Od půlnoci nebudeme mít prezidenta
Václavu Havlovi začal poslední den v prezidentské funkci. Dopoledne společně s manželkou Dagmar položili věnce k soše Tomáše Garrigua Masaryka na Hradčanském náměstí, k Památníku obětí komunismu v Motole a k pohřebišti politických vězňů v Ďáblicích. Poslední zastávkou byl pomník svatého Václava na Václavském náměstí. I zde na ně kromě novinářů čekalo v mrazivém počasí několik desítek lidí, kteří se s ním chtěli rozloučit. Po obědě se odstupující prezident sejde s premiérem Vladimírem Špidlou a Lubomírem Zaorálkem, kteří si mezi sebou rozdělí některé pravomoce hlavy státu. Odpoledne se pak Havel jako vrchní velitel ozbrojených sil rozloučí s armádou a večer naposledy promluví k národu z televizní obrazovky a radiopřijímačů.
Pravomoce hlavy státu až do složení slibu nového prezidenta přecházejí na premiéra Vladimíra Špidlu a na předsedu sněmovny Lubomíra Zaorálka. Ústava podle Jana Bárty z Ústavu státu a práva řeší nepřítomnost prezidenta republiky nejenom kvůli jeho nezvolení, ale i pro případ, kdy prezident z vážných důvodů nemůže svůj úřad zastávat. "Pokrývá dobu od uvolnění úřadu prezidenta až do složení slibu." V novodobé historii už náš stát bez prezidenta fungoval, a to v roce 1992, kdy prvního muže v zemi zastupoval tehdejší předseda federální lády Jan Stráský. "Historická zkušenost prověřila, že to řešení fungovalo bezproblémově."
Premiér přebírá po prezidentovi především reperezentaci země navenek, jmenování soudců či možnost udělit amnestii. "Na předsedu vlády přecházejí ty pravomoci, které vykonával sám prezident, ale vyžadují spolupodpisu předsedy vlády." Zatímco předseda sněmovny, jak dále uvádí historik Bárta, "vykonává prezidentské funkce ty, ke kterým spoluúčast předsedy vlády nepotřebuje."
Každou pravomoc prezidenta zastává jak předseda vlády, tak šéf sněmovny jako jednotlivec na svou vlastní politickou odpovědnost. Proto by podle Bárty neměla fungování ústavního mechanismu ohrozit skutečnost, že Vladimír Špidla i Zaorálek jsou z jedné politické strany.
