Čtyři sta lidí je málo a obcházet sankce je povinnost, říká exministr Kavan ke konci velvyslance v Teheránu

Bývalý ministr zahraničí a současný předseda Česko-slovensko-íránské obchodní komory Jan Kavan v rozhovoru pro server iROZHLAS.cz uvedl, že komora poslala na 400 doporučení pro udělení víz íránským podnikatelům. Odmítá ale, že by bývalý velvyslanec v Teheránu Svatopluk Čumba pochybil, pokud tato víza vydal. Informaci, že kvůli tomu Čumba předčasně skončil ve funkci, přinesl ve středu Deník N.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jan Kavan | Zdroj: Profimedia

Jak to bylo s vydáváním víz skrze českou ambasádu v Teheránu? Deník N napsal, že kvůli nim předčasně skončil velvyslanec Čumba a jmenuje vás, že jste mu jako Česko-slovensko-íránská obchodní komora posílali doporučení, komu je udělit.
V reportáži je řada nepřesností, začínající už hlavním titulkem, že pan Čumba byl ovládán předčasně kvůli těm vízům, to není pravda, to lze zjistit poměrně snadno. Ten článek se odvolává na anonymní vysoce postavené zdroje, které nemají odvahu se postavit za vlastní jméno. Když byste se zeptala oficiálně, ministerstvo zahraničí je velmi opatrné. Zcela oprávněně, chápou složitost situace.

Ministr zahraničí Petříček ale ve čtvrtek řekl, že se uskutečnil audit a kontrola vydávání víz a tam, že shledali pochybení.
Jediné pochybení, které oni jmenují a to my budeme zpochybňovat je dosti okrajové, to je takzvané nadužívání nebo příliš časté využívání pravomocí, které velvyslanec má. To není porušení něčeho.

Je nepřesné, že jeho pravomocí je vynechat úřední postup. Na webové stránce můžete najít všechny dokumenty, které jsou povinné a které musí občan odevzdat, aby mohl dostat vízum. Samozřejmě ani velvyslanec nemá právo říct, tyto povinné dokumenty nemusíte předávat, to tak není. Ale může lhůty zkrátit, může odpustit nepovinné dokumenty.

„„Nemáme přímé důkazy o nějakém kupčení (s schengenskými vízy, pozn. redakce), auditní zpráva se zaměřila především na ty vízové procesy, my jsme shledali jisté selhání a v tomto směru jsme podnikli patřičné kroky.“ “

Ministr zahraničí Tomáš Petříček pro Čeký rozhlas Plus

Jeho pravomoce jsou tady značné, ale nejsou na úkor zákonného předpisu, to nemůže velvyslanec porušit a to pan velvyslanec Čumba samozřejmě neporušil. Jinak by mohl být stíhán. Jak vám zamini (ministerstvo zahraničních věcí pozn. red.) musí potvrdit, on nebyl v trestu odvolán, ale končil normálně po třech letech.

On tedy podle vás pouze urychlil proces vydávání víz?
V některých případech ho mohl, jak bych to řekl, zjednodušit. A samozřejmě zjednodušení může vést k urychlení. Pokud jde o významného podnikatele, který tady měl uzavřít pro Českou republiku z finančního hlediska významné obchody, tak má velvyslanec takováto práva.

On žádné svoje právo nezneužil, co má pan Petříček na mysli je, že ve srovnání s jeho předchůdcem, panem velvyslancem Štěpánkem, pravomoce, které mu zákon dává, tak on jich využil víckrát. A teď je to na interpretaci a necháme to na soudu, jestli je to víckrát než se domnívají někteří zaměstnanci Ministerstva zahraničí.

Víckrát než jeho předchůdce, víckrát než co? V zákoně není napsáno, kolikrát může těchto pravomocí využít. To je na posouzení, jestli to nadužíval anebo ne. Ale není to porušení ničeho, za co by on mohl být trestán, také trestán není.

‚400 lidí je málo‘

V článku pro Deník N jste uvedl, že vízum takto dostalo 400 osob. Nepřijde vám to jako velké číslo vzhledem k relativně malým obchodním vztahům mezi Íránem a Českou republikou?
Ne, to mi skutečně nepřijde. Naopak, si myslím, že je to bohužel malé, na to že je tam 88 milionů lidí. Je to země s obrovskými zásobami ropy a plynu, Česká republika a bývalé Československo tam má spoustu staveb, jsme tam známí a můžeme tam dělat velké obchody.

