Nejlepší obrana proti nekvalitním potravinám? Aktivní spotřebitel, nabádají inspektoři
Jedním z nejdiskutovanějších témat v současné době je kvalita či spíše nekvalita potravin na tuzemském trhu. Zákazníci vidí chybu jak ve snaze prodejců, zejména velkých řetězců, co nejvíce vydělat, tak v nedostatečných kontrolách a nízkých pokutách. Potravinářští inspektoři ale připomínají, že na vině jsme tak trochu i my sami tím, že se často zajímáme v první řadě o cenu.
Potravinářští inspektoři se v poslední době soustřeďují zejména na ty prodejny a řetězce, kde byly nedostatky zjištěny opakovaně.
Rostou také sankce. Celková suma pokut se meziročně zvýšila o čtvrtinu a průměr na jednu pokutu dokonce o třetinu.
Státní orgány ale nemohou být v tomto boji samy, upozorňuje mluvčí Státní zemědělské a potravinářské inspekce Pavel Kopřiva.
„Jestliže spotřebitelé systematicky a dlouhodobě tolerují obchodníkům praktiky, které například nevidíme na západ od našich hranic, je to samozřejmě i určité zrcadlo, které obchodníci vystavují spotřebitelům. Tím samozřejmě nelze omlouvat nějaké nezákonné praktiky, ale žádný inspekční orgán nemůže být účinnější než informovaný a aktivní spotřebitel. Právě to je nejlepší prevencí před klamavě označenými a nebezpečnými potravinami v maloobchodní síti,“ zdůraznil Kopřiva.
A jak takové zrcadlo vypadá v praxi? Před týdnem zveřejnila inspekce informaci o velkém množství zkažených potravin, zejména masa a sýru, odhalených při opakované kontrole v blanenském Penny Marketu. Zákazníci o případu většinou z médií vědí, přesto zde stále nakupují.
„Pečivo chodím kupovat tam, kde mají vlastní pekárnu, maso tam, kde bourají maso, a konzervované věci, tomu neublíží ani myši,“ říká jeden z oslovených zákazníků.
„Sice nakupuju, ale nejsem žádný kuchař, takže mi to nic neříká. Mohl bych na to narazit, ale možná bych to zblajzl a ani si toho nevšiml,“ přidává další.
Omýt nebo okrájet plíseň nestačí
Nad zjevnými nedostatky mnozí zákazníci mávnou rukou - například uzeniny či tvrdé sýry se stopami plísně nevyhodí, ale pouze zasažené místo odkrojí nebo plíseň omyjí. Ředitel Krajského hygienické stanice Brno Jan Mareček nad tím jen kroutí hlavou.
„ Předpokládám, že když to zákazník uvidí v prodejně, tak si to nekoupí. Když s tím přijde domů a v obchodě si toho nevšiml, tak bych rozhodně nedoporučoval konzumovat, protože například konkrétně plísně při svém růstu a rozmnožování některé tvoří látky, které se dostávají pod plíseň do potraviny, a tím, že ji oškrábu nebo okrojím, není zaručeno, že tam škodlivé látky, leckdy i rakovinotvorné, nejsou,“ vysvětluje Mareček.
Své návyky by měli změnit i lidé, kteří třeba průběžně vykrajují a konzumují přes zimu uskladněné ovoce a zeleninu a jsou přitom přesvědčení, že jsou vůči zbytkům plísně či hniloby imunní. Taková imunita podle doktora Marečka neexistuje, naopak dlouhodobé hromadění těchto látek v těle riziko výrazně zvyšuje.
