Ročně si na lékaře stěžuje asi tisíc lidí. Zlepšit to mohou praktické kurzy i výuka

Zhruba tisíc pacientů si každý rok lékařské komoře stěžuje na chování lékařů nebo na jejich postupy. Za většinou stížností stojí špatná komunikace. Pacientům vadí, že se lékař neumí vcítit do jejich problémů. Doktoři namítají, že mají málo času, čekárny plné lidí a mnoho dokumentů, které musí při vyšetření v ordinaci vyplnit. Někteří však také navštěvují praktické kurzy, kde se učí, jak s pacienty lépe jednat.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zdraví, lékař, stetoskop, nemoc | Foto: FreeDigitalPhotos.net

„Kamarádka je z Prahy. Hledala pomoc ve své situaci, kdy jí bylo špatně, nevěděla, co ji čeká, všude jí bylo řečeno, že mají plno, že k nim nepatří, takže po velkém šoku nakonec zalhala,“ vypráví Lenka Krbcová.

Před několika týdny seděla v ordinaci se svojí kamarádkou, které zjistili roztroušenou sklerózu. Takovou diagnózu nechce slyšet asi nikdo. Nemoc se zatím nedá vyléčit a člověku se postupně obrátí život naruby. Nervová poškození jsou nevratná a mohou rychle upoutat pacienta na lůžko.

Přehrát

00:00 / 00:00

Příspěvek o komunikaci lékařů s pacienty a o kurzech, které ji mají zlepšit, natočila redaktorka Iveta Záleská

„Hodinu jsme tam seděly v tichu, a když jsme se na konci pokusily vznést nějaké dotazy, tak lékařka nám jasně dala najevo, že už na to nemá čas a psala si do počítače,“ říká Lenka, která byla přístupem lékařky zklamaná.

Kamarádka prý odcházela s tím, že v lékařku nemá důvěru. „Ale je vůbec problém se dostat do té odborné péče, a pak nemáte moc jinou šanci najít si jiného lékaře,“ dodává Lenka Krbcová.

Přitom dobrá psychika má často zásadní vliv i na zdravotní stav. Podle profesorky Evy Havrdové z 1. lékařské fakulty Karlovy univerzity to ukazují i některá vyšetření, třeba i magnetická rezonance.

„Dneska víme, že pacient, který je depresivní nebo negativně orientovaný, má více zánětlivých markerů v těle, a tím pádem ta léčba i méně funguje,“ podotýká Havrdová.

Zároveň však upozorňuje, že v čekárnách čekají desítky lidí, lékař je zavalený administrativní prací, a na pacienta tak víc času nemá. „Velmi často se stane, že mu sdělí všechna objektivní fakta, ale to ten pacient v tu chvíli stejně není schopný vstřebat,“ dodává Havrdová.

Reprízy a premiéry

Asi 80 lékařů z Center pro roztroušenou sklerózu si v minulých týdnech vyzkoušelo, jak se cítí pacienti, když jim doktor sdělí nepříjemnou pravdu o jejich diagnóze. Kurz vedla herečka Milena Steinmasslová.

„S tím, že já jsem někdy byla pacient, někdy byla lékař. A najednou se ten lékař mohl cítit jako ten pacient,“ popisuje herečka.

„Lékaři mají třeba deset těžce nemocných pacientů za den, takže je to repríza, ale pro pacienta je každé to setkání premiéra,“ dodává Milena Steinmasslová.

Podle spoluautorky praktických kurzů Michaely Hrdličkové lidem při komunikaci o zdraví chybí často obyčejná slušnost. Tedy že lékaři jsou málo empatičtí, a pacienti naopak agresivní.

„Ale lékař je tam ten, který tu situaci má vést, protože pacient je v horší situaci, on je ten, na jehož psychiku něco dolehlo,“ podotýká Hrdličková.

Stále více doktorů by proto mělo do budoucna procházet praktickými kurzy komunikace. A nově je plánuje zavést třeba i 1. lékařská fakulta pro své studenty.

kov, Iveta Záleská Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme