Chemický útok i ochrana kolony. Čeští vojáci cvičili v Polsku s kolegy z visegrádské čtyřky
Na 250 českých vojáků s 60 kusy techniky cvičilo v polském výcvikovém prostoru Nowa Dęba obranu napadeného státu - v tomto případě Polska. Nabyté zkušenosti se jim budou hodit při nasazení jako síly rychlé reakce NATO, jejíž součástí bude Česko od ledna 2019. Cvičení s názvem LAMPART 2018 se mezi 10. a 30. listopadem zúčastnili také vojáci Slovenska, Polska a Maďarska.
Většinu české jednotky tvořili příslušníci 71. mechanizovaného praporu z Hranic, dále pak vojáci 13. dělostřeleckého pluku, 22. základny vrtulníkového letectva, 103. střediska CIMIC (civilně vojenské spolupráce a psychologických operací) a Velitelství výcviku – Vojenské akademie.
Deset tisíc vozidel, 50 tisíc vojáků, 250 letadel a 65 lodí. V Norsku končí jedno z největších cvičení NATO
Číst článek
„Naším zásadním úkolem je vytvořit podmínky pro splnění úkolů certifikace pro fázi pohotovosti, tedy prověřit systém velení a řízení manévrových jednotek v obranném a útočném boji a při dalších taktických činnostech a ověřit funkčnost informačních toků mezi brigádou sil velmi rychlé reakce NATO a 71. praporním úkolovým uskupením,“ popsal před začátkem cvičení jeho cíle major Libor Tesař, zástupce velitel 71. mechanizovaného praporu „Sibiřského“.
1200 vojáků, přes 30 letadel a vrtulníků. Jednoho z největších cvičení v Česku se účastnil i bombardér B-52
Číst článek
Vojáci během cvičení LAMPART 2018 museli plnit celou řadu simulovaných úkolů. K nim patřila i ochrana a doprovod vojenských kolon převážejících materiál. „Při nich docházelo k napadením a komplikacím, se kterými by se vojáci mohli setkat v případě reálného nasazení, což byla zajímavá zkušenost, nikoliv však výjimečná s ohledem na naše zkušenosti z prostředí zahraničních operací (Afghánistán, Mali),“ popsal mluvčí armády Michal Voska.
Při některých úkolech byl také imitován chemický útok, při kterém museli prokázat své schopnosti hlavně příslušníci čety ochrany proti zbraním hromadného ničení. „Navléci si ochranný protichemický oblek v BVP-2, zároveň dekontaminovat techniku a provést obhlídku není snadné, i s ohledem na malý prostor v těchto bojových vozidlech. Polská strana díky užití BVP-1 měla situaci podobně náročnou,“ dodal Voska.
Dekontaminace jednoho bojového vozidla pěchoty (BVP) trvala podle mluvčího přibližně dvacet minut. Posádky těchto vozidel pak také procvičovaly střelbu.