V Íránu předčasně skončil český velvyslanec Čumba. Komu přednostně dát víza mu měl radit i Jan Kavan

Číst článek

Ano, obchod je malý díky současným sankcím pana prezidenta Trumpa, s nimiž nesouhlasí ani Evropská unie ani česká vláda. Komora se chová přesně v intencích politiky české vlády a EU, že se snažíme sankce ignorovat, prosazovat obchody. Je to ovšem nesmírně těžké, proto tak malý počet lidí. Těch 400 lidí je za celou dobu, co tady fungujeme, od roku 2015.

Víte, kdo ti lidé byli?
Máme přehled o každém jednotlivci. Pan novinář se zarazil, odkud já mám interní informace ze zamini. Já nemám interní informace ze zamini, to jsou všechno informace tady z komory, jestli my jsme někoho doporučili, tak jsme věděli, koho doporučujeme. A všechny materiály tady máme, jejich jména, detaily a všechny jsme poskytli generální inspekci.

Byli tam mezi nimi i rodinní příslušníci těch podnikatelů nebo občanů, kteří sem cestovali?
To mohli být, to nevylučuju.

A můžete to potvrdit?
K tomu se nebudu vyjadřovat, ale obecně řečeno, jestli sem chce přijet podnikatel dělat byznys na takovou dálku, z Íránu do Prahy, respektive do Evropské unie - jako když čeští podnikatelé jedou tam, mohou si s sebou vézt rodinné příslušníky.

‚Obcházet sankce je povinnost‘

Mluvil jste o velikém potenciálu pro obchod, má za sebou komora nějaký konkrétní uzavřený obchod za ty čtyři roky a po těch čtyřech stovkách návštěv?
To nechci komentovat. Jednak k tomu nemám povolení představenstva a jednak se zamyslete, všechny české firmy, které dneska obchodují, nebo jsou uprostřed jednání s Íránem, tak jsou pod obrovským americkým tlakem. Mají strach z toho tlaku, který může ovlivnit nejenom jejich působen na americkém trhu ale jejich platební styky s evropskými firmami.

Diplomacie loni obdržela rekordní počet žádostí o česká víza, nejčastěji o ‚schengenská‘

Číst článek

Jak si myslíte, že by takový obchod s Íránem mohl dnes fungovat, když platební styk je nemožný?
Není nemožný, je složitý, není nemožný. A právě do těch detailů, jak je možný, nebudu zacházet, to bych byl blázen.

Ve výroční zprávě komory z letošního ledna zmiňujete možnost platebního styku skrze Rusko nebo Turecko. Vám jako bývalému ministrovi zahraničí by nevadilo takové obcházení amerických sankcí nebo praxe Evropské unie?
Ne, obcházení amerických sankcí mi skutečně nevadí, je to dokonce povinnost Evropské unie a každého, kdo respektuje mezinárodní právo. Ty sankce jsou nelegální z hlediska mezinárodního práva, proto jakékoliv obcházení je naprosto ospravedlnitelné, to jsem diskutoval i s mezinárodními právníky v rámci EU.

Sankce nejsou Evropské unie, ani OSN ani české vlády. Jsou čistě americké, unilaterální a porušení rezoluce Rad bezpečnosti OSN. Jako bývalý předseda Valného shromáždění OSN jsem loajální k legislativě OSN.

Je to nicméně nějaká unijní praxe, platební styk je složitý a většina firem a bank se tomu v Evropské unii a na západě vyhýbá.
Já si myslím, že každý, kdo je ochotný a schopný se vyhnout americkým sankcím v zájmu obchodu s Íránem, naplňuje mezinárodní právo. Protože sankce jsou porušením mezinárodního práva. Bavíme se o něčem jiném, než bylo do roku 2015. Do roku 2015 byly sankce proti Íránu Evropské unie, OSN a USA. Tam to jejich obcházení bylo porušením něčeho, k čemu jsme se zavázali.

Dnes je jejich obcházení zcela v souladu s mezinárodním právem, protože to nejsou naše sankce, ale ilegální sankce v rozporu s rezolucí Rady Bezpečnosti, která podpořila JCPOA (smlouvu o íránském jaderném programu z roku 2015, pozn. redakce), z kterého Amerika jednostranně odstoupila.

Vám by nevadilo případné finanční transakce převádět např. skrze Rusko, které je pod sankcemi Evropské unie.
To my neděláme ale.

Ale zmiňoval jste to jako možnost ve výroční zprávě.
Tak to nebudu komentovat, teoreticky je možné cokoliv, ale neděláme to.

V záznamu jste vy, že nad možností Ruska a Turecka přemýšlíte.
Přemýšlím o čemkoliv, to nebudu komentovat, to mě dostáváte do debaty, která mě nepřísluší. 

Barbora Chaloupková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme