Nejvyšší soud zamítl dovolání nevlastní sestry Karla Schwarzenberga. Restituci majetku brání zákon
Nejvyšší soud zamítl dovolání Alžběty Pezoldové v dědickém sporu s nevlastním bratrem Karlem Schwarzenbergem. Domáhala se určení, že je dědičkou po Adolfu Schwarzenbergovi, posledním držiteli panství hlubocko-krumlovské větve šlechtického rodu. Soudy v Rakousku i Česku považují za závětního dědice Karla Schwarzenberga.
Restituci majetku po hlubockých Schwarzenbercích v České republice brání speciální zákon přijatý po druhé světové válce. Rozhodnutí Nejvyššího soudu je dostupné na úřední desce.
Pezoldová je dcerou Jindřicha Schwarzenberga, což byl dědic Adolfa Schwarzenberga, jenž jako poslední ovládal rodové državy, včetně zámků Hluboká a Český Krumlov. Jindřich ale v závěti dal přednost mužskému dědici, svému adoptivnímu synu Karlovi z orlického majorátu, tedy druhé větve Schwarzenbergů.
Schwarzenberg a Pezoldová se dohodli v dědickém sporu o hrobku u Třeboně. Bude ve společném fondu
Číst článek
Na orlickou větev rodu zvláštní zákon nedopadal, Karel Schwarzenberg proto její majetek získal v restitucích zpět. O majetek hlubocké větve neusiloval, právě kvůli překážce v podobě zákona ‚lex Schwarzenberg‘ - neměl by šanci na úspěch. Podle Pezoldové to byla chyba, podle ní porušil podmínku závěti a pozbyl dědická práva.
Nesplnění příkazů
Ztratil postavení dědice tím, že nesplnil příkazy všemi prostředky bojovat za navrácení rodinného majetku, stálo v žalobě Pezoldové. Okresní soud v Českých Budějovicích v roce 2017 žalobu zamítl. Rozhodnutí později potvrdil i jihočeský krajský soud.
Podle odvolacího soudu ‚je třeba vycházet ze smyslu, který ze závětního příkazu vyplývá‘, tedy že dědicové měli o majetek nebo náhradu bojovat, pokud to bude právně možné. Taková možnost se ale v ČR po roce 1989 neotevřela.
‚Nevěřil, že tahle země bude znovu svobodná.‘ Lila Schwarzenbergová představila film Můj otec, kníže
Číst článek
Nejvyšší soud dovolání Pezoldové zamítl. „Opakovaně odmítá připustit, že je judikatorně dovozováno, že restituce tohoto majetku nebyla (a není) právně možná pro žádného z dědiců, s výjimkou tzv. Schwarzenbergské hrobky v katastrálním územní Domanín u Třeboně,“ stojí v rozsudku.
Hrobka jako rodinné pietní místo má specifický charakter a rod ji získali zpět na základě staršího nálezu Ústavního soudu. V roce 2021 převzal její správu od Národního památkového ústavu. Kvůli péči o stavbu založili Karel Schwarzenberg a Pezoldová nadační fond.
Desítky sporů
Pezoldová po pádu komunismu vedla desítky sporů s českým státem i se svým nevlastním bratrem, a to jak v Česku, tak v Rakousku. I tam argumentovala tím, že Karel Schwarzenberg nedodržel podmínky závěti.
Pezoldová exkluzivně pro ČRo: Věřím, že majetek dostanu zpět
Číst článek
Rakouský nejvyšší soud už před lety rozhodl, že si Karel Schwarzenberg může ponechat zděděné zámky a usedlosti v Rakousku a Bavorsku.
V Česku narážela Pezoldová na existenci speciálního zákona. Hlubocká větev Schwarzenbergů spravovala před druhou světovou válkou velký majetek v jižních Čechách. Stát však v roce 1947 schválil zákon, který rod připravil o všechny državy.
Norma je stále součástí právního řádu v České republice. Po roce 1989 vrátil stát majetek pouze chudší, orlické větvi Schwarzenbergů, z níž pochází i někdejší ministr zahraničí a předseda TOP 09.
