Armáda má problémy s náborem
Přiznala to poprvé od roku 2005, kdy Česko zrušilo základní vojenskou službu a má plně profesionální vojsko. Ministerstvo obrany sice neskrývalo problémy s nedostatkem například zdravotníků, řidičů a dalších profesí, dramaticky nízký počet zájemců o službu ale zaznamenalo teprve nedávno.
Rostoucí konkurence na trhu práce, nízká nezaměstnanost a také stále riskantnější zahraniční mise. To jsou podle ministerstva obrany některé z hlavních příčin klesajícího zájmu o službu v profesionální armádě. Naplňují se tak obavy některých odborníků, kteří už před několika lety varovali, že se nepodaří získat dostatečný počet mladých mužů a žen.
Zatímco v roce 2005 evidovala rekrutační střediska přes 17 tisíc zájemců, loni jich bylo už jen 7 tisíc. Další kategorií jsou takzvaní uchazeči. To jsou lidé, kteří mají narozdíl od zájemců podepsanou žádost o práci vojáka z povolání. Před třemi lety jich bylo skoro o polovinu vice než letos.
Že je situace opravdu vážná neskrývá ani mluvčí ministerstva obrany Andrej Čírtek: "Počet zájemců o službu v Armádě České republiky klesá, dá se říci, každoročně. Pořád je to ještě dost lidí, abychom dokázali stanovené rekrutační počty splnit. Ale v horizontu 3 až 5 let by to ale nemuselo být možné."
Sníží se i nároky?
Pokud se armádě nepodaří naplnit stanovené počty, nebude plně bojeschopná a Česko tak nesplní své závazky vůči NATO. Aby vojsko získalo alespoň někoho, bude se muset spokojit s lidmi, kteří nebudou po fyzické, psychické nebo i morální stránce plně vyhovovat nárokům na službu. Mimochodem ty nejrůznější normy týkající se hlavně tělesné zdatnosti už musela armáda několikrát změkčit.
Podle ministerstva je hlavním důvodem nízkého zájmu sílící ekonomika: "Evidentně hlavním důvodem, který se dá pozorovat ve všech vyspělých státech, je, že když se daří ekonomice, tak lidé mají menší zájem o službu v ozbrojených sborech. Je to logické, protože ozbrojené sbory na jedné straně přinášejí určitou jistotu, na druhé však omezují do určité míry svobodu a přinášejí i nebezpečí."
Jedním z důvodů může být i fakt, že zahraniční mise jsou stále nebezpečnější. Dřívější operace třeba v Bosně nebo v Kosovu byly mnohem méně nebezpečné než působení na Blízkém Východě. Zatímco na Balkáně vojáci nahrazují spíš policejní složky a udržují v těchto zemích pořádek, v Afghánistánu nebo Iráku čelí úplně jinému riziku.
To si armáda uvědomuje a kromě klesajícího kursu dolaru to byl také důvod, proč zvýšila příplatky za službu právě v zahraničních misích. Zatímco dřívější strop byl 4 tisíce dolarů, od května to už bude 10 tisíc.
Vojsko také může nabídnout různé studijní nebo rekreační pobyty a v neposlední řadě i vyšší příplatky na bydlení. Počítá se i s otevřením dalších náborových středisek a také s informačními kampaněmi. Ta poslední v tištěných médiích a na internetu se jmenuje "Flek pro tebe, který stojí za to". Nakolik dokázala konkurovat té policejní kampani "Pomáhat a chránit" se teprve ukáže.
