Kontroloři prověřili aplikovaný zdravotnický výzkum. Místo léčebných postupů a patentů vznikají články
Nejvyšší kontrolní úřad prověřil tři programy ministerstva zdravotnictví na účelovou podporu na aplikovaný zdravotnický výzkum mezi lety 2015 a 2019. Resort za tu dobu na různé projekty vyplatil 4,2 miliardy korun. Jak ale kontroloři zjistili, programy byly nastavené tak, že důležitější byl počet projektů a výstupů než jejich kvalita. Jak v pondělí informoval úřad na svém webu, místo praktických výstupů vznikaly hlavně články a publikace.
Ministerstvo zdravotnictví finančně podporuje aplikovaný zdravotnický výzkum proto, aby zlepšilo zdraví české populace, zabezpečilo aktuální potřeby zdravotnictví a zajistilo mezinárodně srovnatelnou úroveň výzkumu. Proto vypisuje různé programy.
Pomůcky v době pandemie stály ministerstvo zatím přes dvě miliardy korun. Třetinu objednávek resort zrušil
Číst článek
První, který Nejvyšší kontrolní úřad prověřoval, skončil v roce 2015 a resort za něj zaplatil tři miliardy korun. „Očekával 415 aplikovaných výsledků, vznikly dva. Naproti tomu u publikační činnosti, která byla jen vedlejším ukazatelem výsledků podpory, vzniklo místo plánovaných 180 výstupů 2 945 článků nebo publikací,“ hodnotí úřad na svém webu.
Ministerstvo navíc podle kontrolorů „nevyhodnotilo stanovené cíle, ani nesledovalo přínosy podpořených projektů“.
Podobná situace byla i u druhého sledovaného programu vypsaného na roky 2015 až 2022. Ministerstvo za něj do roku 2019 zaplatilo 4,2 miliardy. „Ukazatele programu jsou stále nastaveny tak, že vznikají spíše publikace než praktické výsledky jako metodiky, léčebné postupy, patenty nebo software. Ministerstvo také průběžně nevyhodnocuje, jak se mu daří naplňovat cíle, které si v programu stanovilo,“ vysvětluje Nejvyšší kontrolní úřad.
Třetí program je pak vypsaný na roky 2020 až 2026. Resort na něj vyčlenil 5,5 miliardy a očekává opět hlavně publikační činnost. Není ale jasné, jak jej bude hodnotit. „Podle ukazatelů, které si nastavil, totiž nejde vyhodnotit, jak se podařilo cíle programu splnit,“ dodávají kontroloři s tím, že v ani jednom ze tří programů na aplikovaný výzkum nekladlo ministerstvo důraz na využitelnost výsledků v praxi, hlavní bylo jejich množství.
Vyšší administrativní náročnost
Problémem je podle kontrolorů i Agentura pro zdravotnický výzkum. Tu založilo ministerstvo v roce 2014 pro administraci podpory na aplikovaný zdravotnický výzkum. Nestanovilo jí ale odpovědnost.
Česko nehodnotí spolupráci s mezinárodními organizacemi. Ročně jim přitom vyplatí 4,4 miliardy
Číst článek
„U poskytované podpory se tak zvýšila administrativní náročnost. Kvůli komunikaci mezi ministerstvem a agenturou navíc docházelo k průtahům při uzavírání smluv a jejich dodatků s příjemci nebo při vyplácení podpory,“ popisují kontroloři.
Od roku 2017 pak na agenturu ministerstvo převedlo povinnost provádět finanční kontrolu u příjemců. „Do té doby samo, i když mu to ukládá zákon, příjemce vůbec nekontrolovalo,“ popisuje Nejvyšší kontrolní úřad.
Ten prověřil také 16 vybraných a ukončených projektů za 180 milionů korun. Všichni příjemci, kterými jsou hlavně fakultní nemocnice a veřejné vysoké školy, podle kontrolorů splnili podmínky a „nepoužili prostředky v rozporu se zákonem“. „Pět projektů nebylo podle kontrolorů zcela účelných a efektivních,“ dodal na závěr úřad.
Resort výsledky odmítá
Ministerstvo zdravotnictví s výsledky kontroly nesouhlasí, výstupy se podle něj hodnotily právě v době kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu. „Agentura pro zdravotnický výzkum tak v době kontroly nemohla mít zhodnocení programu k dispozici. Bohužel úřad k tomuto faktu nepřihlédnul,“ sdělila ČTK mluvčí ministerstva Gabriela Štěpanyová.
Ukončené výzkumné projekty mají podle ministerstva jednoznačný a prokazatelný výstup do klinické medicíny.
„Díky podpoře například vznikly nové možnosti léčby achondroplazie, započal vývoj nových nízkomolekulárních protinádorových léčiv, byla zahájena příprava kandidátních molekul ke zlepšení účinné léčby a zkvalitnění života pacientů se schizofrenií, bylo možné v rozsáhlé mezinárodní studii prokázat u pacientů s leukémií lepší prognózu při léčeni lymfoidními léčebnými protokoly a například díky dalšímu projektu mají lékaři možnost zablokovat odhojovací reakce u nemocných po transplantaci ledviny od žijících dárců,“ uvedla mluvčí.
