Archiv bezpečnostních složek a Ústav pro studium totalitních režimů pořádají Den otevřených dveří
Ve čtvrtek máte ojedinělou šanci podívat se i do jindy nepřístupných prostorů Archivu bezpečnostních složek v Praze a v Brně. Den otevřených dveří se koná při příležitosti Mezinárodního dne archivů. Ten spolupořádá i Ústav pro studium totalitních režimů. Podobnou akci uspořádali badatelé už loni.
O Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) slýcháme často, že tam jsou složky a svazky StB, ale ne každý z nás někdy něco takového držel v ruce. Při dni otevřených dveří mají návštěvníci možnost se právě do pár složek podívat. Přečtou si třeba jazyk, kterým se do nich zapisovalo. Psalo se tam například: "Při zatýkání buďte opatrní, neboť Slabík i ostatní jsou ozbrojeni." Nebo: "V domovní prohlídce pak bylo pokračováno a orgánové StB zůstali v bytě až do 11. hodiny příštího dne, do kteréžto doby Antonín Slabík se nevrátil."
Jiří Berounský: K čemu je Ústav pro studium totalitních režimů?
Číst článek
Kromě papírových složek se lze podívat i na jiné metody archivace. Třeba takzvané mikrofiše, které se dříve používaly i v bankách. Jsou to desky, na kterých jsou filmy a dají se z nich číst naskenované listiny.
Návštěvníci se dozví i to, že ÚSTR také vydává knížky a svůj časopis Paměť a dějiny, kde se zaměřuje na různá témata. Jedno vydání této revue se třeba věnovalo perzekucím sportovců, jiné třeba i událostem z druhé světové války a koloniím pro dělníky litvínovské chemičky.
Navštívit lze archiv bezpečnostních složek v Praze na Branickém náměstí, pak archiv v ulici na Struze v centru Prahy a to od 11 do 17 hodin. V Brně-Kanicích pak jsou prohlídky od 10 do 16 hodin.
Kyselé papíry
„Navštíví jednotlivá pracoviště, která archiv má – to znamená kromě badatelny, kterou znají, také lustrační pracoviště. V našem žargonu říkáme, že je to pracoviště, kde probíhá prvotní prověřování jmen v evidencích. Dále digitalizační pracoviště, kde jsou papírové i filmové archiválie, fotografie a tak dále převáděny do digitální podoby, a restaurátorské pracoviště," říká ředitelka Archivu bezpečnostních složek Světlana Ptáčníková.
Na tomto pracovišti je třeba i takzvaná odkyselovací linka. „Papír prostě má takovou kyselou konzistenci, a speciálně ten, který pochází z minulého století. To znamená, že postupně degraduje, a pokud by se neodkyselil, tak by se po čase rozpadl," říká Ptáčníková.
Pokud někteří z návštěvníků neměli odvahu nahlédnout do složek, ať už je zajímá, co o něm StB věděla, nebo zda někdo z okruhu známých donášel, na dni otevřených dveří se dozví, jak se o takové informace žádá.
Ústav pro studium totalitních režimů a Archiv bezpečnostních složek ale nemají jen svazky StB. Najdou se tam i složky od Pohraniční stráže a od Veřejné bezpečnosti. Takže se dá dokumentovat řada procesů a případů, které se staly. A nejde jen o věci z období komunistické vlády, ale archivy obsahují i materiály z období nacismu.