Začal summit Visegrádské skupiny

V Karlových Varech začal summit Visegrádské skupiny, na který se sjeli prezidenti České republiky, Maďarska, Slovenska a Polska.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Prezidenti Visegrádské skupiny v Karlových Varech. | Foto: Dana Jelínková

Visegradská čtyřka spojuje státy střední Evropy už skoro dvacet let. Uskupení pomáhalo členským státům při vstupu do Severoatlantické aliance nebo později Evropské unie. V současnosti hraje V4 důležitou roli i v Radě Evropské unie. Někteří kritici ale považují takzvanou V4 už za zbytečnou.

Visegrdáská čtyřka vznikla původně jako trojka - zahrnovala Československo, Maďarsko a Polsko. V únoru 1991 ji stvrdily podpisy tehdejších prezidentů: Václava Havla, Lecha Walesy a Jozefa Antala. Uzavřená spolupráce měla tehdejším členům pomáhat především při integraci do Evropy. Stopy po obdobném uskupení se ale datují už do 14. století, potvrzuje to i politolog Vít Dostál:

Přehrát

00:00 / 00:00

Summit Visegrádské skupiny v Karlových Varech. Téma příspěvku Kateřiny Procházkové.

„Existoval určitý historický odkaz na setkání českého, polského a uherského krále v pozdním středověku. Visegrádská spolupráce započala jako kooperace třech zemí v únoru 1991, kdy se setkali prezidenti Československa a Polska s předsedou maďarské vlády. Ve Visegrádu pak podepsali společnou deklaraci o směřování do střední Evropy.“

Trojlístek středoevropských zemí si chtěl novým spojenectvím nejen pojistit vzájemnou spolupráci, ale vymanit se tím i ze stále existujících přežilých sdružení - jako byla například Rada vzájemné hospodářské pomoci, notoricky známá pod zkratkou RVHP.

Po rozdělení ČSFR se trojka změnila na čtyřku a osm let poté vstoupily tři z těchto zemí do NATO. Po přijetí všech čtyř zemí do Evropské unie pak síla společenství ještě vzrostla, říká Dostál:

„Právě v evropské politice se profiluje Visegrádská skupina v současné době nejvíce. Dá se říci, že po určitém útlumu se spolupráce v rámci EU nejvíce rozvíjí a je evidentní snaha spolupracovat ve vnějších politikách. Například v otázce projektu východního partnerství, kde existuje markantní zájem skupiny o udržení tématu v evropské agendě.“

Zbytečná platforma?

Někteří kritici ale poukazují na nestálost a nečinnost této skupiny. Za zbytečnou ji v době eurozóny považuje i americký komentátor Fareed Zakaria:

„Vždy jsem říkal, že Visegrád je bizarní kombinací zemí, které toho nemají mnoho společného, vyjma toho, že byly v minulosti dlouhou dobu utiskováni Habsburky. Vidím budoucnost ČR v Evropě. Proto by se Češi měli snažit být v Evropě plně integrováni, a to zejména proto, že leží mezi dvěma velkými zeměmi, s kterými měli v minulosti špatnou zkušenost. Nejlepší cestou je vytvoření zcela nezávislého státu v rámci Evropy.“

V4 už několikrát rozdělily odlišné názory. Nejznámnějším byly například na Benešovy dekrety nebo unijní zemědělské kvóty. V současnosti se ale vztahy v ní utužily a její moc roste. V radě Evropské unie totiž právě spojenectví čtyřky vyvažuje hlasy takzvaného motoru Evropy - Francie a Německa. Štít tohoto uskupení navíc láká i další země ať už Rumunsko, Bulharsko nebo státy Pobaltí. Zárukou stability je i pro sousední Rakousko nebo Slovinsko.

Lukáš Vincourek, Kateřina Procházková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme