Začal summit Visegrádské skupiny
V Karlových Varech začal summit Visegrádské skupiny, na který se sjeli prezidenti České republiky, Maďarska, Slovenska a Polska.
Visegradská čtyřka spojuje státy střední Evropy už skoro dvacet let. Uskupení pomáhalo členským státům při vstupu do Severoatlantické aliance nebo později Evropské unie. V současnosti hraje V4 důležitou roli i v Radě Evropské unie. Někteří kritici ale považují takzvanou V4 už za zbytečnou.
Visegrdáská čtyřka vznikla původně jako trojka - zahrnovala Československo, Maďarsko a Polsko. V únoru 1991 ji stvrdily podpisy tehdejších prezidentů: Václava Havla, Lecha Walesy a Jozefa Antala. Uzavřená spolupráce měla tehdejším členům pomáhat především při integraci do Evropy. Stopy po obdobném uskupení se ale datují už do 14. století, potvrzuje to i politolog Vít Dostál:
Summit Visegrádské skupiny v Karlových Varech. Téma příspěvku Kateřiny Procházkové.
„Existoval určitý historický odkaz na setkání českého, polského a uherského krále v pozdním středověku. Visegrádská spolupráce započala jako kooperace třech zemí v únoru 1991, kdy se setkali prezidenti Československa a Polska s předsedou maďarské vlády. Ve Visegrádu pak podepsali společnou deklaraci o směřování do střední Evropy.“
Trojlístek středoevropských zemí si chtěl novým spojenectvím nejen pojistit vzájemnou spolupráci, ale vymanit se tím i ze stále existujících přežilých sdružení - jako byla například Rada vzájemné hospodářské pomoci, notoricky známá pod zkratkou RVHP.
Po rozdělení ČSFR se trojka změnila na čtyřku a osm let poté vstoupily tři z těchto zemí do NATO. Po přijetí všech čtyř zemí do Evropské unie pak síla společenství ještě vzrostla, říká Dostál:
„Právě v evropské politice se profiluje Visegrádská skupina v současné době nejvíce. Dá se říci, že po určitém útlumu se spolupráce v rámci EU nejvíce rozvíjí a je evidentní snaha spolupracovat ve vnějších politikách. Například v otázce projektu východního partnerství, kde existuje markantní zájem skupiny o udržení tématu v evropské agendě.“
Zbytečná platforma?
Někteří kritici ale poukazují na nestálost a nečinnost této skupiny. Za zbytečnou ji v době eurozóny považuje i americký komentátor Fareed Zakaria:
„Vždy jsem říkal, že Visegrád je bizarní kombinací zemí, které toho nemají mnoho společného, vyjma toho, že byly v minulosti dlouhou dobu utiskováni Habsburky. Vidím budoucnost ČR v Evropě. Proto by se Češi měli snažit být v Evropě plně integrováni, a to zejména proto, že leží mezi dvěma velkými zeměmi, s kterými měli v minulosti špatnou zkušenost. Nejlepší cestou je vytvoření zcela nezávislého státu v rámci Evropy.“
V4 už několikrát rozdělily odlišné názory. Nejznámnějším byly například na Benešovy dekrety nebo unijní zemědělské kvóty. V současnosti se ale vztahy v ní utužily a její moc roste. V radě Evropské unie totiž právě spojenectví čtyřky vyvažuje hlasy takzvaného motoru Evropy - Francie a Německa. Štít tohoto uskupení navíc láká i další země ať už Rumunsko, Bulharsko nebo státy Pobaltí. Zárukou stability je i pro sousední Rakousko nebo Slovinsko.
