Žena bude moct darovat vajíčka jen šestkrát v životě. Kompenzace maximálně 28 tisíc, rozhodla vláda
Vláda Petra Fialy (ODS) se rozhodla zakročit proti bezbřehému darování pohlavních buněk. Na středečním jednání totiž schválila novelu, která omezuje maximální počet darování vajíček. Žena bude moct zákrok podstoupit maximálně šestkrát za život, finanční kompenzace bude pevně stanovená na 28 tisíc korun. A peníze úplně zmizí z reklamy. Novela nyní míří do Sněmovny.
Vláda na středečním zasedání schválila zásadní novelu dárcovského programu umělého oplodnění, především pak odebírání vajíček. Dosud nebylo v Česku limitováno, kolikrát může žena vajíčka darovat.
Stát zaspal start registru dárců spermií a vajíček. Zákon sice platí, databáze ale zatím není připravená
Číst článek
Nově by ale anonymní dárkyně mohla podstoupit odebrání svých pohlavních buněk maximálně šestkrát v životě. Počítá s tím novela o specifických zdravotních službách, které vláda dala zelenou, potvrdil to mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob. Novela nyní poputuje do Sněmovny, kde o ni budou klasicky rozhodovat poslanci.
Dárkyně vajíček totiž musí před odběrem podstupovat hormonální stimulaci, samotný odběr pak probíhá v celkové narkóze a vajíčka se odebírají přímo z vaječníků. „Při darování vajíček může v průběhu léčebného programu vzácně dojít i ke komplikacím, které mohou ohrozit zdravotní stav dárkyně,“ stojí v důvodové zprávě vlády, proč přistoupit k omezení maximálního počtu darování.
Vláda se v počtu maximálně šesti darování opřela o závěry Americké společnosti pro reprodukční medicínu (ASRM), která k takovému číslu dospěla.
Požadavek vzešel na popud ministerstva zdravotnictví od Sekce asistované reprodukce České gynekologicko-porodnické společnosti ČLS JEP, která v Česku zaštiťuje umělé oplodnění.
„Darování gamet je velmi citlivá záležitost a nějakým způsobem po dohodě by se regulovat mělo. Myslím tím hlavně počet darování a nežádoucí události, aby, když se něco vyskytne, ten dárce neodjel z Prahy do Brna a tam vesele nedaroval dál. Nemáme, jak to zjistit,“ uvedl již dříve šéf sekce Štěpán Machač, který je podle rejstříku skutečných majitelů zároveň spoluvlastníkem několika reprodukčních klinik.
Ještě do letošního října si navíc kliniky mezi sebou nemusely předávat informace o dárcích, a proto mohlo docházet k tomu, že dárce nebo dárkyně obcházeli více reprodukčních center. Sněmovna tak již schválila rozšíření registrů, které nově budou údaje anonymních dárců shromažďovat.
Konec finančních excesů
Změna by ale podle rozhodnutí vlády měla nastat i ve finančních kompenzací dárců, a opět především dárkyň. Dárcům nenáleží žádná odměna, mělo by jít o altruistický počin. Kliniky ale vyplácí finanční kompenzace vynaložených nákladů ve spojitosti se zákrokem. Částku si určují samy. Proto lze dohledat inzeráty, které garantují kompenzaci až 36 tisíc korun, hranice se navíc každým rokem stále posouvá.
Pozměněný zákon ale nově stanovuje horní hranici za vajíčka 28 tisíc korun, u spermií 2 tisíce. Vláda navíc stanovila několik konkrétních kritérií, za které může být částka vyplacena. Jsou to například náklady na dopravu, stravu nebo léčiva. Částka by se měla každý rok aktualizovat i s ohledem na vývoj inflace.
‚Nejdřív profesionální nosnice, poté na druhé straně barikády.‘ Dárkyni vajíček museli s početím pomoct lékaři
Číst článek
„Úprava právního předpisu má za cíl zamezit excesům, kdy anonymním dárcům zárodečných buněk je poskytnuta rozdílná a silně motivační finanční úhrada účelně, hospodárně a prokazatelně vynaložených výdajů spojených s darováním zárodečných buněk mezi jednotlivými centry asistované reprodukce,“ stojí v důvodové zprávě.
Reprodukční kliniky v zákoně získají oporu, že mohou požadovat tuto vyplacenou částku po páru, který pohlavní buňky přijme. Již dnes tyto páry ale platí řádově desítky tisíc korun za dárcovský program.
Reklama na altruismus
Zmizet z veřejného prostoru by pak zcela měly reklamy propagující tyto finanční částky za darování. Právě to je jedním z hlavních parametrů, na které kliniky nové dárkyně lákají.
„Explicitní avizace nabízené kompenzace totiž může u některých jedinců vyvolat dojem možnosti rychlého výdělku a vyplácené náhrady pak mohou fakticky motivačně působit jako finanční odměna, přičemž zde nemusí být vůbec vzata v potaz rizika zdravotních dopadů na zdraví zejména dárkyň v případě darování vajíček,“ napsalo ministerstvo zdravotnictví do důvodové zprávy.
Z dostupných dat, která serveru iROZHLAS.cz poskytl Ústav zdravotnických informací a statistiky, vyplývá, že po koronavirovém roce 2020 opět narůstá počet cyklů s cílem darování vajíček. Například v roce 2022 ženy v Česku darovaly pohlavní buňky celkem v 5432 případech. Naprostou většinu těchto odběrů pak podstupují Češky.
Při pohledu na příjemce těchto pohlavních buněk je pak zřejmé, že každý rok více než 80 procent vajíček putuje k zahraniční klientele, která do Česka míří za kvalitními a finančně dostupnými službami asistované reprodukce.
Seriál Reprodukce 2.0
Otázkám kolem umělého oplodnění se věnoval i dokument České televize Reprodukce 2.0, na kterém s Kateřinou Hrochovou spolupracoval Vít Kubant. Dokument je ke zhlédnutí na webu ČT iVysílání. Server iROZHLAS.cz na něj navázal stejnojmennou sérií textů.
První díl seriálu: Reprodukční kliniky v Česku za jediný rok vytvoří z pohlavních buněk desítky tisíc embryí. Některé z nich putují při léčbě přímo pacientům, některé se zničí kvůli špatnému vývoji a další jsou zmrazeny pro budoucí využití. Roční kryokonzervace pacienty stojí v Česku několik tisíc korun. Co ale s embryi, které už pár nevyužije? Má tři možnosti: anonymně je darovat, poskytnout na vědecké účely, nebo je nechat zničit. To je pro některé páry etické dilema.
Druhý díl seriálu: Reprodukční kliniky v Česku musí pacienty umělého oplodnění testovat na pohlavně přenosné nemoci pouze v případě, že podstupují mimotělní oplodnění (IVF) nebo si nechávají pohlavní buňky zamrazit. Párů, které do center asistované reprodukce přichází za metodou inseminace, se testování netýká, i když zákonem není nijak stanoveno, v jakém vztahu partneři mají být.
Třetí díl seriálu: Darování pohlavních buněk je v České republice zcela anonymní. Neexistuje ani registr anonymních dárců, který by ale v budoucnu mohl vzniknout v rámci připravované novely, která leží v Poslanecké sněmovně. Za darování sice nenáleží mužům a ženám oficiálně žádná finanční odměna, ale kliniky jim vyplácejí peníze za „prokazatelně vynaložené výdaje spojené s darováním“. Mužům výrazně méně než ženám. Za jeden odběr tak žena může vykázat výdaj až 33 tisíc korun. V Česku neexistuje kontrola nad tím, kolikrát a kam chodí dárci a dárkyně darovat.
Čtvrtý díl seriálu: Na mužskou neplodnost se mnohdy v centrech asistované reprodukce neklade takový důraz jako na početí dítěte. Plodnost mužů sice zpravidla neklesá s ohledem na zvyšující se věk, ale mohou trpět vadami, které například zabraňují správnému vývoji spermií. Příběh zlínského páru ilustruje, že klinika místo vyřešení vady u partnera přistoupila k hormonální stimulaci ženy, a dokonce i ke laparoskopické kontrole průchodnosti vejcovodů. Onemocnění muže se podařilo vyřešit až poté, co se pár sám obrátil na specializovaného lékaře - androloga.
Pátý díl seriálu: Na reprodukční kliniky přichází páry s jediným cílem: mít dítě. Podstupují mnoho vyšetření, inseminace i mimotělní oplodnění. To, že na konci jejich cesty skutečně bude dítě, jim ale nikdo zaručit nemůže. A proto některé páry přistoupí k adopci. Odbor sociálních věcí pražského magistrátu jen za rok 2022 takových žádostí zaznamenal 101. Za stejný rok se porařilo zprostředkovat 19 adopcí.
- Roky zkoušela umělé oplodnění, dítě nakonec adoptovala. ‚Nejlepší rozhodnutí za deset let,‘ popisuje
Další texty k tématu:
- Jedna z metod umělého oplodnění nefunguje, napsali odborníci. Kliniky ji dál nabízí za úplatu
- Regulovat darování pohlavních buněk je správné. Anonymita dárců zůstane, říká lékař Machač
- Konec bezbřehého darování vajíček a spermií? Vláda chce zavést nový registr dárců pohlavních buněk
- Dítě si nemůže vybrat podmínky narození. Anonymita dárců by měla být prolomena, míní právník
- Fakt, že se dítě narodilo z darované pohlavní buňky, není až tak důležitý, říká psycholožka Konečná
- Kdo je můj táta? Komerční testy DNA prolamují anonymitu dárců spermií a vajíček
- Pomoc, nebo byznys? Lékaři si stěžují, že kliniky málo řeší příčiny neplodnosti u mužů
- Česko je velmocí dětí ze zkumavky. Chystaná novela přihraje klinikám další desítky milionů od pojišťoven
