysílačky se tam začalo vyučovat už skoro před 70 lety.

Sydney Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Žákyně základní školy v Ludgeřovicích na Opavsku se za pomoci matky učí z domova přes internet

První vyučovací den v australské vysílačkové škole School of The Air začal 8. června 1951 | Foto: Jaroslav Ožana | Zdroj: ČTK

První vyučovací den v australské vysílačkové škole School of The Air začal 8.června 1951. To byl na jižní polokouli podzim. Vysílat se začalo z města uprostřed pouště Severního teritoria Alice Springs.

Nejdřív to bylo jen jednosměrné vysílání tři a půl hodiny týdně na krátkých vlnách. Brzy se ale na konec vyučovacího bloku začaly zařazovat i otázky a odpovědi. Děti začaly dostávat i domácí úkoly. Třeba naučit se básničku. Johny Farger z jedné ze vzdálených farem úkol splnil.

Každé sdělení, tedy i odříkaná básnička končila povinným slůvkem. Over. Tedy přepínám. Někdy se ale paní učitelce na druhém konci neozval žáček – v tomto případě Jane, ale matka nebo otec.

Rostoucí zájem o osobní rozvoj, léky po telefonu nebo výuka přes Skype. Česko v karanténě se učí žít online

Číst článek

„Omlouvám se, paní Gibsová. Jane je ještě ve výběhu na koni. Volala jsem na ni, že už musí jít. Odpověděla, že tu bude hned.“

Paní učitelce nezbylo než počkat, až Jane uváže poníka a přijde k mikrofonu odříkat svou básničku. Postupně se vysílačková škola rozšířila z vyprahlého Severního teritoria i do dalších států Australského svazu. Dnes má každý stát své vlastní distanční vzdělávání.

Návštěva z Británie

Velkou událostí byla pro školáky v odlehlých oblastech Austrálie návštěva prince Charlese a princezny Diany ve studiu v Alice Springs v roce 1983. „Dobrý den princi Charlesi a princezno Diano. Jmenuji se Forest Eagan bydlím v národním parku a tatínek se tu o něj stará.“

Děti se tehdy mladého páru ptaly například, jakou má tehdy teprve rok starý princ William oblíbenou hračku, nebo jestli mu také pořídí koně, protože v Austrálii děti na koních jezdí.

Venkovský učitel v jedničkách a nulách? Čínské školy v nouzi experimentují s online vyučováním

Číst článek

Princezna Diana dětem na příjmu vysvětlila, že v Anglii mají malé koně, kterým se říká shetlandští poníci. Ti jsou ještě menší než poníci, které znají v Austrálii. Takže Williamův tatínek i maminka doufají, že mu jednou takového poníka pořídí a budou ho povzbuzovat v tom, aby na něm jezdil.

Satelitní spojení

V roce 1992 se ve vysílačkové škole začalo zkoušet satelitní televizní spojení a ve vyšších třídách se začaly používat laptopy. Přelom tisíciletí znamenal přechod ke komunikaci přes internet.

Přes satelit a internet se dnes dá komunikovat zároveň s několika žáky najednou a také se vidět. Ukazovat si obrázky, modely, používat v hodinách pomůcky třeba z přírodopisného kabinetu.

Dnes má nejstarší vysílačková škola v Austrálii v Alice Springs 100 studentů a 11 učitelů. Nejblíž ke školní budově bydlí student v osadě vzdálené 100 kilometrů. Nejdál by to měl do školy žák bydlící 760 kilometrů daleko. Do školy v Alice Springs obrazně řečeno chodí také dva žáci z Papuy- Nové Guineje a jeden ze souostroví Fidži.

Pavel Novák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme