Vlhké ruce od dezinfekce mějte aspoň půl minuty, radí vědci. Dokud na nich cítíte chlad, tak působí

Ruce, roušky, rozestupy – pravidlo známé jako 3R je hlavní zbraní proti šíření koronaviru. A to platí i po roce, přestože virus SARS-CoV-2 začíná mutovat. Dodržování těchto pravidel je důležité především proto, že virus se síří kapénkami, které se snadno udrží ve vzduchu i na předmětech. Na co si dát pozor, aby byla ochrana co nejvyšší?

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Dezinfekce rukou | Foto: Jana Volková

„Když dýcháme, kašleme nebo se zasmějeme, tak vypustíme spoustu drobných kapiček, které se šíří po okolí a vlastní vahou dopadají na předměty, na kterých zůstávají. Naštěstí maximálně v délce několika dnů,“ vysvětluje pro Český rozhlas Plus princip šíření koronaviru Sars-CoV-2 Jan Havlík z Ústavu učitelství a humanitních věd Vysoké školy chemicko-technologické.

Přehrát

00:00 / 00:00

Ruce, roušky, rozestupy. Na co si dát pozor, poradí reportáž Evy Kézrové

Existuje několik cest, kterými se virus může dostat do našeho těla. Kromě povrchů je tou nejčastější blízký kontakt dvou lidí.

„Pokud si povídají dva lidé v blízkosti jednoho metru, tak poměrně snadno velké kapičky dorazí od jednoho k druhému. Zároveň při tom letu vzduchem kapičky vysychají a zmenšují svůj objem. Jednotlivé virové částice se vznáší ve vzduchu a vydrží v něm až tři hodiny. A když běží klimatizace, může je odnést i desítky metrů daleko a tam někoho nakazit.“

Právě proto je pro omezení šíření viru důležité dodržování zmíněných 3R – tedy alespoň dvoumetrový rozestup, časté mytí rukou vodou či dezinfekcí a především zakrytá ústa rouškou nebo respirátorem.

„Jde o to zastavit nákazu u zdroje. A protože nevíme, kdo z nás je zdroj, tak je dobré, aby všichni nosili nějakou ochranu, téměř jakoukoli ochranu dýchacích cest,“ zdůrazňuje vedoucí Oddělení chemie a fyziky aerosolů Ústav chemických procesů Akademie věd Vladimír Ždímal, jediný český člen mezinárodního výzkumného týmu, který experimentálně ověřoval, jak různé typy roušek ovlivňují přenos viru.

„Osoba byla zavřená v černé krabici a těsně před jejími ústy byl laserový svazek. Říkala výrok ‚stay healthy‘, tedy zůstaň zdráv. A skrz laserový svazek proletovaly kapénky a z druhé strany se dívala kamera a počítala, kolik těch kapének je. Při jednom výroku ‚stay healthy‘ to bylo v průměru 320 kapének,“ přibližuje testování Ždímal s tím, že stejný člověk si pak ústa chránil různými prostředky a slova opakoval.

„Nasazoval si látkovou roušku, šálu, šátek, kapesník, dokonce papírový filtr na kávu a ve všech případech klesla koncentrace kapének pod číslo tři proti původním 320.“

Používání roušek tak o 99 procent omezuje šíření virových kapének, takže výrazně snižuje možnost, že někoho nakazíme.

Někdy těsní rouška líp než respirátor

Respirátor pomáhá ochránit i nás, protože nepropustí dovnitř kapénky z okolí, ovšem pouze v případě, že jej máme dobře nasazený a hlavně utěsněný. I když podle norem by respirátory měly mít maximálně dvouprocentní netěsnost, pak v reálném prostředí je to výrazně víc.

Čeští vědci vyvinuli zařízení na dezinfekci respirátorů. Má téměř stoprocentní účinnost

Číst článek

„Když jsme dělali testy na testovací hlavě, tak pokud jsme respirátor nepřilepili, tak u naprosté většiny z nich klesla netěsnost na 80 procent z těch 99. Ty nejhorší klesaly dokonce až na 20 procent a přitom ty netěsnosti nebyly viditelné,“ popisuje Ždímal.

I proto mívají respirátory několik velikostí, aby na tváři opravdu dobře seděly. V opačném případě chráníme podle Ždímala pouze okolí, nikoli sebe. „99 procent kapének se zachytí i v tom netěsnícím respirátoru, ale z hlediska ochrany sama sebe může být lepší těsnící rouška, přestože ta její původní účinnost byla jen 25 procent.“

Dobrou variantou mohou být nanoroušky.

Ruce vlhké alespoň půl minuty

Stejně tak používání dezinfekce má svá přesná pravidla, aby bylo účinné. Ani zdaleka nestačí pár kapiček, jak by se mohlo zdát z dávkovačů v obchodech, jak potvrzuje vedoucí Národní referenční laboratoře pro dezinfekci a sterilizaci Státního zdravotního ústavu Věra Melicherčíková.

Dvě chirurgické roušky přes sebe nedávají smysl, tvrdí experti. Podle ministerstva jde o dočasnou alternativu

Číst článek

„My tady testujeme podle norem tak, že na ruce dáváme 3 až 6 mililitrů dezinfekčního přípravku. Záleží na velikosti rukou, protože po dobu 30 až 60 sekund musí být ty ruce vlhké,“ popisuje.

Protože, jak doplňuje chemik Jan Havlík, právě alkohol coby základní složka dezinfekce ničí virový obal koronaviru: „V okamžiku, kdy si na ruce naneseme tu lihovou dezinfekci, tak cítíme takový pocit chladu. To je etanol, který se odpařuje a který likviduje a rozpouští ten virus. V okamžiku, kdy ten pocit zmizí, je etanol odpařený a dezinfekce přestává fungovat.“

Proto musíme ruce dezinfikovat opakovaně anebo si je pořádně umýt mýdlovou vodu. I to stačí.

Eva Kézrová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme