Odposlechy byly nezákonné, stěžoval si soudce Havlín. Chystá ústavní stížnost

Odvolával se na věk i zdravotní stav matky a zpochybňoval také část policejních odposlechů. Na pět let do vězení odsouzený Ondřej Havlín ale Nejvyšší soud nepřesvědčil. Dovolání bývalého soudce, který byl potrestán za korupci, senát zamítl a jeho argumenty smetl ze stolu. Havlín proto nyní podle zjištění Zpravodajského webu Českého rozhlasu připravuje se svým obhájcem ústavní stížnost.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Bývalý soudce Ondřej Havlín odsouzený za korupci | Foto: Veronika Hlaváčová

Byla to jeho poslední šance, jak zvrátit pravomocný verdikt pěti let a tří měsíců za mřížemi. Bývalý soudce Obvodního soudu pro Prahu 2 Ondřej Havlín byl loni v únoru potrestán za korupci, neboť podle soudu za úplatky ovlivňoval řízení, zejména případy opilých řidičů.

Nejsem andílek, nebudu brečet, řekl Havlín. Za korupci si odsedí přes 5 let

Číst článek

Havlínovu trestnou činnost pomohly mimo jiné rozkrýt i odposlechy. A právě na ty si bývalý soudce a diplomat v dovolání k Nejvyššímu soudu stěžoval (viz box vlevo).

"Dovolatel se taktéž domnívá, že pořizování nařízených odposlechů překročilo zákonem stanovenou dobu a několik měsíců plnily funkci paušální kontroly, zda se nedopustí v budoucnu nějakého blíže nespecifikovaného trestného činu, a nebylo zjištěno nic, co by svědčilo o tom, že by se dovolatel dopustil nějakého protiprávního jednání. Policejní orgán nedostál své povinnosti a průběžně nevyhodnocoval, zda i nadále trvají důvody vedoucí k vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu."

Havlín ale s námitkami neuspěl. Podle Nejvyššího soudu se nižší instance s korupčním případem vypořádaly správně.

„Zvláště nalézací soud svědomitě popsal jednotlivé vazby mezi stíhanými osobami, analyzoval ve věci učiněné odposlechy ve vztahu k uskutečněným telefonickým hovorům a osobním schůzkám aktérů předmětné trestné činnosti v souvislosti s časovým sledem událostí kauz, jež ovlivnily, a logicky vysvětlil, jaké výpovědi považoval za věrohodné, a které nikoli,“ konstatoval senát pod vedením Františka Hrabce. O tom, že Nejvyšší soud dovolání zamítl, informoval na konci ledna deník Právo, tento týden soud rozhodnutí zveřejnil na svém webu.

V kauze bývalého soudce Havlína bylo obžalováno celkem sedm lidí, mezi nimi například i bývalý státní zástupce František Fiala, který měl na starosti právě trestné činy z dopravy, dále třeba advokát Karel Matějka nebo bývalý šéf policejní inspekce Boris Štefl.

Nebyl příčetný

V dovolání, které podal loni v dubnu, se Havlín dokonce snažil zpochybnit i svou příčetnost. Soudy sice nechaly zpracovat posudky, podle kterých byl schopen vnímat a chápat nejen trestní stíhání, ale i jednání před soudem, bývalý soudce s tím ale nesouhlasil. S ohledem na „četnost hospitalizace v průběhu posledních několika let“ žádal, aby byl vypracován revizní posudek z oboru psychiatrie.

Bývalý soudce Ondřej Havlín (vpravo) u Krajského soudu v Praze | Foto: Veronika Hlaváčová

Nadto chtěl, aby do doby, než o jeho dovolání Nejvyšší soud rozhodne, mohl zůstat na svobodě. „A to z důvodu dramatického zhoršení jeho stavu, neboť byl od zahájení trestního stíhání 6x hospitalizován v nemocnici,“ snažil se Havlín přesvědčit Nejvyšší soud, že výkon trestu ho přímo ohrožuje na životě. K tomu se prý musí starat o nemocnou matku.

Senát Nejvyššího soudu byl nicméně neoblomný. „Nalézací soud psychický stav obviněného pečlivě zkoumal,“ konstatoval jednoznačně soudce Hrabec. Podle jeho mínění Havlín netrpěl takovou duševní poruchou, kvůli které by nevnímal, co se kolem něj děje.

Zájem na trestním stíhání

Nejvyšší soud podle mluvčího Petra Tomíčka dospěl k závěru, že výhrady odsouzených nemají opodstatnění, přídaně nevyhovují uplatněným dovolacím důvodům. „Soud odmítl dovolání dvou obviněných doktorů práv jako zjevně neopodstatněná a dovolání dalších dvou obviněných v této věci proto, že byla podaná z jiných důvodů, než jaké jsou vymezeny v zákoně,“ uvedl mluvčí Tomíček.

Nejvyšší soud zároveň odmítl také dovolání dalších odsouzených, a to bývalého státního zástupce Františka Fialy, exšéfa policejní inspekce Borise Štefla i podnikatele Jaroslava Kříže. Podle Nejvyššího soudu de facto jen opakovali obhajobu z předchozích jednání.

Nepomohlo tak ani Havlínovo tvrzení, že někdo mohl mít na jeho trestním stíhání zájem. Už před soudy nižšího stupně chtěl zbavit mlčenlivosti a v dovolání tvrdil, že zamítnutím tohoto požadavku bylo porušeno jeho právo na obhajobu.

Havlín podle svého tvrzení v době, kdy působil jako diplomat (viz BOX Havlín a diplomacie), obdržel informace o „praktikách české justice a osobách mající zájem na jeho trestním stíhání“. Soudy ale Havlína mlčenlivosti nezbavily, prý nebyl důvod a nic nového by to do případu nepřineslo.

Havlín a diplomacie
Jako diplomat v Chorvatsku působil Havlín v letech 1993 až 1998. Poté se stal velvyslancem v Bulharsku. Z postu byl nakonec pro urážky hostitelské země odvolán.

„Nejvyšší soud tedy nemůže a ani nemá důvod (rozhodnutí) jakkoli přezkoumávat,“ konstatuje na šestnácté straně soudce Hrabec.

Havlínův obhájce Michal Hráský nechtěl zamítnutí dovolání komentovat, podle svých slov nemá svolení od klienta. „Ale dohodli jsme se, že podáme ústavní stížnost,“ potvrdil pro Zpravodajský web Českého rozhlasu.

Havlín tak i nadále zůstane ve vězení. Původně si za minimálně 17 případů přijetí úplatku vysloužil od kladenského okresního soudu šest a půl roku a pokutu 350 tisíc korun. Krajský soud v Praze mu trest zmírnil na pět let a tři měsíce.

Hana Mazancová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme