Blízký východ v roce 2018: na co zaostřit? Velké plány Saúdů, noční můra v Jemenu i vítězný Írán

Americká CNN na svých stránkách přináší výhled expertů do blížícího se roku 2018 ohledně Blízkého východu. Jejich rozbor přebírá také řada dalších světových médií. Cílem těchto odborných článků je poukázat na regiony, kterým by z pohledu analytiků měl svět věnovat v nadcházejícím roce mimořádnou pozornost. V textu mimo jiné stojí, že velké plány pro příští rok má Saúdská Arábie.

Doporučujeme Rijád - Teherán - Jeruzalém Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Blízký východ v roce 2018: Sýrie a Asadův režim, trable "Bibiho" Netanjahua, reformy saúdského prince, otazník nad Íránem a izraelsko-palestinský konflikt, a samozřejmě bolest Jemenu. | Foto: Koláž iROZHLAS | Zdroj: Reuters

Saúdskoarabský korunní princ Muhammad bin Salmán podle jednoho z citovaných odborníků na Blízký východ Michaela Stephense v zemi nechá otevřít kina. Ženy pak dostanou právo řídit auto. Podle Stephense chystá Salmán i velké ekonomické reformy, jejichž součástí má být v příštím roce rovněž prodej části státního podílu v ropné společnosti Saudi Aramco.

To všechno může být pro obyvatele Saúdské Arábie náročné přijmout. Většinu Saúdů hlavně zajímá, co najdou v obchodech, podotýká Stephens. Dodává ale, že skutečnost, že se všechny změny dějí současně, vyvolá v saúdské společnosti spíše turbulence než její stabilizaci. 

Utrpení Jemenu a íránské akce

Za velké bezpečnostní riziko v regionu blízkovýchodní analytici na stránkách CNN označují to, že koalice pod kuratelou Rijádu dlouhodobě vede vleklou válku v Jemenu. Podle expertů se tento konflikt stává pro Saúdskou Arábii i ostatní svět noční můrou.

Svědčil o 'neúprosné a nelidské' válce, a tak musel zmizet. Hišám al-Omejsí, umlčený hlas Jemenu

Číst článek

„Tuhle válku nelze vyhrát a pro obyvatele Jemenu znamená velké utrpení a strádání,“ míní analytik Stephens. Saúdský režim podle něj musí radikálně změnit strategii, jinak riskuje ztrátu podpory spojenců. Pro prince Salmána představuje navíc velkou konkurenci Írán, který má už teď velký vliv na bezpečnostní situaci v Libanonu, Sýrii a Iráku. 

Silným hybatelem dění v regionu bude i nadále Írán, predikuje CNN. Payam Mohseni z Harvardovy univerzity píše, že porážka takzvaného Islámského státu v Iráku a vítězství Bašára Asada v Sýrii zároveň znamenaly vítězství pro Írán a jeho spojence.

Teherán teď bude hrát klíčovou roli v poválečné obnově zmíněných zemí, a to jak ve státní správě, tak v ekonomických nebo bezpečnostních záležitostech.

Analytik rovněž odhaduje, že v roce 2018 bude svět pozorně sledovat, jestli budou v Sýrii trvale působit íránské jednotky a zda to vyvolá vojenskou reakci Izraele, případně jakou. V regionu se totiž podle Mohseniho ustavují nová pravidla hry. 

Urny a korupce v Izraeli

Rok 2018 může být dle názoru blízkovýchodních analytiků také časem předčasných voleb v Izraeli. Martin Indyk, někdejší americký velvyslanec v Izraeli, v analýze pro CNN a další světová média uvádí, že bude důležité, jestli izraelský premiér Benjamin Netanjahu, kterého policie vyšetřuje kvůli podezření z korupce, bude nakonec obviněn a pokud se to stane, zda na obvinění zareaguje vyhlášením předčasných voleb.

Izraelského premiéra vyšetřuje policie. O Netanjahua se zajímá ve dvou případech

Číst článek

Ačkoliv Netanjahu zůstává v Izraeli velmi populárním politikem, v zemi zároveň roste deziluze z politické korupce, o čemž svědčí velké protesty v ulicích. Ty by mohly ve volbách nahrávat Netanjahuovým soupeřům a to i jeho oponentům ve straně Likud, domnívá se Indyk. 

A poukazuje také na to, že Írán posílá své jednotky v Sýrii čím dál jižnějším směrem, blíž ke hranici s Izraelem na Golanských výšinách. Premiér Netanjahu nedokázal zatím z Washingtonu nebo Moskvy získat velkou podporu pro své dlouhodobě ventilované bezpečnostní obavy, snad kromě toho, že Rusko i Spojené státy tolerují Izraeli možnost vojenských úderů, které mají Írán odstrašit.

Analytik Martin Indyk na webu CNN před budoucím vývojem varuje, protože je to prý poprvé v historii, co kvůli íránskému přibližování se ke Golanům hrozí přímý vojenský střet s Izraelem. Indyk dodává, že zároveň považuje za velmi nepravděpodobný průlom v mírových jednáních s Palestinci. 

Jeruzalémská otázka a bolavá rána Sýrie

Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa uznat Jeruzalém za hlavní město Izraele ohrozilo v očích Palestinců roli Američanů, coby prostředníků dohody, a také oslabilo podporu Saúdské Arábie a Egypta pro americký postup. Trumpa by mohlo přesvědčit k předložení jeho dlouho diskutovaného mírového plánu to, pokud by z případných předčasných voleb v Izraeli vzešla koaliční vláda, která bude klást důraz na dvoustátní řešení.   

Asadův režim postavil krematorium, podle Američanů ho využívá k likvidaci vězňů

Číst článek

Další blízkovýchodní expert Charles Lister varuje před úvahou, že nezdary takzvaného Islámského státu na bojišti v končícím roce by mohly znamenat také konec téměř sedmileté občanské války v Sýrii.

Téma boje proti terorismu podle něj zastínilo bezvýchodnou situaci, v jaké se nachází hlavní proud syrské opozice. Lister poukazuje mimo jiné na to, že ačkoliv se džihádisté stali hrozivým symbolem syrského konfliktu, nebyli původně příčinou bojů.

Mezinárodní společenství se samozvaným Islámským státem zabývalo od konce roku 2014 – a nakonec poměrně úspěšně, ale teď se zdá, že je příliš unavené na to, aby se vypořádalo i se základními kořeny nestability země, tedy s Asadovým režimem. To podle Charlese Listera posiluje pozici Ruska a Íránu, které vládu v Damašku podporují jak na bojištích, tak u jednacího stolu. 

Aktivní džihád

Lister dodává, že ačkoliv takzvaný Islámský stát v regionu ztrácí vliv, džihádistické skupiny zůstávají aktivní. Al-Káida a další formace mají v Sýrii i jinde nejméně 20 tisíc bojovníků, na bojích v Sýrii se také podílejí desítky tisíc stoupenců hlavního syrského opozičního hnutí. Írán pak má údajně v Sýrii pod kontrolou nejméně 150 tisíc příslušníků šíitských milicí.

Ruské takzvané „bezpečnostní zóny“, které měly konflikt zmírnit, byly podle Charlese Listera pouze dočasně fungujícím opatřením, které vůbec nepřispívá k zastavení bojů, ani k pokusům zprostředkovat politickou dohodu. Té, jak se Lister dodává, vzdoruje jak Asad, tak syrská opozice.

Klíčovým hráčem v Sýrii je ve skutečnosti Írán, uzavírá svou úvahu blízkovýchodní analytik Charles Lister pro CNN.  Dodává však, že íránskému režimu o jednání nebo dokonce o kompromis v Sýrii zas tak moc nejde.

Text vznikl pro pořad Svět ve 20 minutách Českého rozhlasu Plus.  

Martina Mašková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme