Archiv bezpečnostních složek a Ústav pro studium totalitních režimů pořádají Den otevřených dveří

Ve čtvrtek máte ojedinělou šanci podívat se i do jindy nepřístupných prostorů Archivu bezpečnostních složek v Praze a v Brně. Den otevřených dveří se koná při příležitosti Mezinárodního dne archivů. Ten spolupořádá i Ústav pro studium totalitních režimů. Podobnou akci uspořádali badatelé už loni.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ústav pro studium totalitních režimů

Ústav pro studium totalitních režimů | Foto: Tomáš Adamec

O Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) slýcháme často, že tam jsou složky a svazky StB, ale ne každý z nás někdy něco takového držel v ruce. Při dni otevřených dveří mají návštěvníci možnost se právě do pár složek podívat. Přečtou si třeba jazyk, kterým se do nich zapisovalo. Psalo se tam například: "Při zatýkání buďte opatrní, neboť Slabík i ostatní jsou ozbrojeni." Nebo: "V domovní prohlídce pak bylo pokračováno a orgánové StB zůstali v bytě až do 11. hodiny příštího dne, do kteréžto doby Antonín Slabík se nevrátil."

Jiří Berounský: K čemu je Ústav pro studium totalitních režimů?

Číst článek

Kromě papírových složek se lze podívat i na jiné metody archivace. Třeba takzvané mikrofiše, které se dříve používaly i v bankách. Jsou to desky, na kterých jsou filmy a dají se z nich číst naskenované listiny.

Návštěvníci se dozví i to, že ÚSTR také vydává knížky a svůj časopis Paměť a dějiny, kde se zaměřuje na různá témata. Jedno vydání této revue se třeba věnovalo perzekucím sportovců, jiné třeba i událostem z druhé světové války a koloniím pro dělníky litvínovské chemičky.

Navštívit lze archiv bezpečnostních složek v Praze na Branickém náměstí, pak archiv v ulici na Struze v centru Prahy a to od 11 do 17 hodin. V Brně-Kanicích pak jsou prohlídky od 10 do 16 hodin. 

Kyselé papíry

„Navštíví jednotlivá pracoviště, která archiv má – to znamená kromě badatelny, kterou znají, také lustrační pracoviště. V našem žargonu říkáme, že je to pracoviště, kde probíhá prvotní prověřování jmen v evidencích. Dále digitalizační pracoviště, kde jsou papírové i filmové archiválie, fotografie a tak dále převáděny do digitální podoby, a restaurátorské pracoviště," říká ředitelka Archivu bezpečnostních složek Světlana Ptáčníková.

Na tomto pracovišti je třeba i takzvaná odkyselovací linka. „Papír prostě má takovou kyselou konzistenci, a speciálně ten, který pochází z minulého století. To znamená, že postupně degraduje, a pokud by se neodkyselil, tak by se po čase rozpadl," říká Ptáčníková.

Pokud někteří z návštěvníků neměli odvahu nahlédnout do složek, ať už je zajímá, co o něm StB věděla, nebo zda někdo z okruhu známých donášel, na dni otevřených dveří se dozví, jak se o takové informace žádá.

Ústav pro studium totalitních režimů a Archiv bezpečnostních složek ale nemají jen svazky StB. Najdou se tam i složky od Pohraniční stráže a od Veřejné bezpečnosti. Takže se dá dokumentovat řada procesů a případů, které se staly. A nejde jen o věci z období komunistické vlády, ale archivy obsahují i materiály z období nacismu.

Martin Karlík Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme