Vláda schválila pozměněný návrh pandemického zákona. Nyní míří do sněmovny

Vláda schválila návrh zákona o mimořádných opatřeních, sdělili ČTK premiér Andrej Babiš (ANO) a vicepremiér Jan Hamáček (za ČSSD). Urychlené projednání pandemického zákona ve Sněmovně žádali hejtmani, když o víkendu vyjednávali s vládou o prodloužení nouzového stavu. Návrh zákona, jak ho připravilo ministerstvo zdravotnictví, se liší jen v detailech od znění, které schválila vláda už loni v květnu.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

„Není třeba mít obavu, že by mohl být zneužit ve prospěch nějakých jiných situací nebo stavů,“ uvedl k zákonu ministr zdravotnictví Jan Blatný. | Foto: Ondřej Deml | Zdroj: ČTK

„Jsem přesvědčen, že takto, jak je to předloženo, je to relativně nekontroverzní,“ uvedl k pandemickému zákonu ministr vnitra Jan Hamáček (za ČSSD).

Ministerstvu zdravotnictví dává návrh pravomoci vydávat opatření například pro hromadnou dopravu, obchod, kadeřnictví a další služby nebo hromadné akce. Doplněné odstavce řeší povolání armády, policie a vyčlenění peněz ze státního rozpočtu. Upravují nově také možnosti pro epidemiologické šetření včetně provozu mobilní aplikace a trasování call centry.

„Jedná se o normu, která legislativně ošetřuje zavádění jednotlivých protiepidemických opatření bez nutnosti nastavení nouzového stavu a je cíleně směřován právě na tu stávající situaci, tudíž není třeba mít obavu, že by mohl být zneužit ve prospěch nějakých jiných situací nebo stavů,“ uvedl ministr zdravotnictví Jan Blatný. Potvrdil, že vláda chce návrh zákona projednat co nejrychleji, tedy ve stavu legislativní nouze. 

„Samozřejmě bude předmětem jednání s opozicí a s hejtmany,“ dodal ministr zdravotnictví.

Vyhlašování stavu nebezpečí

Vláda by také mohla dostat pravomoc vyhlašovat stav nebezpečí na celostátní úrovni. V budoucnu by měl nalézt využití například při epidemii, suchu či kybernetických útocích, kdy by nebylo ohrožení takové, aby bylo nutné vyhlásit nouzový stav. O tom, že vláda v pondělí návrh předpisu schválila, informoval na twitteru vicepremiér Jan Hamáček (za ČSSD). Na rozdíl od pandemického zákona, který má v pondělí kabinet také na programu, by měl podle Jana Hamáčka (za ČSSD) předpis absolvovat běžný legislativní proces, protože se jedná o ústavní novelu.

Ústavní zákon o bezpečnosti nyní počítá s tím, že podle intenzity ohrožení lze vyhlásit nouzový stav, stav ohrožení státu nebo válečný stav. Mírnější stav nebezpečí existuje jen na úrovni krizového zákona a vyhlašují ho hejtmani či pražský primátor pro území svého regionu. Pokud nedostačuje, má podle předpisu hejtman požádat vládu o nouzový stav, což se v případě všech 14 regionů stalo v neděli.

‚Je to jediná cesta.‘ Hejtmani se dohodli na společné žádosti o vyhlášení nouzového stavu

Číst článek

Vnitro novelu představilo loni v červnu, resort ji pak projednával s politickými stranami. Hamáček v pondělí novinářům řekl, že se při tom podařilo odstranit hlavní problémy, které vzbuzovaly největší emoce. „Věřím, že ten zákon je připraven k dalšímu projednávání. Nemám ambici, aby se projednával ve stavu legislativní nouze,“ dodal. Předpis nyní projedná Parlament.

Pokud se podaří prosadit pandemický zákon, bude mít kabinet dostatečné nástroje pro boj s covidem-19 i bez nouzového stavu. „A v relativním klidu můžeme projednat novelu ústavního zákona,“ doplnil Hamáček. Ústavní zákon vyžaduje širší politickou dohodu, podle ústavy ho lze přijmout jen za souhlasu tří pětin všech poslanců a tří pětin přítomných senátorů. Na twitteru Hamáček doplnil, že i tak věří v brzké schválení předpisu.

Nedostatečná právní úprava

Pandemie covidu-19 podle vnitra ukázala, že současná právní úprava není dostačující. „Od přijetí ústavního zákona o bezpečnosti v roce 1998 nebyl žádný z krizových stavů vyhlášen na území celého státu. Pouze v letech 2002, 2006, 2007 a 2013 byl vládou vyhlášen nouzový stav na části území z důvodu povodní nebo orkánu,“ uvedl resort v důvodové zprávě. Dosavadní úprava se soustřeďuje právě spíše na povodně či vichřice.

Podle nové úpravy by měla vláda dostat oprávnění vyhlásit stav nebezpečí na celém území státu nebo jeho části. „Zásadním rozdílem mezi stavem nebezpečí vyhlášeným vládou a nouzovým stavem bude míra intenzity ohrožení chráněných statků, možnost odvrácení ohrožení a rozsah možnosti omezit na nezbytně nutnou dobu a v nezbytně nutném rozsahu práva a svobody,“ uvedlo ministerstvo.

Po vzoru Bezpečnostní rady státu (BRS) chce vnitro také přímo v ústavním zákoně zakotvit Ústřední krizový štáb (ÚKŠ) jako pracovní orgán vlády pro řešení stavů ohrožujících bezpečnost republiky.

oro, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme